Již podtitul druhého dílu Odhalení II. – Probuzení z iluze – dává tušit přímost a intenzitu, s níž nás Thovt v této knize uvádí do nové éry lidských dějin. Důrazně podněcuje k tomu, abychom si uvědomili propojenost s naší domovskou planetou a se vším živoucím v universu jako bezpodmínečné východisko pro rozvoj našeho pravého bytí. Jedná se o sebe-zmocnění k využití gigantického vnitřního potenciálu člověka. Opakovaně mluví o nutnosti nehodnotit, nesoudit – a v důsledku toho o nebojování, neboť stavy, které člověk těmito postoji vyvolává, se podobají zdem, proti nimž se neustále rozbíháme a narážíme na ně. Více nežli v předchozích knihách zde vstupuje do hloubky psychologických procesů a na názorných příkladech ukazuje, jak je jednoduché – v případě, že jsme okolnosti pochopili – je mistrovským způsobem transformovat.