Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě. Jeho hlavním úkolem je průběžné zveřejňování nových hromadných i jednotlivých mincovních nálezů a revize nálezů starších, prostor však dostávají rovněž příspěvky zaměřené na souvislosti, v nichž mince vystupují jako důležitý historický pramen.

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě. Jeho hlavním úkolem je průběžné zveřejňování nových hromadných i jednotlivých mincovních nálezů a revize nálezů starších, prostor však dostávají rovněž příspěvky zaměřené na souvislosti, v nichž mince vystupují jako důležitý historický pramen.

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě. Jeho hlavním úkolem je průběžné zveřejňování nových hromadných i jednotlivých mincovních nálezů a revize nálezů starších, prostor však dostávají rovněž příspěvky zaměřené na souvislosti, v nichž mince vystupují jako důležitý historický pramen.

Kniha předkládá vhled do vybraných problémů reflektujících současný stav především české a euroatlantické historiografie 21. století. Kniha je určena zájemcům o historii a všem, kteří se chtějí naučit psát odborný text. Seznámí se v ní s celou škálou teoretických a metodologických možností, jak uchopit určité historické téma. Text zprostředkovává informace o komplikovaných tématech, jako je definice historie, filozofie dějin, úkol či užitečnost historie, vztah historie k jiným vědním oborům, vývoj dějin, periodizace historie, územní a tematické členění historie či dynamicky se vyvíjející teorie, metodologie a metody.

Najdete Karkulce správnou cestu k babičce? Pomůžete udatnému rytíři vysvobodit princeznu z dračí sluje? Nejen pohádkové bloudění v těchto labyrintech zvládne každý malý šikula.

Nové vydání! Kniha provází čtenáře dějinami lidské společnosti od jejích počátků až po současnost. Sleduje jednotlivé jevy a události ve světových i českých dějinách, zaměřuje se na jejich příčiny, průběh a důsledky, uvádí události ve vzájemných souvislostech. Je doplněna citací z dobových dokumentů a doprovázena řadou historických obrázků, ilustrací a map. Je určena čtenářům, kteří chtějí získat celkový přehled o dějinách lidstva, je rovněž vhodná jako učebnice pro studenty.

Kniha českému čtenáři zprostředkovává původní historický pramen „Učené a pravdivé vyprávění o některých změnách, jež se v nedávných letech udály v Moskevském velkoknížectví“, napsaný švédským vyslancem na moskevském dvoře a poprvé vydaný tiskem ve Stockholmu roku 1608. Autor ve své diplomatické zprávě barvitě líčí politickou krizi v moskevské říši, tragické události smuty a intriky kolem následnictví na carském trůnu, jejichž očitým svědkem se stal. Popisuje také předcházející události, jež interpretuje v souladu s územní i konfesní politikou Švédského království. Kniha vedle překladu švédského originálu do češtiny obsahuje též doprovodnou filologickou a historiografickou studii, zasazující autorovo dílo do kontextu švédské literatury i politických souvislostí na přelomu 16. a 17. století. Díky širokým interpretačním možnostem představuje vhodný materiál pro studium filologických i historických oborů.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě. Jeho hlavním úkolem je průběžné zveřejňování nových hromadných i jednotlivých mincovních nálezů a revize nálezů starších, prostor však dostávají rovněž příspěvky zaměřené na souvislosti, v nichž mince vystupují jako důležitý historický pramen. Druhé číslo ročníku 33 (2019) přináší následující studie: Boris Stoklas – Milan Hrabkovský: Staré rímske razby mincí z oblasti stredodunajského barbarika v neskoroantickom období Jiří Lukas: Nálezy denárů z 11. – 13. století objevené pomocí detektorů kovů (III) Jan Videman – David Vrána: Neznámý denár českého knížete Konráda II. Oty s motivem dvojice ryb z Čečelic (okr. Mělník) Jiří Lukas: Nálezy mincí z 12. a 13. století z areálu raně středového sídliště v Opolánkách (okr. Nymburk) Borys Paszkiewicz: Szterling kontynentalny z zaniklej osady Staré Badry w Opolánkách (ok. Nymburk) Ondřej Černohorský: Dva nálezy dobových falz parvů Václava II. v Krušných horách – Knínice (okr. Ústí nad Labem) a Běhánky (okr. Teplice) Ondřej Černohorský – Alexander Dashutin: Nálezy pražských grošů na Ukrajině Juliana Boublíková Jáhnová: Morové tolary a morové medaile Nálezy mincí na území ČR: Miroslav Daňhel: Nálezy římské mince v Holčovicích-Hejnově (okr. Bruntál) Jiří Militký: Nález římského aureu z okolí Brna Miroslav Daňhel – Petr Juřák: Dva nálezy římských mincí z Brušperku (okr. Frýdek-Místek) Miroslav Daňhel: Nález antoninianu císaře Galliena v Holešově (okr. Kroměříž) Jiří Lukas – Miroslav Hus: Dva nálezy raně středověkých českých mincí v okrese Plzeň-sever Ondřej Černohorský: Nález denáru Vladislava II. u vsi Hrdly (okr. Liroměřice) Vojtěch Brádle: Část nálezu brakteátů ze Zlončic (okr. Mělník) v Muzeu východních Čech v Hradci Králové Ondřej Černohorský – Martin Král: Nález dutého haléře Karla IV. z Mravína (okr. Chrudim) Vojtěch Brádle: Zmínka o starším nálezu uherského dukátu Zikmunda Lucemburského u Zlína Petr Běhoun – Marek Budaj – Jiří Militký: Nález dvou středověkých uherských dukátů z Jindřichova Hradce

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě. Jeho hlavním úkolem je průběžné zveřejňování nových hromadných i jednotlivých mincovních nálezů a revize nálezů starších, prostor však dostávají rovněž příspěvky zaměřené na souvislosti, v nichž mince vystupují jako důležitý historický pramen. První číslo ročníku 34 (2020) přináší následující studie: Jiří Militký: Nálezy keltských mincí oppidálního období v širším okolí oppida Hradiště u Stradonic Jan Videman: Neznámý denár Boleslava III. ze Starého Plzence (okr. Plzeň-město) Miroslav Hus – Milan Metlička: Nález řezenských feniků v Kbelanech. Příspěvek k nálezům bavorských feniků 13. století v jihozápadních Čechách Petr Schneider – Filip Krásný: Nález brakteátů Přemysla II. Otakara a Václava II. z Vrátna (okr. Mladá Boleslav) Miroslav Popelka – Jan Videman: Depot pražských grošů a parvů ze Ptení (okr. Prostějov). Příspěvek k poznání drobné mince Jana Lucemburského a Karla IV. Vojtěch Brádle – Pavel Gregor: Nález mincí z katastrálního území Horka u Chrudimi (okr. Chrudim) Marek Suchý: Účty Pražské kapituly z roku 1530. Stavební a ekonomické aspekty opravy katedrály sv. Víta a kostela Všech svatých na Pražském hradě Nálezy mincí na území České republiky: Jiří Militký: Nález keltského staréru z okolí Výrova (okr. Plzeň-sever) Jiří Fröhlich – Jiří Militký: Nález tauriské mince z Tourova (okr. Strakonice) Jiří Lukas: Nález saského křížového denáru z 2. poloviny 10. století v Týnci nad Labem (okr. Kolín) Vojtěch Brádle: Drobný nález brakteátu u Miletína (okr. Jičín) Petr Schneider – Jana Němcová – David Vích: Nález dvou pražských grošů Karla IV. z Borové u Poličky(okr. Svitavy)

Sv 3: Tento svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr. Kniha je členěna chronologicky a geograficky a to dle míst nálezu příslušných textů. Zatímco materiál z 3. tisíciletí př. Kr. je zastoupen pouze zlomkovitě, prostřednictvím dopisů z Ebly, tak texty ze 2. a 1. tisíciletí př. Kr. odhalují značnou jazykovou a kulturní bohatost tohoto kulturního prostředí.

Svazek je koncipován jakožto kolektivní monografie, jejíž obsahová struktura se dále člení do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zařazeno šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Licka, P. Dvořák, T. Machula). Druhý oddíl knihy, pojmenovaný Ars et Memoria, reflektuje široký kontext františkánského umění a memoriální kultury, ať už jde o vztah liturgie a architektury (K. Mezihoráková), nejstarší dějiny českého františkánství (M. Ollé, J. Parez), problematiku klášterních knihoven (M. Hradilová), nebo otázky prosopografické (P. Kotau), ikonografické (M. Opatrná), případně věnované řádovým vizitacím (P. M. Matějka) a poutnictví (Magdalena Štěrbová). Třetí a poslední oddíl kolektivní monografie je uvozen názvem Missio et Controversia, neboť mapuje dějiny františkánských misií do Svaté země (P. Hlaváček) a Číny (V. Liščák), stejně jako františkánskou reakci na evropské reformace (O. Halama, P. M. Matějka, P. Hlaváček) nebo kontroverze uvnitř samotné františkánské řeholní rodiny (M. Brcák). Výsledkem je mnohovrstevnatá kniha, která uchopuje dějiny františkánství v kontextu teologickém, filosofickém, uměnovědném a ikonografickém či architektonickém, a zároveň představuje příspěvek k problematice obecných náboženských a intelektuálních dějin středověku a raného novověku.

Numismatický sborník 26/2 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku, např. studie věnující se denárům mečového typu či problematice přeražby indo-řeckých mincí. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí.

Numismatický sborník 26/1 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí.

Do tohoto svazku Numismatického sborníku bylo zařazeno pět článků a studií: Július Fröhlich: Unikátny keltský statér s nápisom DEVI[L]. K spoločensko-hospodárskej organizácii stredodunjských Keltov, Jiří Lukas: Denáry tzv. karolínského typu (C 40–45) a otázka jejich časového zařazení, Witold Garbaczewski: Diversity in unity. Once again about birds on Bohemian deniers (Rozdílnost v jednotnosti. Ještě o ptácích ne českých raně středověkých denárech), Marek Budaj – Jan Videman: Neskorostredoveký hromadný nález mincí z Divišova (okr, Benešov). K nálezu vzácného denára Jána Hunyadiho a Georga Brankovića z roku 1451 v Posázaví, Vojtěch Brádle: Struktura oběživa v Čechách druhé poloviny 17. století. K výpovědní hodnotě nálezů mincí.

Hlavní část tohoto svazku přináší příspěvky z mezinárodní numismatické konference Nálezy mincí – jejich archeologický kontext a historický význam, která se uskutečnila ve dnech 6.–9. 10. 2008 v prostorech zámeckého hotelu v Třešti u Jihlavy. Do tohoto čísla Numismatického sborníku zařazeno 14 článků, které vycházejí z referátů přednesených na konferenci: Eva Kolníková: Bójske mince v centre a kontaktných zónách. Ku konfrontácii numizmatickej a archeologickej chronológie doby laténské, Jiří Militký: Keltské a antické mince z oppida Hradiště u Stradonic v bývalé fürstenberské sbírce na hradě Křivoklát a v Donaueschingen, Alexander Ruske: Der Zyklus eines Hortfundes. Methodische Überlegungen zur Bildung, Deponierung, Zusammensetzung und Bergung von Münzhorten anhand des Beispiels der antiken österreichischen Schatzfunde, Andrzej Romanowski: Inwentarz znalezisk monet rzymskich z prawobrzeżnego Mazowsza i Podlasia, Anna Zapolska: Römische Münzen aus dem westlichen Teil des Westbaltischen Kulturkreises - Kontexte und Funktionen, Jarosław Bodzek: Znaleziska monet rzymskich w Przewodowie rozpatrzone na nowo, Ján Hunka: Archeologický a historický význam nálezov stredovekých mincí zo Slovenska, Hubert Emmerig: Prager Groschen in den mittelaterlichen Münzfunden in Österreich und Bayern, Vojtěch Brádle: Nálezy mincí při archeologických výzkumech v Hradci Králové, Dagmar Grossmannová: Moravské nálezy mincí od konce třicetileté války do konvenční měny (1648–1750), Petr Vorel: Vyšetřování nálezů mincí na pardubickém panství na počátku 18. století, Roman Zaoral: Nálezy mincí jako prameny numismatiky a hospodářských dějin, Petra Jánošíková: K problematice nálezů z pohledu práva, Jan T. Štefan: Data měřitelná na souborech mincí a jejich zpracování - poznámky k metodice.

Do dalšího čísla Numismatického sborníku bylo zařazeno deset článků a studií: Radoslav Čambal – Marek Budaj: Dve nové mince typu Athéna-Alkis zo Slovenska, Marcin Rudnicki: Nowe znaleziska monet cetltyckich z oppidów Staré Hradisko i Třísov / Nové nálezy keltských mincí z oppid Staré Hradisko a Třísov, Jiří Lukas: K datování ražby denárů „se jménem Otto“ (C 79–81) ve světle nálezu Karlsdorf-Gębice, Vlastimil Novák (s exkursem Mileny Bravermanové): Revize islámského zlomkového mincovního stříbra z nálezu v Kelči (okr. Valašské Meziříčí), Marek Budaj – Ján Hunka – Jan Videman: Vzácny denár z 13. storočia zo Slovenska. K problematike zatriedenia mince Huszár č. 281, Borys Paszkiewicz – Marcus Phillips: An unrecorded moravian penny of king Přemysl-Ottokar II / Neznámý moravský denár krále Přemysla Otakara II., Borys Paszkiewicz: Skarb brakteatów polskich i morawskich z Lubomi na Górnym Śląsku (początek XIV stulecia) / Poklad polských a moravských brakteátů z Lubomie v Dolním Slezsku (počátek 14. století), Beata Miazga: Monety z Lubomi w świetle badań spektrometrem fluorescencji rentgenowkiej (XFR) / Mince z Lubomi ve světle analýz metodou rentgenové fluorescence (XRF), Václav Pinta: Příspěvek k typologii pražských grošů Jana Lucemburského a Karla IV., Roman Zaoral – Jan Hrdina: Peněžní hotovosti římských poutníků ve světle poutnické knihy ze Sieny (1382–1446).

Existuje ještě kulturně-politický fenomén ”Mitteleuropa”? Jakou úlohu by mohly středoevropské státy hrát v rámci Evropské unie? Jak středoevropské tradice rezonují na východě a západě Evropy? Mnoho témat a ještě více otázek! V říjnu 2011 zorganizovalo Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou, Institutem pro Podunají a Střední Evropu ve Vídni a Rakouským kulturním fórem v Praze mezinárodní konferenci ”Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept”. Z několika referátů pak vznikly rozšířené studie, k nimž editor Petr Hlaváček připojil ještě několik dalších pojednání předních českých i zahraničních odborníků. Vznikla tak německo-anglická kolektivní monografie, v níž je mnohovrstevnatý fenomén střední Evropy nahlížen z české, rakouské, německé, maďarské, polské i globální perspektivy.

Do tohoto svazku Numismatického sborníku bylo zařazeno celkem osm studií a sedm zpráv o mincovních nálezech: Evgeni Paunov: The Guljancy hoard (RRCH 377) of Roman Republican denarii: some notes on its composition, Arkadiusz Dymowski - Andrzej Romanowski: Finds of Roman Republican coins from the Przeworsk culture settlement concentration in the middle Prosna drainage, Szymon Jellonek: The influx of the roman coins in Wisłoka valley (Poland) The influx of the Roman coins in Wisłoka valley (Poland), Jiří Lukas - Miroslav Hus: Sbírka českých raně středověkých mincí Západočeského muzea v Plzni díl II. české a moravské denáry z druhé poloviny 11. a počátku 12. století, Herfried E. Wagner: Numismatische Zeugnisse für dynastische Allianzen von Böhmen, Österreich und Ungarn im Mittelalter bis zur Zeit der jagiellonen erbansprüche der feudalherren und nationale Interessen der Bevölkerung, Roman Zaoral: Oběh českých florénů v itálii The circulation of Bohemian florins in Italy, Marzena Grochowska-Jasnos: Dukat księcia pruskiego Albrechta Hohenzollerna w skarbie z Głogowa Ducat of Duke Albert of Prussia from the Głogów hoard, Jan John: Neznámá chyboražba kiprového 75 krejcaru ferdinanda II. An unknown defective kipper 75-kreuzer struck under Ferdinand II., Martin Kuča - Jan Videman: Denáry Konráda I. Brněnského nalezené v Kralicích nad Oslavou (okr. Třebíč), Petr Schneider: Nález svitku brakteátů z Pacova (okr. Pelhřimov), Ondřej Černohorský - Lucie Prostináková: Depot pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského z Fojtovic (okr. Teplice), Jan Cihlář - David Vích: Drobný hromadný nález pražských grošů z Jevíčka, K. Ú. Jevíčko-Předměstí (okr. Svitavy), Lukáš Richtera - Josef Kulhánek: Nález pražského groše Ludvíka Jagellonského u Volyně (okr. Strakonice), Ondřej Černohorský: Nález depotu mincí ze Šanova nad Jevišovkou (okr. Znojmo), Vojtěch Brádle: Drobný mincovní nález z Těchlovic (okr. Hradec Králové).

Do tohoto svazku Numismatického sborníku byly zařazeny celkem čtyři studie a devět zpráv o mincovních nálezech: Jiří Militký - David Vích: Keltské mince ze sídliště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí). Příspěvek k otázce lokalit centrálního charakteru v Čechách z pohledu numismatiky, Jiří Lukas - David Vích: Nálezy jednotlivých „ztrátových“ raně středověkých mincí z hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí), Kamil Smíšek - David Vích: Nálezy mincí z vrcholného středověku a raného novověku z povrchového průzkumu hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí), Jan T. Štefan: Medaile na prince Evžena Savojského ve světle pamětního tisku, Petr Schneider - David Vích: Středověké mince z hradiště u Mařína, k. ú. Zadní Arnoštov a Křenov (okr. Svitavy), Barbara Marethová - Petr Schneider - Pavla Skalická: Nález cylindrického pouzdra s brakteáty z Opavy z prostoru bývalé Radniční ulice, Vojtěch Brádle: Poznámky k depotu z Nepomuku (okr. Plzeň-jih), Jan Cihlář - David Vích: Vrcholně středověké a novověké mince z okolí zaniklých cest u Křenova (okr. Svitavy), Kamil Smíšek - David Vích: Nálezy jednotlivých mincí z povrchového průzkumu v Hedčanech (k. Ú. Dašice, okr. Pardubice), Dagmar Grossmannová: Několik poznámek k mincovnímu depotu z Hodova z období Jagellonců na Moravě, Martin Kuča - Jan Videman: Depot mincí z konce 16. století z Kralic nad Oslavou (okr. Třebíč), Vlastimil Novák: Nález sběratelské kopie středověkého artuqovského bronzového dirhamu z Turnova - Malého Rohozce (okr. Semily), Roman Zaoral: Český dukát v nálezu z Katalánska.”

Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F. Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum. Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichž původní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivým okolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vznikla v Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum a že její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416-1441, byl postupně prodloužen do roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anály začleněny do základní (pražské) větve Letopisů. V tomto svazku po pečlivém zvážení zveřejňujeme dva základní texty východočeské větve, tj. B (KNM II F 8) a b (NK ČR XIX C 21), dále Chronicon veteris collegiati Pragensis (Universitäts- und Landesbibliothek Darmstadt, sign. Hs 3244), dokládající původní ukončení východočeských análů roku 1441 i jejich obohacení o záznamy a vzpomínky umírněného husity. Další texty, tj. S 1 (KNM V E 43), T (NK ČR Osek 95) a C (NK ČR XIX C 19) poskytují důkaz o začlenění východočeských análů do pozdějších historiografických kompilací. Principy, jimiž se vydání řídí, vycházejí z komplexního chápání Letopisů jako jazykové, literární a historické entity. Texty jsou prezentovány v transkribované podobě, jen text T je kvůli své pravopisné zvláštnosti představen též v transliteraci na přiloženém CD. Každý text v edici je pojat jako relativně samostatný, čemuž odpovídá jak historický komentář, tak i forma odkazů na prameny a odbornou literaturu. V souladu s tímto vstřícným uživatelským přístupem byl též koncipován jmenný a místní rejstřík i diferenční slovníček.

Výroční publikace Centra medievistických studií shrnuje působení tohoto interdisciplinárního pracoviště v posledním desetiletí a navazuje tak na brožuru Centrum medievistických studií. Badatelství, doktorandská výchova, mezinárodní spolupráce 1998-2008. Přináší evidenci a podrobný popis projektů, vydaných publikací, konferencí, akcí pro doktorandy a veškerých významnějších aktivit CMS. Publikaci doprovází bohatá obrazová dokumentace.

Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit. Autoři se v nich věnují jak osudům konkrétních univerzitánů (Jeroným Pražský, Jan z Hradce), tak nejrůznějším způsobům univerzitní výuky (kvestie, kázání, komentáře) včetně představ o šíření vědění z jedné univerzity na druhou (Praha, Krakov, Lipsko) formou tzv. translatio studii.

V listopadu roku 2017 vyšlo druhé číslo Numismatického sborníku, ročník 30, jenž je věnován problematice keltského mincovnictví ve střední Evropě. Do sborníku bylo zařazeno devět studií.

První číslo 31. ročníku přináší zajímavé studie, které například hodnotí nálezy římských mincí ze sbírky J. Kytlicy deponované v brněnském muzeu, informují o nalezených mincích na polském či rakouském území. Již tradiční rubrika o nalezených mincích na českém území čtenáře například informuje o depotech grošů z doby Jana Lucemburského a Václava IV., o nálezu pražského groše Vladislava Jagellonského na Lounsku a Jihlavsku.

V listopadu roku 2017 vyšlo první číslo 30. ročníku Numismatického sborníku, který je věnovaný pětistému výročí úmrtí českého krále Vladislava II. Jagellonského. Z toho důvodu bylo do sborníku zařazeno celkem 13 studií s tématikou jagellonského období.

Kolektivní monografie Česko-polské kazatelské vztahy ve středověku zahrnuje jedenácti studií českých a polských medievistů. Autoři se v nich věnují recepci kazatelských příruček a jednotlivých kázání ve středoevropském prostoru 14. a 15. století. V centru jejich zájmu stojí kazatelé jako veřejní intelektuálové, kteří předkládali svébytné myšlenkové koncepty, jež byly součástí kázání a jejichž prostřednictvím ovlivňovali soudobé společenské představy a přispívali k formování specifické pozdně středověké zbožnosti.

Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.