„Není snadné napsat ve třinácti letech knihu. Ami mi však řekl, že jestli ho chci ještě vidět, měl bych napsat knihu o tom, co jsem s ním zažil. Varoval mě, že jen málo čtenářů mi bude rozumět. Řekl, že pro většinu lidí je snazší uvěřit spíše hrozným a smutným věcem než těm krásným a zázračným. Doporučil mi raději napsat, že tohle všechno je vymyšlené, abych se vyhnul problémům. Dám na něho: takže – tohle je můj příběh nebo pohádka, jak chcete...“