Kniha Teorie kanonického práva přináší ucelený studijní materiál pro všechny, kteří se primárně na vysokých školách nebo sekundárně v různých církevněprávních institucích zabývají kanonickým právem. Publikace autorů přednášejících teorii práva, kanonické právo i jeho dějiny na pražské Katolické teologické fakultě tak doplňuje česky psanou právnickou literaturu o doposud chybějící oblast a má předpoklady stát se učebnicí tohoto předmětu pro několik nejbližších generací. Součástí knihy jsou nejen rozsáhlé rejstříky, ale i 88 právních pravidel z Knihy šesté Bonifáce VIII., která ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

Kniha podává přehled vývoje formálních pramenů kanonického práva (včetně východního) od počátků církve až do současnosti, připojeny jsou četné ukázky vybraných textů. Studium pramenů kanonického práva nám umožní objektivnější pohled na tehdejší právní úpravu, než jaký nám mnohdy poskytují učebnice dějin kanonického práva. Říkává se, že prameny nelžou, neplatí to však absolutně – i v církevním středověku se objevily zcela či částečně zfalšované právní sbírky, které měly na církevní dějiny značný vliv.

Církevní právo je právní řád různých církví a klíč k pochopení jejich vnitřního života. První část knihy představuje čtivým a přístupným způsobem základní pojmy církevního práva všech církví a vysvětluje jejich vztah k civilnímu právu. Druhá část se věnuje platnému kanonickému právu katolické církve. Vykládá přehledně organizaci církve, postavení duchovních, řeholníků i laiků, majetkové záležitosti, svátosti, manželství, trestní disciplínu a církevní soudnictví. Třetí část uvádí principy, kterými se řídí církve pravoslavné, staroorientální a reformační. Kniha podává přehled nejnovějšího stavu. Je určena právníkům, duchovním, pracovníkům církví a každému, kdo chce o církvích získat podrobnější poznatky. Nabízí se pro dialog se všemi humanitními obory a jako významný pomocník překladatelů a pracovníků veřejných sdělovacích prostředků. Na obálce je zobrazen kostel sv. Vavřince ve Slavicích, okres Tachov. Kostel, ještě nedávno ve stavu blízkém zániku, byl v poslední době opraven do současné podoby a je symbolem obnovy křesťanských hodnot.

Pocta Jiřímu Rajmundu Treterovi vychází u příležitosti 80. narozenin profesora církevního práva, konfesního práva a právních dějin církví na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Prof. Tretera obnovil výuku těchto oborů na právnické fakultě v roce 1990 a tyto obory vyučuje až dosud. Pocta obsahuje příspěvky 36 autorů, žáků a přátel profesora Tretery. Autoři pocházejí nejen z České republiky, ale také ze Slovenska, Spojeného království, Německa a Polska. Jejich příspěvky se týkají především oborů církevního práva, konfesního práva a právních dějin církví. Příspěvky dalších autorů se týkají biblistiky, římského práva, teorie práva, práva životního prostředí, finančního práva a zdravotnického práva. Své osobní věnování napsal Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český, který je stejně jako jubilant členem dominikánského řádu a k němuž pojí jubilanta více než čtyřicetileté přátelství. Pocta k 80. narozeninám prof. Jiřího Rajmunda Tretery, předního stále činného učitele nejstarší univerzity ve střední Evropě, je holdem církevnímu právu jako základnímu pilíři světové právní kultury a současně dokladem o jeho spojitosti s ostatními právními obory i oblibě, kterou si tento obor mezi badateli ze všech právních oborů v posledních 30 letech získal.

Předmětem církevního práva je právní řád církví, vytvořený církevním zákonodárcem. Publikace se ve své úvodní části zabývá základními pojmy církevního práva všech církví, jejich vzájemným srovnáním a vztahem ke světským právním předpisům, zejména k českému právu. Její druhá část je věnována právnímu řádu katolické církve neboli kanonickému právu. Soustřeďuje se na platné právo latinské (římskokatolické) církve, a to zejména na její ústavní, správní, manželské, majetkové, trestní a procesní právo. Přihlíží k doplňkům a odchylkám v partikulárním právu českých a moravských diecézí a věnuje pozornost i právním zvláštnostem východních katolických církví. Třetí část knihy podává přehled principů, kterými se řídí další církve, zejména reformační, pravoslavné a staroorientální, a to v českých zemích i v zahraničí. Kniha nabízí široké veřejnosti komplexní vhled do právního uspořádání církví, jejich správy a soudnictví, jakož i do osobního postavení, povinností a práv jejich členů. Svým přehledným pojetím představuje vyvrcholení české církevněprávní literatury.

Monografia pozostáva z piatich kapitol, v ktorých autorka vymedzuje základné pojmy stanovenej témy, spracováva prirodzený zákon od grécko-rímskych čias po sv. Tomáša Akvinského, pojednáva o prirodzenom zákone sv. Tomáša Akvinského až po novoveké teórie, rozpracováva novotomismus, II. vatikánsky koncil a pokoncilové obdobie. V záverečnej kapitole poukazuje na vplyv prirodzeného zákona na pozitívne právo Katolíckej cirkvi, konkrétne sleduje vplyv na kánonické manželské právo, ľudské práva v pozitívnom práve Katolíckej cirkvi a princíp kánonickej umiernenosti. Monografia komplexným spôsobom spracúva prirodzenoprávnu koncepciu vypracovanú Katolíckou cirkvou a vypĺňa tak vedeckú medzeru na túto tému v podmienkach Slovenskej a Českej republiky. Monografia môže byť užitočná nielen pre právnikov, ale aj pre teológov, z dôvodu vplyvu prirodzeného zákona Katolíckej cirkvi na pozitívne právo, nakoľko prirodzenoprávny charakter niektorých noriem kánonického práva má významné právne účinky, na ktoré je potrebné pri aplikácii kánonickoprávnych noriem pamätať.

Kniha Církve a právo je souborem miscellaneí, růzností, z bohaté tvorby právníka, kanonisty a kněze Jiřího Rajmunda Tretery, vydaných u příležitosti jeho 75. životního jubilea. Jde o výběr drobných článků týkajících se církví a právních oborů s církvemi souvisejících. Mezi články lze nalézt dokumenty, na jejichž koncipování se autor podílel a které jsou dnes již nepřístupné nebo obtížně přístupné. Mnohotvárnost tématu a originalita zařazených textů činí z knihy zajímavé a místy napínavé čtení. Kniha je základem pro porozumění kořenům, z nichž vyrůstá dnes platné církevní, kanonické a konfesní právo, a tak trochu kompendiem. Styl knihy čtenáře potěší svým laskavým přístupem a srozumitelností, i když nepostrádá ani dobový entusiasmus a bojovnost.

I přesto, že je Česká republika dávána za příklad jedné z nejateističtějších zemí Evropy, církve zde mají své místo. Jejich fungování upravuje samostatný zákon o církvích a náboženských společnostech. Je proto postavení církví výsadní? Zachází s nimi právní řád jinak než s obyčejnými spolky (dříve občanskými sdruženími)? Mají církve jiné druhy a rozsah oprávnění, než je tomu u spolků? Jakým způsobem církve vznikají? Jakou úlohu při jejich vzniku a fungování sehrává veřejná správa? Liší se jejich vznik od vzniku spolků, a pokud ano, je tento odlišný způsob jejich vzniku ústavně konformní? Je právní úprava vzniku a fungování církví v České republice připravena na přechod k odluce státu a církví? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie, která mnoho obdobných otázek řeší, ale mnoho jich také pokládá a odpověď na ně nechává na vnímavém čtenáři.