Publikace se zaměřuje na možné postupy v sociálně-právní ochraně dětí, poskytující ochranu, podporu a pomoc ohroženým dětem a jejich rodičům, případně jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte. V teoretické části kniha podává stručný historický přehled, právní kontext a klíčovou terminologii, její těžiště však leží v komentovaných modelových případech. Záměrně jsou vybrány náročné až sporné případy, na kterých autoři demonstrují možnosti řešení prostřednictvím sociální práce, práva a dalších disciplín.

Agresivní chování, sebezraňování, destrukce či jiné chování náročné na péči má řadu příčin. Někdy je spouštěno samotným handicapem, jindy ho může vyvolat převážně chování lidí z okolí. Kniha se zabývá tím, jak mohou lidé, kteří každodenně pracují s lidmi s chováním náročným na péči, změnit svůj vlastní přístup tak, aby aktivně nevyvolávali náročné chování u svých klientů. Vlastní text vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie. Knihu ocení speciální pedagogové, psychologové, psychoterapeuti, lidé pracující v zařízeních pro klienty s handicapem, zdravotnický personál psychiatrických klinik a v neposlední řadě i rodiče dětí s intelektovým postižením a/nebo autismem.

Kniha se zabývá doposud opomíjeným tématem, jímž je dopad věznění rodiče na dítě (tzv. neviditelnou oběť trestných činů) a jeho prospívání (wellbeing). Její součástí jsou výsledky unikátního výzkumného projektu Rodičovství za mřížemi, který zpracoval autorský kolektiv, aby nám umožnil proniknout do křehkého světa dětí odsouzených rodičů. Tento výzkum poskytuje komplexní pohled na dané téma. Zkoumá zkušenost s rodičovstvím za mřížemi u rodičů ve výkonu trestu, jejich dětí a osob pečujících o tyto děti. Popisuje, jakou roli mají brány vězení při utváření vztahu mezi dítětem a jeho rodičem. Identifikuje potřeby těchto dětí, dopady uvěznění rodičů na jejich prospívání, odolnost a vztah s rodiči. Společně s tím výzkum přináší odpovědi na otázky, které jsme si doposud nekladli, a představuje postupy na podporu dětí uvězněných rodičů. Tyto postupy jsou určeny nejenom pro odborníky z praxe, ale pro všechny, kteří se snaží pomoci neviditelným obětem trestných činů uniknout z bludného kruhu nevšímavosti, nedostatečné podpory a stigmatizace.

Studijní text přibližuje jak teoretická východiska komunitní práce v ergoterapii a kroky plánování komunitních programů, tak konkrétní příklady realizace těchto programů v praxi. Pozornost je věnována využití komunitní ergoterapie u osob vyššího věku, dětí a dospívajících, v oblasti péče o duševní zdraví nebo ve výrobních provozech. Autorka předkládá aktuální informace a zkušenosti ze zahraničí, kde je ergoterapie v rámci komunitní praxe již více etablovaná než v České republice, a nabízí tak postupy, jež by bylo možné začlenit do praxe u nás. Publikace pokrývá problematiku, která nebyla zatím uceleně v české literatuře popsána, a může být proto přínosná pro studenty bakalářského a magisterského programu Ergoterapie, jimž je primárně určena, ale i pro ergoterapeuty v praxi.

Představovaná kniha spojuje pohledy dvou autorek na spolupráci mezi všeobecným praktickým lékařstvím a posudkovým lékařstvím. Otázky zdraví, kvality života a soběstačnosti jsou v kontextu prodlužujícího se lidského věku stále naléhavější. Mezioborové propojení umožňuje informovat odbornou i laickou veřejnost o sociálním zabezpečení a práci lékařské posudkové služby. Cílem knihy je seznámit čtenáře s každodenní realitou posuzování následků nemocí prostřednictvím praktických rad a doporučení.

Studijní text je členěn na část obecnou, která se zabývá východisky a cíli poradenství v ergoterapii a představuje jeho specifika, a část speciální. Speciální část se věnuje telerehabilitaci, coby dynamicky se rozvíjející oblasti, a poradenství v oblasti partnerského a sexuálního života osob s disabilitou. Publikace pokrývá problematiku, která nebyla zatím uceleně v české ergoterapeutické literatuře popsána, může být proto přínosná nejen pro studenty bakalářského a magisterského programu Ergoterapie, jimž je primárně určena, ale i pro ergoterapeuty v praxi.

Publikace je souborem příspěvků autorů reprezentujících různé obory a podílejících se na výuce v programu Sociální a pastorační práce na ETF UK. Vedle témat zpracovaných sociálními pracovníky se zde objevují příspěvky socioložek, psycholožek, teologů a lékaře. Tato rozmanitost ukazuje šíři interdisciplinárních perspektiv, které je možné a někdy nutné brát v úvahu. Ukazuje antropologické, psychologické a environmentální souvislosti lidské existence, poskytuje vhled do zdravotně-sociálních témat i do problematiky kvalitativního výzkumu a upomíná na funkci umění ve vzdělávání. Texty pedagogů ETF doplňují příspěvky a básnická tvorba studentek.

Kniha je věnována snahám uskutečňovat přání lidí s mentálním handicapem žít a trávit čas mezi lidmi v obci, kterou obývají. Autoři vycházejí ze zkušenosti, že příležitosti k samostatnému rozhodování o životě rodiny, o vlastním soukromí nebo samostatném bydlení, o tom, zda a jak trávit čas ve veřejném prostoru, bývají lidem s mentálním handicapem hůře dostupné. Mnoho lidí se navíc bez zamyšlení domnívá, že je to tak správně. Cílem knihy je pomoci omezení jejich příležitostí utlumit, aby se lidé žijící se stigmatem mentálního handicapu mohli zapojit do každodenního života v obci podle svých představ, spontánně a bez obav, že nebudou přijati. Kniha nabízí teoreticky a praxí sociální práce zdůvodněné představy, podle nichž jsou lidé s mentálním handicapem plnohodnotnými lidskými bytostmi, které zasluhují úctu a respekt a disponují osobní silou potřebnou pro využívání příležitostí, které jsou pro většinu lidí obvyklou součástí života. Autoři knihy proto mentální handicap nepovažují toliko za biologicky danou charakteristiku jedince „s postižením“, ale za výsledek vzájemného působení mezi společností a člověkem, jehož osobní síla je obvykle větší, než si lidé v jeho sociálním prostředí dokážou připustit. Lidi s mentálním handicapem považují prostě za lidi, a dovětek „s MH“ přidávají jen proto, aby upozornili na fakt, že jim společnost tímto stigmatizujícím dovětkem komplikuje život. Kniha nabízí teoretické perspektivy (důstojnost a práva lidí s handicapem, sociální inkluze lidí s mentálním handicapem, sociálně orientovaná pojetí handicapu aj.) a praktické postupy (deinstitucionalizace, komunitní práce, sebeobhajování, zapojování do práce sportovního klubu, zapojení do výzkumu významu míst setkávání s obyvateli místní komunity, hluboké naslouchání aj.), které umožňují uspořádat vzájemné vztahy mezi lidmi s mentálním handicapem a lidmi v místní komunitě tak, aby byly utlumeny překážky a zlepšila se podpora toho, že lidé s mentálním handicapem budou přijímáni a budou jim dostupné příležitosti pro spontánní zapojování se do vztahů a činností v místní komunitě. Jsou lidé s mentálním handicapem „postižení“, nebo jsou plnohodnotnými lidskými bytostmi, které jejich spoluobčané omezují jen proto, že je zbytečně podceňují? Musí pořád někdo rozhodovat nebo mluvit za ně, když lidé s mentálním handicapem sami nejlépe vědí a umí říct, co jim chybí a co potřebují? Mají asistenti z chráněného bydlení nebo rodiče-opatrovníci vodit lidi s mentálním handicapem za ruku, když oni chtějí žít podle svého ve vlastním bytě? Mají sociální pracovníci a pedagogové vymýšlet lidem s mentálním handicapem život nebo jim mají pomáhat naplňovat jejich sny, přání, zájmy a práva?

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů. Jedinečnost publikace spočívá i v rozsáhlé autorské základně, díky níž se na jednom místě potkávají texty předních teoretiků i praktiků sociální práce, čímž vzniká původní dílo na rozhraní teorie a praxe. Důležitým impulzem pro vznik knihy byl výzkum, který proběhl v letech 2018–2021 pod názvem „Profesionalizace sociální práce“ a jehož výstupem byl i soubor profesiogramů obsahující činnosti, které sociální pracovníci vykonávají na jednotlivých typech pracovních pozic. Použité členění strategií a postupů používaných v sociální práci chce s tímto přehledem faktických činností českých sociálních pracovníků korespondovat. Kniha je proto určena jak akademikům a výzkumníkům, tak praktikům i studentům.

Profesionalita jako všeobecně užívaný pojem je svého druhu výzvou pro pracovníky a organizace v pomáhajících profesích i pro profesní etiku jako obor. Autor zprvu poukazuje na některé nevýhody obecně chápaného profesionalismu ve srovnání s důrazem na osobnostní kvality profesionála v duchu etiky sociální práce Sarah Banksové. Tyto aristotelsky inspirované profesní ctnosti pak propojuje se zajímavými rysy křesťansky chápaného povolání a představuje hlubší pojetí profesionality, které spíše vystihuje požadavky pomáhajících profesí a diakonické a charitativní práce.

Publikace přináší informace o pomoci, kterou nabízí sociálně-zdravotní systém v nepříznivé životní situaci způsobené nemocí nebo stářím. Rehabilitace tvoří most, který spojuje zdravotnictví se sociálním systémem. Pro každého pacienta představují sociální a pracovní rehabilitace důležitou část interprofesní komplexní rehabilitace, která mu umožňuje vrátit se co nejdříve k rodině a práci.Čtenáři jistě ocení aktuální informace z oblasti legislativy o prostředcích a cílech pracovní i sociální rehabilitace. Pacienti a jejich rodiny najdou v publikaci stručný návod i konkrétní příklady, jak postupovat při podání žádosti o dávky (invalidní důchod, příspěvek na péči apod).

Sociální služby pro občany se zdravotním postižením prošly v průběhu času, zejména v posledních dvou desetiletích, podstatnými proměnami. Tato kniha se věnuje některým z těchto trendů, a to především v souvislosti s vazbou mezi životní situací a podporou dostupnou v různých zemích. Zabývá se faktory, které k těmto změnám přispěly. Nedostatek dostupného a vhodného bydlení je sice pro život v běžném prostředí překážkou, ale pro mnoho lidí se zdravotním postižením je to pouze jedna z mnoha částí pomyslné skládačky. Tato kniha se věnuje i dalším aspektům toho, co je zapotřebí k uskutečnění faktické pozitivní změny v životě lidí se zdravotním postižením.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami. Je výpověď sociálních věd explanací podobnou v přírodních vědách, nebo je odhalením smyslu a porozuměním sociálním jevům na bázi objasnění systémů pravidel? Je sociální poznání svou povahou kauzálním vysvětlením, či interpretací? Hledání odpovědí na tyto otázky je propojeno s problémem oddalování podstaty poznávání v sociálních vědách, možnými způsoby výstavby vědeckých teorií a definováním pojmů, explanací a narací v sociálních vědách. Poznávání sociální reality je možné jak prostředky explanace, tak i formou narace. Výsledkem poznání jsou dva různé vědecké obrazy světa, které se liší jak metodologickými východisky, tak i rozdílným přístupem k výzkumnému předmětu a normativností či nenormativností vědeckého diskursu. Explanace se opírá o ideu ”nomologického zákona”, jak ji známe z nenormativní metodologie sociálních věd. Nově je rozpracována problematika narace, která je představena jako retrográdní analýza. Přestože se explanace a narace vzájemně liší, lze je ve vědeckém zkoumání sociální reality brát jako dva vzájemně doplnitelné přístupy vědeckého poznávání společnosti.

Publikace je výstupem projektu TAČR Profesionalizace sociální práce v České republice. Cílem bylo vytvořit systematický popis pracovních pozic sociálních pracovníků na trhu práce v ČR ve formě tzv. profesiogramů. Ty byly doplněny kazuistickými studiemi, tzv. příklady pozoruhodné praxe, průběžně publikovanými na webu časopisu Sociální práce. Tento základní materiál je v publikaci shrnut, vyhodnocen a doplněn o popisy profesních drah absolventů oboru na FF UK. Návazně na výsledky studie byla navržena revize Minimálního vzdělávacího standardu a odvozena doporučení pro systém pregraduálního a celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků v ČR.

Publikace reaguje na palčivé téma v sociálních službách, k němuž dosud chybí informace, metodická podpora i příklady dobré praxe. Vzhledem k rostoucí délce dožití lidí s mentálním postižením roste zájem o problematiku stárnutí a paliativní péče a v ČR se hledá cesta, jak podpořit evropský trend ageing in place, a to v kontextu zmocňování a důstojného zacházení. Jak zajistit důstojné stárnutí a dožití seniorů s mentálním postižením v sociální službě nebo v rodině? Jaké možnosti paliativní péče máme k dispozici? Jak zvládnout období žalu a těžkých ztrát vzhledem k rostoucí délce života seniorů s postižením a přežívání jejich rodičů? Co víme o spiritualitě osob s mentálním postižením? Cílem publikace je shrnout aktuální informace z uvedených oblastí a poskytnout je odborné i laické veřejnosti. K hlavním zdrojům textu patří zahraniční literatura, výzkumná a osvětová práce autorky a spolupráce s organizacemi a odborníky z praxe. Mgr. Tereza Cimrmannová, Ph.D., odborná asistentka na katedře psychosociálních věd a etiky Husitské teologické fakulty UK v Praze, pedagogická práce na SOŠ a VOŠ sociální práce Evangelické akademii.

Raná péče představuje významnou pomoc rodinám dětí s handicapem. Provází je prvními týdny, měsíci a roky života dítěte a pomáhá jim zprostředkovat nebo dokonce sama zajišťuje komplexní služby v podobě psychosociální pomoci, rehabilitace, právní pomoci, podpůrných aktivit pro rozvoj dítěte. Některá střediska rané péče dokonce disponují ludotékou neboli půjčovnou hraček. Mgr. Terezie Hradilková 30 let působí v oboru raná péče, zakládala a řídila první střediska rané péče v ČR - pro rodiny dětí s postižením, 25 let se zabývala zakládáním, řízením a kvalitou rané péče v ČR a v zahraničí.

Zkušená dětská psycholožka popisuje možnosti, jak zjistit, co si děti opravdu myslí a co prožívají, aniž bychom jimi manipulovali. Jak se máme dětí ptát? Jak s nimi hovořit o jejich smutku, úzkostech, fantaziích či sexualitě? Techniky a postupy, které můžeme využít, se liší podle věku, a autorka je ve své knize podrobně popisuje. Publikace je určena pro terapeuty, sociální pracovníky, učitele, právníky, policisty, studenty těchto oborů, výzkumníky i rodiče, kteří chtějí dětem lépe porozumět.

Lidé s vysokou citlivostí jsou vnímavější k pocitům a potřebám druhých lidí, ale zároveň se těmito prožitky rychleji unaví. Cílem knihy je pomoci citlivým jedincům, aby sebe samé lépe ochránili a při pomoci druhým co nejvíce uplatnili své přednosti. Knihu využijí zejména lidé v pomáhajících profesích. Vysoce citliví lidé však mají tendenci pomáhat druhým i v soukromí, a to bez ohledu na svou profesi. Proto autorka připravila pomůcky a cvičení pro všechny, kdo se považují za vysoce citlivé. Dává například tipy, jak zahájit rozhovor a umožnit druhému, aby se otevřel, jak projevit empatii a emoční blízkost, jak se zaměřit na zdroje a přání, jak si dělat přestávky, jak zpomalovat a prohlubovat komunikaci, jak zacházet se studem, úzkostí nebo příliš přísnými zásadami, jak umožnit setkání mezi já a ty a plně prožívat to, co se děje právě teŹ. Kniha rovněž obsahuje základní informace o vysoké citlivosti a radí, jak se lidé s tímto rysem můžou postarat sami o sebe. Ilse Sand je dánská terapeutka, supervizorka, trenérka a řečnice, která vydává knihy o vysoké citlivosti. Vystudovala teologii a původně pracovala jako farářka. Sama se vnímá jako člověk s vysokou dávkou citlivosti. Její knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků. Česky vyšla její kniha Přecitlivělost není slabost.

Jak dobře vás znají ostatní? Jak dobře znáte lidi, se kterými pracujete? Co můžete udělat pro zlepšení svých sociálních dovedností? Kniha jde pod povrch mechanického souboru dovedností a nabízí promyšlená a praktická vodítka účinného zvládání vztahů na pracovišti. K důležitým faktorům patří sociální hodnocení, přisuzování motivace, vliv stereotypů, schopnost vést lidi a asertivita, ale také chyby ve vedení rozhovorů, aktivní naslouchání, nabízení pomoci, sdělování nepříjemných zpráv a zvládání hněvu při konfrontaci. Cvičení a příklady z praxe z různých oblastí pracovního života pomáhají čtenáři identifikovat a prozkoumat stinné stránky vztahu s kolegy, šéfy, žáky, klienty a pacienty, jimž ve své praxi čelí. David Fontana je pedagogický psycholog a autor mnoha knih z oblasti psychologie a osobního rozvoje. V Portálu vyšly jeho knihy Psychologie ve školní praxi, Cesta ducha v moderním životě a Stres v práci a v životě.

Kniha, která je praktickým úvodem do problematiky rodinné mediace, předkládá zkušenost osmi českých a slovenských mediátorů. V rodinné mediaci nejde jen o rozvody a úpravu péče k dětem, ale i o vztahy mezi sourozenci nebo partnery, o problematiku dědictví, o témata spojená s domácím násilím a o další spory. Téma je ukázáno na velké řadě kazuistik. Pozornost je věnována jednotlivým fázím, postupům a technikám mediace: např. technice přeformulování stížnosti na potřebu nebo hledání způsobu, jak definovat předmět jednání a zajistit vzájemné porozumění. Jedna z kapitol přináší informace o právním rámci rodinné mediace. Nový občanský zákoník zavedl řadu změn a mediaci pokládá za alternativu rodinných soudních sporů. Popsána je také efektivní spolupráce mediátora s oddělením sociálně-právní ochrany dětí. V knize je věnována pozornost i etice v mediaci, jež nebyla v českých nebo slovenských publikacích doposud systematicky zpracována. Publikace tak přináší poznatky o různých těžkostech či dilematech, které může mediátor prožívat.

Manuál by měl sloužit pracovníkům pomáhajících profesí v podpoře pěstounských rodin. Pokrývá klíčová témata práce s pěstounskými rodinami. První část se věnuje procesu pěstounské péče od práce se zájemci o pěstounskou péči, přes proces prověřování a přípravy po doprovázení a ukončení pěstounské péče. Druhá část se zaměřuje na specifické situace, např. dítě s poruchami chování, rozvod pěstounů, příbuzenská PP, PP na přechodnou dobu. Každé téma obsahuje popis situace či tématu, problematické momenty a možnosti podpory nebo řešení. Přestože jsou v manuálu využity zahraniční zkušenosti, vychází z české reality a nabízí řešení možná v aktuálních podmínkách. Kniha je určena především sociálním pracovníkům a využijí ji i pedagogové a psychologové, kteří pracují s dětmi, jež jsou v náhradní rodinné péči. Hana Pazlarová učí na Katedře sociální práce FF UK a téměř 20 let se profesně zaměřuje na sociální práci s rodinami, systém péče o ohrožené rodiny a děti v českém i mezinárodním kontextu, služby pro rodiny, děti v náhradní rodinné i institucionální péči a sociálně právní ochranu dětí. V těchto oblastech vyvíjí výzkumnou, lektorskou i publikační činnost.

Přední britští autoři v přehledné příručce ukazují, k čemu supervize slouží, co od ní může ten, kdo je supervidován, a jak se stát dobrým supervizorem. Kniha může sloužit jako příručka pro výcvikový kurz supervizorů.

Cílená zpětná vazba se využívá vědomě či nevědomě prakticky ve všech oblastech vzdělávání, při aktivitách pro volný čas dětí, mládeže i dospělých, v kurzech pro pracovní týmy, v poradenství a supervizi, v pomáhajících profesích. Kniha podrobně seznamuje s cílenou zpětnou vazbou, v českém kontextu známou i jako reflexe, review, debriefing apod., a to prakticky, na konkrétních případech, včetně rozboru problémových situací a přehledu teoretických základů. Ukazuje, jak může být cílená zpětná vazba přínosná jak pro instruktora, učitele, trenéra, supervizora, tak pro účastníky.

Encyklopedie sociální práce (ESP) přináší přes 200 hesel ze všech oblastí sociální práce. ESP je postavena na interakčním pojetí sociální práce. Jedinečnost sociální práce spočívá v tom, že operuje v poli mezi klientem a jeho sociálním prostředím, pracovník je v obecném smyslu mediátorem mezi jednotlivcem a společností. Jeho úkolem je napomáhat sociálnímu fungování klientů a pomáhat společnosti, aby citlivě reagovala na potřeby svých členů. Tato dvojitá mediační role je role angažovaná. Je zakotvená hodnotově v náboženství nebo v humanitních ideálech. V podobě tematicky uspořádaných samostatných hesel poskytuje toto rozsáhlé dílo přehled psychologických a sociologických teorií a přístupů s dopadem do sociální práce, náboženský, filozofický a společenský kontext oboru. Přináší přehled klíčových pojmů, technik a metod sociální práce, ohrožených skupin a poskytovaných služeb. Samostatnou část tvoří hesla charakterizující profesi sociálního pracovníka a hesla zabývající se výzkumem v oblasti sociální práce. ESP reflektuje domácí vývoj oboru v evropském kontextu a zohledňuje i širší mezinárodní zřetel. Hesla popisují daný jev a jeho historii, hodnotová východiska, aplikační možnosti a výzkum.

Teorie, praxe, kazuistiky. Publikace rozebírá problematiku vyhoření u specifické skupiny pracovníků, která je zaměřena na práci s jedinci i se skupinami v obtížných situacích. Z toho také plyne vysoké riziko vzniku syndromu vyhoření a neschopnosti podávat odpovídající výkon v dané profesi - pomoci jiným. Tento text je o sociálních pracovnících a pro sociální pracovníky, aby uměli rozpoznat jednotlivé prvky, fáze, dynamiku multidimenzionálního procesu, jímž vyhoření je. Náležité části jsou věnovány prevenci, podpoře, systémům měření, diagnostice, supervizi. Vše je doloženo v kazuistické kapitole, po níž následuje rozsáhlý seznam odborné literatury. Istifan Maroon přednáší na univerzitě v Heidelbergu, Freiburgu, Haifě, od roku 2009 na Karlově univerzitě v Praze. Zabývá se supervizí sociální práce, syndromem vyhoření, problémovou rodinou apod. Z její publikační činnosti vybíráme např. Field Education in der Sozialen Arbeit, Becoming A Professional Social Worker.

Cílem práce v pomáhajících profesích je doprovázení v jednotlivých fázích jedincovy životní dráhy. Doprovázení zahrnuje efektivní systém podpory, poradenství i pomoci, a to v míře potřebné k dosažení stanoveného cíle nebo žádoucí změny. Každé doprovázení probíhá v časoprostorových dimenzích, v nichž vedle subjektu a objektu doprovázení zaujímá důležitou úlohu jeho způsob. Není časově omezeno a může nastoupit v kterékoli fázi životní dráhy. Může se jednat o doprovázení krátkodobé či dlouhodobé, jednorázové či opakované, laické či vedené profesionálem. Při doprovázení dochází ke vzájemným interakcím mezi jeho subjekty, kdy doprovázející vědomě či nevědomě ovlivňuje další směřování životní dráhy doprovázeného.

Na základě několikaleté praxe v různých manažerských pozicích, jako lektoři i inspektoři kvality sociálních služeb a jako spoluautoři několika publikací o poskytování sociálních služeb chtějí autoři v komplexní formě zprostředkovat své zkušenosti a znalosti všem, kdo sociální služby poskytují, působí či budou působit v oblasti sociální péče v ČR a také adresátům těchto služeb. V publikaci zohledňují nejnovější vývoj v této oblasti, včetně příslušné legislativy. Přinášejí rady a doporučení při tvorbě a zavádění standardů kvality sociálních služeb, jež mohou pomoci poskytovatelům zmíněných služeb uspět před inspekcí kvality a zlepšovat jejich práci.

Rozšířené a aktualizované vydání knihy obsahující syntézu poznatků nejrůznějších oborů o příčinách delikventního chování mládeže a existujících metodách prevence a represe. Důraz je kladen na nové metody řešení a na porovnání jejich efektivity.