Unikátní publikace z hlediska sběratelů starožitností, oceňovaná především v cizině pro representativní výběr fotografovaných objektů. Podává nástin vývoje hodin a hodinářství od přesýpacích hodin přes kapesní hodinky až po složité orloje, a to jak z hlediska technického, tak i, a to především, uměleckého zpracování jednotlivých vybraných kusů.

Milada Kollárová studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. Celý život se věnuje výtvarné činnosti: maluje obrazy nejen s krajinnou tematikou, ale také abstraktní, a tká autorské tapisérie (gobelíny). Své práce prezentovala jak na samostatných, tak i kolektivních výstavách doma i v zahraničí. Zhruba před 25 lety začala sbírat historické hračky, zpočátku zvolna, postupně stále zaujatěji a tato vášeň ji doposud neopustila. Ze své, časem značně obsáhlé sbírky uspořádala několik výstav a její část byla v letech 2010-2019 trvale prezentována v Muzeu hraček v Měnínské bráně v Brně. V příbězích hraček autorka popisuje, jak některé hračky získala, jaká byla jejich minulost, nebo jaké osudy je provázely, než se ocitly v její sbírce. Většina hraček z těchto příběhů byla donedávna vystavena v brněnském Muzeu hraček. Autorka se také zmiňuje o historii vzniku a vývoji některých druhů hraček, jejich tvůrcích, výrobě a také o zajímavostech či zvláštnostech souvisejících s jejich oblibou a popularitou. „Moje kniha o starých hračkách není ani odbornou studií, také ne lexikonem nebo nějakým podrobným pojednáním o tomto tématu. Především bych se chtěla podělit s laskavými čtenáři o své zkušenosti při jejich sbírání. Některé z nich mají zajímavé, někdy až dojemné příběhy. Každá hračka z mé sbírky měla svého majitele, hrálo si s ní nějaké dítě. S podobnou hračkou si hrála určitá generace dětí. Tehdejší děti většinou už nežijí, a pokud ano, jsou dnes pokročilého nebo velmi pokročilého věku. Myslím, že setkání s hračkou z dětství potěší, pohladí na duši i podnítí k zavzpomínání. Vím to dobře jednak z písemných poznámek návštěvníků výstav i brněnského Muzea historických hraček, a také ze svých rozhovorů s účastníky komentovaných prohlídek v Muzeu,“ říká sama autorka v úvodním rozhovoru. Text je doplněn množstvím barevných fotografií historických hraček

Název knihy Encyklopedie numismatiky a notafilie s podtitulem Obecná sběratelská terminologie dává tušit, že jde o dílo, které se věnuje otázce sběratelství ze širšího pohledu, než je obvyklé. Přednostně se zabývá sběratelstvím mincí a bankovek. Tato témata jsou zpracována po vzoru podobné zahraniční literatury od jednoduché informace po podrobný výklad, pokud je to pro konkrétní heslo potřebné. Vedle numismatiky a notafilie je v knize věnován prostor i dalším sběratelským oblastem, jako je sběratelství odznaků, řádů a vyznamenání nebo známek. Heslovitě jsou však představeny i některé další, méně tradiční sběratelské obory. Encyklopedie neopomíjí mineralogii, bibliofilii, sběratelství skleněných předmětů, plastik nebo pivních suvenýrů. Stručně jsou v knize zmíněny také některé předměty, spadající do sběratelství kuriozit: lahvových víček, různých variant platebních karet nebo pohlednic. Je pochopitelné, že podobná kniha obsahuje také řadu obecně platných termínů, mající ke sběratelství vztah. Proto jsou zmíněny i nejmodernější techniky a technologie výroby, úprav, tvorby ochranných prvků, ale i metody studia a reprodukce jeho výsledků. Stěžejním cílem knihy je popularizace sběratelství, což souvisí s cílovou skupinou čtenářů. Tou je i laická veřejnost, ale především dlouholetí a začínající sběratelé, kterým by encyklopedie měla posloužit jako vodítko nebo rádce v jejich snažení.