Bohatě ilustrovaná publikace věnovaná proměnám formulí patosu, tj. emocionální řeči lidského těla, jak ji zachycuje výtvarné umění a vizuální kultura v posledních zhruba sto dvaceti letech. Autor originálně rozpracovává psychologickou teorii umění a model umělecké historie významného německého historika umění a kultury Abyho Warburga (1866-1929) a rozšiřuje ji do současnosti. Warburgův pojem „formule patosu“ (Pathosformeln) se v jeho práci stává průsečíkem, v němž ožívají a vzájemně se protínají velká témata humanitních a sociálních disciplín, ale také věd zabývajících se lidskou myslí: otázky mechanismů, skrze něž obrazy působí na své diváky, vzájemného ovlivňování biologických a kulturních aspektů tělesného výrazu a prožívání emocí, vztahu mentálních a materiálních reprezentací či racionality a afektu. Odkazují ale i k eticko-politickým dimenzím těchto otázek, které jsou dnes stejně palčivé jako za Warburgova života a souvisí kupříkladu s potřebou porozumět tomu, jak je lidské vědomí manipulováno obrazy.
