Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné, proto také tento francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz a dobrodruh působil většinu svého života v exilu. Ve svém díle však vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“ a svoboda Boží spočívá v umožnění svobody a tvořivosti všem bytostem, od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka. Právě člověku však nabízí Bůh největší pomoc při zvládání úsilí a utrpení, které vývoj přináší, když v podobě Krista přichází na svět. Autorka ukazuje logickou jednotu Teilhardova díla, vykládá podrobně všechny hlavní pojmy jeho teorie a používá jeho dílo jako celek včetně nepublikovaných dopisů, což je ojedinělé i v mezinárodním kontextu teilhardovských studií. Práci člení podle hlavních pojmů a zákonů Teilhardovy teorie, takže text může sloužit i jako atypický výkladový slovník.
