The publication focuses on a critical analysis of the state of public administration in both countries, as well as on the individual principles of good administration, their legal anchoring, and their practical application. At the same time, attention is also paid to selected guarantees of the realization of good public administration in practice, in particular judicial control and the powers of the ombudsman. The main objective is to contribute to a wider awareness of the principles of good public administration, their consistent application in practice and mutual inspiration and improvement of the situation in public administration in both democratic countries.

Metody kvalitativního výzkumu si získávají ve vědách o člověku a společnosti stále větší význam, ať jsou považovány za doplněk tradičních kvantitativních postupů, nebo jejich protipól. Jsou velmi užitečné v případech, kdy jde o zkoumání života lidí, historie i chodu organizací, společenských procesů apod. Příručka, jejíž přepracované a aktualizované vydání přinášíme, se již stala standardní učebnicí těchto metod u nás. Ukazuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány užívané v této oblasti. Popisuje kvalitativní metody sběru dat, jejich kódování, vyhodnocování a interpretaci. Pozornost věnuje i počítačovým nástrojům sloužícím kvalitativnímu výzkumu, psaní zprávy o výzkumu a hodnocení jeho kvality.

Publikace pojednává o veřejných sborech, tj. především o Policii ČR a obecní policii, Hasičském záchranném sboru ČR, Celní správě ČR, Vězeňské službě ČR, Vojenské policii, zpravodajských službách a Generální inspekci bezpečnostních sborů. Monografie poskytuje komplexní přehled o organizaci uvedených veřejných sborů, jejich pravomocech a působnostech podle národní, unijní i mezinárodní právní úpravy. Zvláštní pozornost je věnována činnostem, při nichž dochází k zásahům do základních práv fyzických osob, jakými je omezení osobní svobody, použití donucovacích prostředků, zpracování osobních údajů nebo vykázání. Dále autoři uvádějí, za jakých podmínek lze realizovat zásahy proti věcem, jak je upravena náhrada škody vzniklé v souvislosti s činností těchto sborů, jak probíhá mezinárodní spolupráce s příslušnými orgány jiných států a nadnárodních institucí či které orgány realizují kontrolu nad výkonem pravomocí a působností. Součástí výkladu je rozbor judikatury zejména správních soudů a Ústavního soudu. Kniha je určena nejen pro příslušníky veřejných sborů, ale také pro soudce, zaměstnance správních úřadů i akademickou sféru, zajímavé informace pro řešení situací každodenního života v ní ovšem může nalézt každý.

V době, kdy jsme konfrontováni s proměnlivým a nejistým světem, snižuje se důvěra ve společnosti, daří se konspiračním teoriím a z veřejné diskuse se znepokojivě vytrácí vzájemný respekt, roste význam porozumění etice a jejím základům. Simon Blackburn v knize představuje základní otázky a problémy současné etiky, ale zároveň nás nutí zamýšlet se nad světem kolem nás. Ukazuje nám, jak bychom mohli přemýšlet o smyslu života a proč bychom měli nedůvěřovat zjednodušujícím absolutismům, které často dominují morálním debatám.

Transdisciplinární učebnice Rozhodujeme se s podporou je mimořádným počinem. Kotví v hodnotách a propojuje příběhy lidí s postižením a nejnovější vědecké poznatky. Rozhodování s podporou pomáhá dosahovat rovnosti před zákonem podle čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením: Plně svéprávní jsme všichni, ať jsme v bezvědomí či máme demenci. Co je zapotřebí, aby to tak skutečně bylo? Jak překonávat překážky rovnosti fyzické i mezilidské? Odpověď si žádá řadu pohledů. Přináší je autorský tým spolu s ženami s mentálním postižením. Jazyk textu je srozumitelný. Inspiraci k přemýšlení, k činu a ke změně smýšlení najde v textu každý.

Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později. Václav Černý se věnoval především překladům z gruzínštiny, ale mnoho času věnoval také studiu polynéských jazyků a tradiční lidové slovesnosti na polynéských ostrovech. Většina jeho prací však zůstala jen v rukopisech. Publikace Polynésie nabízí nejen Černým sestavené slovníky (samojský, melanéského tok pisinu, slovník ostrovů Niue a Rapa Nui), ale také kratší texty, jako jsou například přísloví ze souostroví Samoa. Publikace je doplněna o kapitoly věnované tetování, jazykům, kulturám a společnostem Polynésie. Třetím svazkem se tedy uzavírá vydání té části Černého literární pozůstalosti, která se věnuje kulturám, společnostem a jazykům Oceánie.

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus. Kniha zohledňuje také teorie fantastična, imagologii, souvislosti alterity a překladu nebo perspektivu diferenčního feminismu. Díky širokému spektru přístupů umožňuje spolehlivou orientaci v poli, které v době globalizace, dramatických interkulturních procesů a migračních vln nabývá stále většího významu.

Opeřené slunce je pocta indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích v letech 1952 a 1963. Schuonovy eseje však nejsou v žádném případě pouhým popisem obřadů, to by nebyl Schuon. Jeho pronikavý intelekt podniká cesty překračující a spojující kontinenty a náboženství – srovnáváním indiánských tradic s hinduismem, šintoismem, islámem, buddhismem a v neposlední řadě i s křesťanstvím dospívá k překvapivým závěrům. Neklouže však po povrchu, jeho teze nejsou laciné, naopak: jeho psaní je naplněno pokorou a hlubokým pochopením toho nejzákladnějšího božského principu. Čtenář brzy pochopí, že Schuon nebyl jen srovnávacím religionistou, ale mystikem v pravém slova smyslu.

Páté vydání oblíbených „ soudních vzorů “ navazuje na předchozí vydání z roku 2014 (autorský kolektiv vedla Marta Škárová). Text vzorů byl aktualizován především po obsahové stránce, vzhledem k legislativním změnám, k nimž došlo od roku 2014, ale také po formální stránce – vzory odpovídají formálním náležitostem soudních rozhodnutí, vyjádřeným v instrukci Ministerstva spravedlnosti č. 4/2017. Publikace obsahuje soudní rozhodnutí včetně rozsudků a usnesení ve věci samé, usnesení procesní povahy a další úkony soudů, např. vyrozumění nebo potvrzení. Vedení autorského kolektivu se ujal Michal Králík, soudce Nejvyššího soud ČR, rozšířený kolektiv autorů sestává z renomovaných soudců působících na všech stupních a dalších významných osobností právní praxe.

Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence. Je vystavěna na trojúhelníkovém půdorysu, jehož strany tvoří Bachovy fugy, Escherovy obrazy a dílo matematika Kurta Gödela. Tato zdánlivě nesouvisející témata mají totiž jednu společnou skrytou, o to však podstatnější vlastnost: jejich struktura je postavena na odkazu na sebe sama - takzvané autoreferenci. V knize se pravidelně střídá rigorózní výklad obtížných témat s rozmarnými pasážemi, jež jsou nabity slovními i grafickými hříčkami - a to vše je pevně propojeno ideovými, verbálními i vizuálními odkazy v mnoha vrstvách do pevného, velmi harmonického celku. Český překlad vznikal za spolupráce s autorem.

Světoznámý egyptolog a kulturolog Jan Assmann (* 1938) se přibližně od přelomu tisíciletí mimo jiné soustavně věnuje obrazům Egypta v postrenesanční evropské kultuře, zvláště na poli literatury či esejistiky (např. u Thomase Manna či Sigmunda Freuda) a v hudebně dramatické tvorbě (např. u Händela, Verdiho či Schönberga). Jeho brilantní rozbor Kouzelné flétny – „ třetího velkého enigmatického díla naší kultury “ vedle Shakespearova Hamleta a Leonardovy Mony Lisy – nabízí obsahový i žánrový klíč ke zdánlivé zmatenosti operního děje a umožňuje pochopením historických souvislostí oživit plnou estetickou působivost díla pro současnost. „ Kouzelná flétna uvádí na jeviště rituál, který se před diváky nejenom odvíjí, ale také je subtilně a přitom intenzivně vtahuje do rituálního dění. V tom tkví jádro estetické ideje, na níž opera spočívá a z níž vyplývá vše ostatní, tedy jazyková a hudební dramaturgie díla. Je to myšlenka jedinečná a geniální, nevím o jiné opeře, jež by byla pojata takto kompletně jako výkon rituálu – byť jsou vztahy mezi operou a rituálem obecně vzato těsné a v raných italských operách často nacházíme jednotlivé rituální scény, například výstupy zaklínání duchů nebo obětování. Přestože Kouzelná flétna v tomto propojení rituálu s operou dosahuje naprostého úspěchu, nemělo dílo v tomto ohledu žádné předchůdce a nenašlo ani následníky. “