Contradictions 2/2024
Setkávání Marxovy a Freudovy nauky, jakkoliv se mohlo zdát zprvu nepravděpodobným, posunulo kritické myšlení o společnosti v průběhu 20. století na nové teoretické i praktické trajektorie. Často se ale již zapomíná, že jeho prvotním dějištěm byl prostor střední Evropy. Spíše než ale hladkou fúzi jednoho s druhým vyvolala tato křehká aliance diskuze a polemiky, které se promítly do celé řady disciplín – zvláště filosofie, estetiky a samozřejmě psychologie. Nová čísla Kontradikcí se věnují právě tomuto problematickému dědictví v tomto regionu a jeho ozvěnám, stopám a relevanci v současnosti. V anglickém čísle najdete články, které mapují recepci a osudy psychoanalýzy v levicovém prostředí meziválečného Maďarska, analyzují kritiky „freudiánství“ v Hodžově Albánii, resp. teoretické ozvěny psychoanalýzy v československé „Historické skupině“. Stranou samozřejmě nemůže zůstat ani klasik „žánru“ Slavoj Žižek, jehož koncepce jsou ovšem nahlíženy prizmatem jeho raného „jugoslávského“ období. Nechybí ale ani překlady textů Záviše Kalandry a Karla Teigeho. Jako poctu nedávno zesnulému Peterovi Steinerovi jsme zařadili do čísla i jeho text o Václavu Černém. The convergence of Marxist and Freudian thought—once thought unlikely—opened new theoretical and practical pathways for 20th-century critical thinking. Yet it is often overlooked that this movement had its roots in Central and Eastern Europe. However, rather than forming a seamless synthesis, the fragile alliance of Marxism and psychoanalysis provoked debates and controversies that spread across philosophy, aesthetics, and, of course, psychology. The new English issue of Contradictions explores the contested legacy of this encounter in the region, tracing its reverberations and contemporary relevance. Contributions examine the reception of psychoanalysis in the interwar Hungarian left, critiques of “Freudianism” in Hoxha’s Albania, and the theoretical afterlife of psychoanalysis within the Czechoslovak “Historical Group”. Slavoj Žižek appears as a classic figure of the tradition, though here his concepts are read through the lens of his early “Yugoslav” period. The issue also features translations of texts by Záviš Kalandra and Karel Teige. Finally, in memory of the recently deceased Peter Steiner, we include his essay on Václav Černý.