Meditace nad tarotem

Přemýšlivý a zbožný křesťan nám ve svém obsáhlém a vpravdě celoživotním díle odhaluje symboly křesťanského hermetismu s mnoha jeho rovinami mystiky, gnóze a magie, přičemž zohledňuje také kabalu a jisté prvky astrologie a alchymie. Tyto symboly jsou shrnuty ve dvaadvaceti takzvaných „Velkých arkánech“ tarotových karet. Prostřednictvím Velkých arkán hledá autor meditativní cestu k hlubší, všezahrnující moudrosti katolického mystéria. Autorovy Meditace o tarotu se nesou v duchu velkých děl Pika della Mirandola a Franze von Baadera, jsou na nich však nezávislé. Mystické, magické, okultní přítoky, vytvářející společně proud jeho meditací, jsou mnohem obsažnější, přesto jejich soutok, plný pohybu, vnitřně nabývá jednoty křesťanské kontemplace. Autor se ve svých dvaadvaceti ”duchovních cvičeních” odvolává především na myšlenky Jakoba Böhma či Rudolfa Steinera, C. G. Junga, Péladana, Papuse, Philippa z Lyonu a často odkazuje též k velkým filosofům a teologům jako Tomáš Akvinský, Bonaventura, Leibniz, Kant, Kierkegaard, Nietzsche, Bergson, Solovjev, Teilhard de Chardin, nebo k dramatikům a básníkům jako Shakespeare, Goethe, Cervantes, Baudelaire a mnohým dalším. Opakovaně se objevují jména sv. Antonína Velikého, sv. Alberta Velikého a sv. Františka z Assisi, a rozsáhle cituje především sv. Jana od Kříže a sv. Terezii z Ávily.