Kniha se věnuje používání základních práv v rozhodovací praxi obecných soudů, především soudů první a druhé instance. V první části autor rozebírá způsoby aplikace základních práv obecnými soudy. Čtenáři v ní najdou odpovědi na množství otázek, které při aplikaci základních práv v soudním rozhodování vznikají, například kdy je namístě aplikovat základní práva přímo, kdy mohou působit pouze nepřímo skrze ústavněkonformní interpretaci zákonů, či kdy je nutno řízení přerušit a věc předložit Ústavnímu soudu. Výklad neopomíjí ani problematiku mezinárodních smluv, které jsou důležitým právním pramenem v oblasti základních práv. Tato část knihy bude pro soudní praxi zvlášť přínosná. Ve druhé části knihy jsou prezentovány výsledky empirické analýzy stovek rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Autor zde zkoumá, jak tyto soudy ve skutečnosti základní práva používají a jaký to má vliv na rozhodování Ústavního soudu. Analyzovány jsou také faktory, které ovlivňují používání lidských práv obecnými soudy. Autor je zároveň praktikem (soudcem Městského soudu v Praze) i teoretikem (odborným asistentem Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého), proto v knize vhodně skloubil teoretické i praktické aspekty zkoumané problematiky.

Publikácia poskytuje čitateľom úvod do problematiky spracúvania biometrických osobných údajov v režime nariadenia GDPR. Ťažiskovými témami publikácie sú biometrický podpis a kamerové systémy. Pri tvorbe publikácie autorky vychádzali zo svojich skúseností z podnikovej praxe a z advokácie. Z tohto dôvodu text obsahuje aj príklady situácií a praktické vzory dokumentov, ktoré môžu byť čitateľom nápomocné.

Monografie zkoumá vybrané složky mezinárodněprávního postavení dítěte v uprchlické situaci. Středem rozboru je dítě, které vyhledává mezinárodní ochranu společně s rodiči, příbuznými nebo dospělými, nebo bez nich. Kniha se soustředí zejména na dvě nejzranitelnější skupiny: na děti odloučené a bez doprovodu. Podrobně analyzuje jejich hmotněprávní i procesní postavení, zejména pak úpravu přístupu k řízení o mezinárodní ochraně, opatrovnictví, právnímu poradenství a pomoci či k osobnímu pohovoru. Zvláštní pozornost je upřena ke sloučení rodiny, zajišťování dětí v uprchlické situaci a alternativám k zajištění.