Kniha přináší komplexní analýzu současné právní úpravy řízení o určení a popření rodičovství. Je rozdělena do tří základních částí, v nichž se postupně věnuje obecně problematice nesporného řízení, určování mateřství a v nejrozsáhlejší třetí části řízení o určení a popření otcovství. Objasňuje, z jakých důvodů není možné vést řízení o popření mateřství, ale pouze řízení o určení mateřství, kdo může podat návrh na zahájení řízení a jak má řízení z důkazního hlediska probíhat. U otcovství se zabývá možností vést řízení z pohledu práv tzv. putativního otce, který se podle současné právní úpravy nemůže domáhat popření otcovství, respektive není k tomu aktivně věcně legitimován. Publikace odpovídá na otázku, zda současné úpravy možné vést řízení o neplatnosti souhlasného prohlášení otcovství a poté co dospěje k závěru, že to možné není, vysvětluje, proč je možné tyto otázky řešit pouze v rámci řízení o popření otcovství, neboť jinak by byla závažně narušena právní jistota. Putativnímu otci tak přísluší pouze možnost podat podnět k zahájení řízení podle § 793 občanského zákoníku, kterým může soud popřít otcovství i bez návrhu. Se zaměřením především na procesní právo jsou v knize podrobně řešeny otázky účastenství a smrti účastníka v řízení, přípustnosti opravných prostředků, náhrady nákladů řízení i důležité otázky dokazování, především prostředky, kterými lze donutit účastníka, aby se podrobil znaleckému dokazování.

Právní nástroje, jimiž stát podporuje rodinu a rodičovství, jsou výrazným tématem politiky i společenských věd. Monografie popisuje vývoj právní úpravy systému sociálního zabezpečení, a zvláště se zaměřuje na nepojistné dávky, tedy takové, které nejsou navázány na předchozí pojištění (a tím na status) žadatele či jeho rodinných příslušníků. V úvodu se pojednává o právu na sociální zabezpečení a obecném vymezení systému sociálního zabezpečení v České republice. Dále je popsán vývoj právní úpravy konkrétních sociálních dávek. Stěžejní kapitoly popisují dávky poskytující pomoc v případě zátěžových událostí, které jsou zpravidla součástí cyklu rodinného života (narození potomků, péče o děti, financování bydlení), i podpory v mimořádných situacích (příspěvek na péči v případě zdravotní indispozice, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí). Autorka se soustředí především na osobní rozsah a výši poskytovaných dávek. Pro úplnost shrnuje poslední část aktuální stav úpravy dávek pojistného systému sociálního zabezpečení, představovaného tzv. dávkami sociálního pojištění, a daňových institutů jako neopominutelných součástí podpory rodinných společenství. Publikace poukazuje na historickou podmíněnost současného stavu systému sociálního zabezpečení a nabízí obraz rozvoje systému sociálních podpor, jehož stabilita a spolehlivost představuje významný faktor ovlivňující soudržnost společnosti.

Publikace obsahuje 85 vzorů podání a soudních rozhodnutí přehledně rozdělených podle jednotlivých oblastí rodinného práva. Naleznete zde vzory ve věcech osobního stavu (např. emancipace nebo určení příjmení) a v paternitních sporech (určování i popírání otcovství), vzory pro zásahy do rodičovské odpovědnosti (např. nahrazení souhlasu druhého rodiče se zdravotním výkonem nebo s výběrem školy, omezení rodičovské odpovědnosti pro správu majetku dítěte) i pro nařízení výchovných opatření (nařízení dohledu, ústavní výchovy). Následují vzory týkající se náhradní rodinné péče, osvojení, vyživovací povinnosti a úpravy styku dětí s rodiči i dalšími blízkými osobami. Samostatná kapitola je věnována úpravě vztahů mezi dospělými osobami, tj. rozvodu, vypořádání společného jmění či výživnému mezi manželi. Poznámky ke vzorům nabízí podrobnější pohled na řešenou situaci a poskytují návod, jak při práci se vzorem postupovat, odkazy na judikaturu uvádějí řešenou problematiku do širšího kontextu. Kniha poskytuje návod k přípravě návrhu právním zástupcům i všem, kdo se v nastalé životní situaci potřebují obrátit na soud, a zároveň soudcům, kteří v rodinných věcech rozhodují.

Publikace obsahuje komentovaný text zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v aktuálním znění k 30. 4. 2022, a společně s řadou tematicky souvisejících mezinárodních smluv a zákonů tvoří ucelený komplex právních předpisů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Změny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí Publikace reflektuje změny v oblasti sociálně-právní ochrany dětí vyvolané zákonem č. 363/2021 Sb. Komentář se nově věnuje rovněž právní úpravě: zaopatřovacího příspěvku pro mladé osoby, které byly do dne zletilosti nebo nabytí plné svéprávnosti v pěstounské péči nebo ústavní výchově. Zaopatřovací příspěvek nahrazuje příspěvek při ukončení pěstounské péče a od roku 2028 rovněž příspěvek na úhradu potřeb dítěte pro osoby, které byly do dne zletilosti v pěstounské péči, a na něj navázanou odměnu pěstouna pro osobu, které byla do dne zletilosti osoby její osobou pečující, pojetí osoby pečující a osoby v evidenci, kdy v reakci na dosavadní judikaturu se osoba v evidenci poté, co je jí svěřeno dítě do pěstounské péče, stává též osobou pečující, dávek pěstounské péče, zejména odměňování pěstounů v závislosti na tom, zda jim byla pěstounská péče zprostředkována státem či nikoliv, zastropování příspěvku při převzetí dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu nebo zakotvení nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do péče jiné osoby podle § 953 občanského zákoníku, změn poskytování ochrany pomoci dítěti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a sice posílení postavení dítěte jako subjektu práv a podmínění poskytování ochrany a pomoci v tomto zařízení souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, mnoha dalších dílčích změn v oblasti státního příspěvku na výkon pěstounské péče a dohod o výkonu pěstounské péče. Obsahuje rovněž výňatky souvisejících právních předpisů Pro přehlednost jsou součástí publikace rovněž výňatky relevantních ustanovení právních předpisů dotýkajících se problematiky sociálně-právní ochrany dětí včetně novelizované vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a směrnice k vedení spisové dokumentace. Přínos publikace pro praxi Autorky nejenže přehledně a srozumitelně komentují obsah jednotlivých ustanovení, ale také vysvětlují filozofii vzniku jednotlivých ustanovení a jejich praktické uplatnění. Zvláště cenné je propojení s ustanoveními souvisejících předpisů, jakož i literatura vztahující se k jednotlivým ustanovením. Komentář k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí je velmi žádanou publikací, která je využívána všemi orgány sociálně-právní ochrany dětí, spolupracujícími nevládními organizacemi či soudci.

Praktikum se zaměřuje na procvičení jednotlivých oblastí rodinného práva, každá kapitola obsahuje teoretickou a praktickou část. Na závěr jsou zařazeny vzorové klauzurní práce a vzory návrhů na zahájení řízení a rozhodnutí soudu.

Monografie přináší komplexní výklad aktuální právní úpravy rodičovské odpovědnosti, jež lze považovat za jeden ze základních pilířů vztahů mezi rodiči a dětmi. S ohledem na rostoucí význam mezinárodního prvku v rodinněprávních vztazích, stejně jako vzrůstající tlak na sjednocování právních úprav členských států Evropské unie, posuzuje publikace soulad aktuální právní úpravy rodičovské odpovědnosti v normách občanského zákoníku s Principy evropského rodinného práva ve věcech rodičovské odpovědnosti. Publikace se věnuje péči o dítě v nejširších souvislostech, výchově dítěte a jeho vzdělání, péči o jeho zdraví, určení místa jeho bydliště, styku rodiče s dítětem, zastupování dítěte a správě jeho jmění. S přihlédnutím k jejich významu neopomíjí ani relevantní procesní souvislosti. V rozsáhlé míře analyzuje ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních a občanského soudního řádu, jimiž jsou regulována řízení spadající do tzv. péče soudu o nezletilé, a to především z pohledu jejich souladu s prvky tzv. justice vstřícné dětem. Autorský kolektiv je složen z předních odborníků na rodinné a procesní právo, kteří touto monografií navazují na svou dosavadní publikační činnost zaměřenou na dílčí instituty rodinného práva v České republice. Kniha je určena především soudcům působícím v rámci tzv. opatrovnického soudnictví a rodinněprávně zaměřeným advokátům. V neposlední řadě však může být vhodnou pomůckou i pro vědecký výzkum v oblasti rodinného a procesního práva a pro získání informační základny o rodičovské odpovědnosti v jejích nejširších souvislostech.

Tato ojedinělá příručka navazuje na první vydání úspěšné publikace Rodina a výživné. Publikace přehledně a srozumitelně seznamuje s vyživovací povinností v rodině, ale i např. mezi rozvedenými manžely či dalšími příbuznými, vše po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obsahuje přehled všech druhů vyživovací povinnosti, výklad doporučujících tabulek pro výpočet výživného i odpovědi na nejčastější dotazy, které bývají v souvislosti s problematikou výživného právníkům pokládány. Autorka upozorňuje na nejdůležitější judikáty a rozhodovací tendence českých soudů.Text pojednává i o novém institutu - právu na zaopatření. Pro úplnost je uvedena nejen aktuální zákonná úprava výživného podle občanského zákoníku, ale rovněž výňatky ze zákona o registrovaném partnerství a trestního zákoníku. Další část příručky popisuje soudní projednávání výživného včetně výkonu rozhodnutí. Následuje výčet trestněprávních sankcí v případě porušení vyživovací povinnosti a problematika výživného s mezinárodním prvkem. Velký prostor je věnován praktickým vzorům a příkladům nejčastějších podání, žalob a dohod o výživném. Kniha také obsahuje informace o výkonu rozhodnutí a sankce, které stihnout povinnou osobu, vyhýbající se dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti. Příručka je psána především pro neprávnickou veřejnost, poučení v ní však mohou nalézt i odborníci zabývající se rodinnou problematikou - sociální pracovníci, matrikáři, advokáti či manželští poradci.

Konflikty v rodině, které nejsou adekvátně řešeny, mohou vést ke krizi, selhávání funkcí rodiny a v konečném důsledku k jejímu rozpadu. Proto stále hledáme vhodné způsoby pomoci rodinám. Jedním z nich je rodinná mediace. Monografie přináší sociálně právní analýzu řešení rodinných konfliktů z pohledu mediace v České republice. Hledá odpověď na otázku, do jaké míry může mediace přispět k naplnění práva na ochranu rodinného života, k ochraně zájmů nezletilých dětí a k naplnění principu autonomie svobodné vůle členů rodiny při řešení konfliktů a krizí. Práce si klade za cíl postihnout zkoumané jevy interdisciplinárním přístupem. Využívá poznatků více vědních oborů, především práva, sociologie, sociální práce a psychologie. Tomu také odpovídá její struktura. Je rozdělena do sedmi kapitol, které se zaměřují na charakteristiku současné české rodiny, konflikty v rodině, samotnou rodinnou mediaci a její účastníky, zejména děti. Opomenuta není mediace ve specifických případech, za které je považováno např. násilí mezi rodiči či konflikty mezi rodiči a dětmi. To vše je zasazeno do právního kontextu řešení rodinných konfliktů z historického pohledu i ve stávající české právní úpravě. V závěru knihy jsou diskutovány požadavky na kompetence rodinných mediátorů a podtržen význam celoživotního vzdělávání. Kniha je určena všem odborníkům zapojeným do řešení konfliktů v rodině, zejména právníkům, sociálním pracovníkům a psychologům.