Co dokáže podvědomí

Na základe fantastickej biografie W. Messinga – hypnotizéra, jasnovidca, telepata a cirkusového umelca poľsko-židovského pôvodu, narodeného v roku 1899 – autor zaujímavo rozpráva o najkomplikovanejších javoch a najnovších objavoch súčasnej vedy a techniky v oblasti ovplyvňovania podvedomia. Striedanie úrvykov Messingovho textu s komentármi Psychológa a Fyzika tvorí pútavý rámec pre podanie rôznych fascinujúcich javov a ich možných vysvetlení. Úryvok: „Celou dobu přemýšlím o tom, jak divné místo v metodách psychického působení našeho hrdiny zaujímá vlastní sugesce,“ Psycholog vyndal z police objemný foliant s vytlačeným profilem velkého psychofyziologa s mohutným plnovousem na obálce. „Akademik Bechtěrev považoval hypnózu za jistý druh přirozeného spánku. Předpokládal, že rozdíl mezi hypnózou a přirozeným spánkem spočívá pouze v podmínkách vyvolání hypnózy jakožto umělého uspání, spjatého s emocemi očekávání, jež sugesci posilují. Bechtěrev přitom hypnózu považoval za umělý fyziologický útlumový reflex spojený s potlačením dominanty aktivního soustředění. Potlačení soustředění pozornosti připisoval značný význam, poněvadž se domníval, že k úspěšné sugesci je krajně nezbytné oslabit aktivní pozornost. Jak píše ve své práci Hraniční stavy lidského mozku, podstata hypnózy představuje biologický stav útlumového charakteru provázený potlačením osobních reflexů.