V jednom zo svojich textov Savigny formuluje programovú tézu právnej vedy: „Každý vek ľudí je nutné si predstaviť ako pokračovanie a rozvoj všetkých minulých čias… Žiadny vek nevytvára svoj svet svojvoľne, ale robí to v nerozlučnom spoločenstve s celou minulosťou. Potom musí každý vek niečo uznávať ako dané.“ Úsilie o priblíženie sa k pochopeniu väzby historického a teoretického je nielen presvedčivým, zdôvodneným vedecko-metodologickým prístupom, ale (či najmä?) záľubou pripomínajúcou riešenie hádaniek či skladanie puzzle. Zo suchopárnej vedeckej či odbornej spisby tak možno „vplávať do vôd“ odhaľovania príbehov, kontextov, dôvodov či intencií posunov v ľudskom poznaní. Príbehy právnych pojmov sú príbehmi nášho jazyka, našej reči, a tým sú aj príbehmi nášho myslenia, nášho uvažovania, nášho poznávania. Kniha ponúka pohľad na dva kľúčové analytické princípy práva, na kontexty, intencie a účely ich vzniku a premien v toku európskych dejín. S pokorou a obdivom môžeme sledovať schopnosť našich predkov formovaním pojmového aparátu práva reagovať na výzvy svojej doby. Ponúka zároveň pohľad i na úskalia a protirečenia súčasného vnímania princípov bezrozpornosti a úplnosti práva.

Učebnice seznamuje studenty práva se základními právními pojmy, které obecným způsobem charakterizují právní řád a jeho fungování. Znalost těchto základních pojmů (pozitivní právo, prameny práva, právní normy, právní vztahy, realizace práva, aplikace práva, porušení práva, právní odpovědnost, zákonnost, právní stát aj.) by měla zvýšit schopnost budoucího právníka orientovat se v pozitivním právu a aplikovat právo ve své praxi. Teorie práva by měla naučit budoucího právníka, jak myslet o právu, spíše než znát jeho konkrétní obsah. Studium jednotlivých institutů a platné právní úpravy je úkolem příslušných odvětvových disciplín. Učebnice je určena zejména pro studenty právnických fakult, může být však využita také studenty jiných škol s právním zaměřením, případně těmi, kteří se chtějí seznámit se základními pojmy práva, například v rámci přípravy na přijímací zkoušky.

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich přináší jednotnou a komplexní právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou specifického řízení k uplatnění správněprávní odpovědnosti. Zákon o některých přestupcích obsahuje skutkové podstaty přestupků, které nejsou upraveny ve zvláštních zákonech. Druhé vydání komentáře zohledňuje změny v právní úpravě a vývoj aplikační praxe. Komentář podrobně vysvětluje nové instituty, upozorňuje na nejasnosti nové právní úpravy a nabízí řešení problematických otázek. Je doplněn výčtem nahrazovaných ustanovení předchozího zákona o přestupcích a důvodovou zprávou. Bohatě citovaná judikatura čerpá z aplikační praxe správních, trestních a civilních soudů i Ústavního soudu. Kniha obsahuje i stanoviska Veřejného ochránce práv a závěry poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu. Kniha navazuje na oblíbený komentář autorek k předchozímu zákonu o přestupcích a je cennou pomůckou pro každodenní praxi správních orgánů i pachatelů přestupků a jejich zástupců.

Rozhodnutí občanů Spojeného království ve prospěch vystoupení z Evropské unie postavilo jejich stát, Evropskou unii i řadu britských i unijních občanů před množství obtížně řešitelných problémů. O některých ústavněprávních, mezinárodněprávních a politologických problémech se dočtete v osmi textech uvedených v tomto sborníku.

Dělba moci je tématem klasickým, traktovaným v politickém a právním myšlení již po staletí, pro mnohé tak možná v současném světě už poněkud vyčpělým. Navzdory tomu zůstává podstatným prvkem teorie a praxe omezené vlády. Kniha sleduje vznik, důvody a různé soudobé i historické modely dělby moci. Všímá si také jejích předchůdců a alternativ, ať už se jedná o smíšenou vládu, anebo o různé varianty kultivace vládců. Uvozena je přehledem pojetí moci jako takové, končí shrnutím relevantním pro poměry České republiky.

Hlavním cílem této knihy je analýza filosofického proudu v rámci angloamerické právní vědy, který se nejčastěji označuje jako nová teorie přirozeného práva. Je to označení pro konkrétní oživení a přepracování teorie přirozeného práva Tomáše Akvinského iniciované v šedesátých letech 20. století francouzsko-americkým filosofem Germainem Grisezem. Grisezovým hlavním spolupracovníkem byl australský právní filosof John Finnis. Ve své knize Natural Law and Natural Rights se Finnis pokusil nově formulovat přirozenoprávní doktrínu s úmyslem vyvrátit nejčastější námitky odpůrců. Tato jeho hlavní práce je často označována za zásadní příspěvek k debatě mezi pozitivisty a zastánci přirozeného práva. Nová teorie přirozeného práva používá argumenty odpovídající moderní právněfilosofické debatě a snaží se najít originální odpovědi na otázky lidského dobra a praktického rozumu. Proto lze její koncepci považovat za významný příspěvek k renesanci přirozenoprávního myšlení ve 20. století.

Kniha dlouholetého soudce Nejvyššího soudu ČR je zamyšlením nad mnoha aktuálními tématy ze soudní praxe i mimo ni. V úvodních esejích jsou mapovány aktuální otázky jurisprudence, například působení precedentu při sjednocování české judikatury. Autor se též vyjadřuje k některým méně probádaným problémům civilního procesu (nepřípustný důkaz) a pokouší se o prognózu působení novely občanského soudního řádu č. 404/2012 Sb. - zejména jejích pasáží o dovolání - v rozhodovací praxi. Dále se snaží čtenáři přiblížit judikáty Nejvyššího soudu z oblasti sporů uvnitř dobrovolných sdružení občanů, a to spolků, církví a politických stran, neopomíjí některé další relativně odlehlé oblasti práva, jako jsou restituce fyzickým osobám nebo dopingové případy. V dalších esejích dává autor nahlédnout do zákulisí soudních systémů některých zemí common law.

Publikace je kolektivní monografií zabývající se právní etikou. První část knihy se věnuje významným etickým teoriím a pojmům, které jsou relevantní pro právní myšlení. Čtenář zde najde základní informace o etice ctnosti, utilitarismu a kantovské etice. Pojednává také o teorii přirozeného práva, lidských právech, autonomii jednotlivce a lidské důstojnosti. Druhá část knihy se týká aplikované etiky, zaměřuje se na etiku právnických profesí. Komplexně je tu zpracovaná etika soudců, advokátů, notářů, státních zástupců a také soudních exekutorů. Dále se zde probírá profesní etika ve vztahu k médiím, profesní etika jako předmět právnického vzdělávání a etika vědecké práce. Poslední kapitoly se zabývají praktickým významem etických kodexů právnických profesí. Monografie tak shrnuje pestrou paletu aktuálních témat s ambicí oslovit nejen právní teoretiky, ale i praktikující právníky. Je přáním autorského kolektivu, aby přispěla k prohloubení výzkumného zájmu o celou oblast, jakož i poskytla mnoho podnětů k reflexi etických problémů, kterým musí příslušníci právnických profesí čelit ve své každodenní praxi.

Role soudů je nejen v českém prostředí často předmětem mimořádně ostrých debat. Za svá rozhodnutí jsou celé soudy či jednotliví soudci někdy haněni, jindy zase nekriticky vyzdvihováni. Odborná i populární debata tak často připomíná popisné sumáře judikatury, ať už s kladným, či záporným znaménkem. Tato kniha se sumáři judikatury snaží vyhnout, a představuje úplnější pohled na roli soudů ve třech co možná nejvíce rozdílných demokratických zemích: Spojených státech, Izraeli a České republice. Tímto pohledem nestojí soudci izolovaně od společnosti, ale jsou nevyhnutelně její součástí. Momentální moc soudů tak souvisí nejvýrazněji s mírou rozštěpenosti stranického systému dané země. Při existenci jasného většinového konsenzu moc soudů klesá, s rozštěpující se politikou naopak roste. Vedle řešení dílčích empirických otázek kniha usiluje o popis širšího myšlenkového rámce. Podle něj jsou lidé při řešení ústavních otázek omezeni lidskou představivostí, stejně jako u ostatních lidských aktivit. Omezená lidská představivost přitom může způsobovat jinak neodůvodněný dojem dosažení nejlepšího z možných ústavních systémů. Takový systém pak může být bráněn jeho příznivci za každou cenu i za cenu omezení demokracie. Kniha se tedy snaží varovat před takovým omezením, ať už ve jménu ochrany určitých svobod, či boje proti chudině.

Monografie definuje hlavní problémy a vady zákonodárného procesu a současného stavu zákonů a zjišťuje, co je příčinou dnešního nepřehledného a nesrozumitelného právního řádu v uvedených třech porovnávaných zemích. Autorka pokládá tyto základní otázky: Jaké zákony má zákonodárce tvořit? V této kapitole jsou představeny jednotlivé formální požadavky kladené na právní řád. Jak má zákonodárce takové zákony tvořit? Zde jsou popsány jednotlivé povinnosti, které pro zákonodárce dovodil zejména německý Spolkový ústavní soud. Jak zákonodárce zákony tvoří? V této kapitole jsou představeny jednotlivé pojistky zákonodárného procesu a popsány vady, k nimž v rámci legislativního procesu dochází. Jaké zákony zákonodárce skutečně tvoří? Kapitola se zabývá problémy současného zákonodárství pramenícími zejména z tzv. záplavy norem. V závěru monografie odpovídá na otázku, v jakém vztahu jsou jednotlivé vady zákonodárného procesu k jednotlivým vadám zákonů, tj. zejména nepřehlednosti a nesrozumitelnosti právního řádu, a zda jsou tyto vady specifické pro český právní řád, či zda Německo a Rakousko čelí v tomto ohledu stejným výzvám.

Autor, významný český politik a politolog, přednáší od roku 1994 na pražské právnické fakultě o historických souvislostech konkrétních politických jevů a ovšem také o tom, co zakusil ve skutečné politice - na vrcholech moci výkonné a pak i zákonodárné. Čtenář proto nechť v těchto skriptech (zapsaných přednáškách) nehledá kompletní politologickou učebnici, nýbrž soustředěnou, zaujatou argumentaci - varování před úpadkem veřejného prostoru. Dříve před velkými ideologiemi, dnes před sílicími vlnami nového populismu a nacionalismu. A tak opět přibývá uvědomělých i mimovolných nepřátel politiky. Právě s těmi se autor po většinu života potýkal - a zdaleka ne vždy byl na straně vítězů. Dosud není a nikdy nebude vyhráno: to proto, ne pro obohacení politologie jako pokusu o vědu se autor odhodlal rekonstruovat téměř čtvrtstoletí svého promlouvání ke studentům.

Publikace analyzuje současná opatření proti karuselovým (kolotočovým) podvodům v rámci Evropské unie a porovnává je mezi sebou. Jejím cílem je navrhnout legislativní řešení, resp. vybrat taková, která by tyto podvody vymýtila.

Dvojjazyčná praktická příručka vysvětluje metodiku účtování podle IFRS a US GAAP na stovkách příkladů, jejichž zadání čerpá autor ze své bohaté poradenské i školicí praxe. Kde je to užitečné, jsou příklady doplněny stručným komentářem.

Praktikum z právní metodologie je určeno primárně pro studenty právnických fakult k rozvoji právního myšlení, kterým se jednou budou odlišovat od neprávníků, k nácviku interpretačních a argumentačních schopností a dovedností. Praktikum se zaměřuje výhradně na metodologické aspekty práva - jako jsou interpretační metody, řešení kolize právních norem a kolize právních principů, tedy aplikace testů proporcionality, včetně nástinu metodologie právní komparatistiky. Každá kapitola obsahuje kratší teoretický úvod do problematiky, který nemá ambice podat vyčerpávající definice, ale spíše probouzet otázky, studijní a badatelskou zvídavost a poukázat na vzájemné souvislosti metod. Všechny výkladové metody a argumenty spolu úzce souvisí a jsou provázány. Přesto z didaktického hlediska jsou témata zaměřena vždy na dílčí konkrétní metodu nebo problematiku. Součástí každé kapitoly jsou cvičení a případové studie vycházející ze zásadní judikatury Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a také z případů řešených veřejným ochráncem práv. Věcně se tedy jedná o kazuistiku z celého právního řádu, zejména problematiku civilního, správního a ústavního práva (a zde především o ochranu základních lidských práv a antidiskriminační právo). Konkrétně byly zvoleny tematicky poutavé a zajímavé kauzy, jako je např. problematika povinného očkování, diskriminace intersexuálních osob, nošení náboženských symbolů, poskytování informací o platech úředníků a jiné.

Publikace vymezuje kritéria, podle nichž lze identifikovat podstatné náležitosti demokratického právního státu, a jejich uplatněním vymezuje obsah tohoto pojmu. Kniha se dělí do tří hlavních částí. První část je věnována vymezení pojmu právního státu a jeho srovnání s pojmem rule of law. Ve druhé části je srovnáno vymezení obsahu pojmu demokratický právní stát v české odborné literatuře a v judikatuře Ústavního soudu, a v návaznosti na to jsou podrobněji rozebrány jeho vybrané složky. Třetí část se zaměřuje přímo na pojem podstatných náležitostí demokratického právního státu.

Publikace je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva. Kniha se věnuje zejména problematice správního práva procesního (vybraným problémům správního řízení), právu na informace ve vztahu k veřejné správě, správnímu právu trestnímu a též otázkám plynoucím z oblasti zadávání veřejných zakázek. V publikaci je mj. řešena i problematika související s rozkladovými komisemi - autor zde uplatňuje své zkušenosti jako člen rozkladové komise ČNB a rozkladové komise ÚOHS (pro veřejné zakázky). Autor v některých kapitolách opouští hájemství správního práva a snaží se analyzovat či alespoň poukazovat na problémy z dalších oblastí veřejného práva, především práva ústavního. Činí tak při vědomí provázanosti právních disciplín. Upozorňuje např. na tematiku chybné hypotézy možnosti opakování mandátu ústavního soudce, na nemožnost členství cizinců v českých politických stranách, na otázku nutné obrany, či na problematiku (ne)možnosti zadržení pachatele přestupku. Kniha je určena především právníkům působícím ve veřejné správě, advokátům, soudcům, ale i specialistům na problematiku veřejných zakázek. Publikace je také vhodným studijním materiálem pro studenty a studentky právnických fakult.