Bůh a stát

Bakuninův text vydaný pod názvem Bůh a stát vznikl v letech 1870–1871, kdy se již nejméně deset let utvářely proudy a koncepce sociálního hnutí a anarchistický antiautoritářský socialismus se stal alternativou socialismu marxovského. Bakunin nebyl systematický myslitel jedné koncepce, nýbrž osobnost neustávajících invencí a podnětů, reagující na aktuální revoluční očekávání a situace. Své práce črtal mezi konferencemi, schůzkami a barikádami. Jeho proklamovaným východiskem byla humanita, cílem absolutní svoboda jednotlivce. V jeho vizích mělo socialistické hnutí podobu radikální emancipace každého člověka v rámci společenství lidí, kteří se vzájemně respektují. Prorokoval příchod morální a sociální revoluce, jejímž předpokladem by byla kritika jako nástroj intelektuální emancipace a jejímuž uskutečnění je největší překážkou stagnace ve vývoji směrem k oproštění od tradice a rutiny. Bakunin poukazoval na zotročování, na ohrožování svobody člověka v institucích soudobých států, ve strukturách politických stran, ve všech podobách militarismu, upozorňoval i na nebezpečí nacionalismu a patriotismu a brojil proti náboženství a klerikalismu. Bakuninův odkaz je z různých důvodů dvojznačný, ale pro svou vášnivou sociální jasnozřivost i jako zdroj poznání jednoho z východisek naší epochy stojí za pozornost.