Války v Kosovu, Iráku, Gruzii a na Ukrajině, jak je vnímali a jak k nim přistupovali čeští polistopadoví prezidenti. Český prezident není jen ceremoniální „kladeč věnců“, jak se někdy mírně ironicky říká, ale může být mocenským aktérem s velkým dopadem na chod státu. Může fungovat jako garant stability stejně jako politický hráč, který testuje ústavní mantinely, zpochybňuje dosavadní zvyklosti a snaží se měnit pravidla hry. Každý z našich prezidentů – Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman i Petr Pavel – do této funkce vnesl svůj styl a vizi. Tato kniha přibližuje, jak významný vliv měly tento styl a vize v zahraniční politice, a to zejména v krizových okamžicích, jakými jsou války. Právě války v Kosovu, Iráku, Gruzii či na Ukrajině skvěle ukazují prezidentské postoje, ambice, strategické kalkulace a činy. Chování hlav českého státu v aréně zahraniční politiky často provázely také spory s vládními politiky především s premiéry a ministry zahraničí. I tento konfliktní rozměr české politiky kniha poutavě přibližuje.

Jak porozumět tomu, co se nyní ve Spojených státech, potažmo ve světě, děje? Kniha sleduje myšlenkový i osobnostní vývoj lidí, kteří jsou kolem Donalda Trumpa v jeho druhé éře a mají na něj největší vliv. Elon Musk, Jeff Bezos, Mark Zuckerberg jsou nejbohatší lidé světa a jejich vliv je nepředstavitelný, zatímco filozofem a vizionářem nového hnutí je šedá eminence a velmi mocný muž, Peter Thiel. Jak a z čeho se jejich životy a impéria formovala a co jsou hlavní myšlenky, které inspirovaly vize miliardářů ze Silicon Valley? Jak je utvářelo právě toto unikátní technologické podhoubí a jakou roli hraje v obrovském bohatství těchto lidí venture kapitál? Jak lidé kolem Trumpa manipulovali veřejným míněním a co jsou jejich cíle? Kniha Éra X jako první u nás přináší na všechny tyto otázky odpovědi.

Proč ruská veřejnost podporuje válku na Ukrajině? Proč je netečná ke zločinům spáchaným v jejich jménu? Je třeba hledat historické paralely v době Ivana Hrozného, carů-autokratů, v době komunismu – nebo všude najednou? Piotr Skwieciński, polský publicista a diplomat, který mnoho let působil v Rusku, se zamýšlí nad ideologickými příčinami ruské invaze na Ukrajinu a historickým, mytologickým i emocionálním podhoubím, z něhož znovu povstala děsivá mašinérie ruského imperialismu. Jeho kniha zároveň přináší mnoho neokázalých postřehů a závěrů člověka, který Rusko dobře poznal ze své vlastní zkušenosti.

Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.

Henry Kissinger je mrtvý, ale jeho krvavý odkaz žije dál – kritický pohled na život, dílo a odkaz obdivovaného i zatracovaného amerického státníka, který se snaží odhalit dopady jeho politiky z perspektivy „těch dole“, tedy těch, kterých se jeho rozhodnutí nejvíce dotýkala. Kniha se zabývá Kissingerovým všudypřítomným vlivem na americkou zahraniční politiku a zkoumá jeho klíčovou roli při formování americké válečné mašinérie a jejích imperialistických ambicí. Díky esejům badatelů, jako jsou Gerald Horne, Carolyn Eisenbergová a Chip Gibbons, a úvodu od nositele Bancroftovy ceny Grega Grandina odhaluje kniha souvislosti mezi kapitalismem, imperialismem a válkou. Nabízí kritický pohled na Kissingerův vliv v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě, v Evropě a Asii a upozorňuje na přetrvávající utrpení způsobené jeho politikou. Pro všechny, kdo si představují svět bez válek, bude tato práce výzvou k uvědomění si vztahů mezi ekonomickým systémem, hledáním ideálních investičních příležitostí a nekonečným konfliktem.

Kniha současného amerického politického teoretika Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci. Autor nejprve charakterizuje osvícenské pojetí politiky založené na vědě a následně podrobně rozebírá tři hlavní tradice, jež z tohoto pojetí vychází: utilitarismus, marxismus a tradici společenské smlouvy. Další kapitola je věnována kritikům osvícenského myšlení a celá kniha je zakončena úvahami o tom, jak v současnosti formulovat demokracii, jež by mohla dále rozvíjet osvícenský projekt. Shapirova čtivá a fundovaná kniha hledá odpovědi na otázky občanů, kteří se ptají, proč a do jaké míry je stát může nutit k nějakému jednání.

Legendární diplomat Henry Kissinger, poradce amerických prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, stál uprostřed nejdůležitějších jednání studené války. Je rovněž autorem mnoha rozsáhlých publikací o mezinárodních vztazích, v nichž precizně rozebírá detaily a analyzuje relevantní historické paralely. Kniha Kissinger podle Kissingera je jiná. Je to záznam rozhovorů, které s Kissingerem vedl jeho blízký spolupracovník Winston Lord. Ze vzpomínání obou veteránů vzniklo koncentrované a názorné svědectví o umění diplomacie. Znalci Kissingerova díla ocení osobní zkušenost z hvězdných hodin americké politiky, ostatním kniha poslouží jako čtivý úvod do Kissingerova brilantního uvažování.

Z písemných poznámek tajemníka tří prezidentů - T. G. Masaryka, E. Beneše a E. Háchy. Popis jeho cesty od dětství až po vystudování právnické fakulty a poté přijetí na Pražský hrad do různých funkcí až po osobního tajemníka. Velká část knihy je věnována dr. Emilu Háchovi a funkci prezidentské kanceláře za německé okupace včetně některých podrobných charakteristik osob, které v této době na Pražském hradě pracovali. Kniha je doprovázena dokumentárními fotografiemi z archivu autora.

Šokujúca pravda o súčasnom Nemecku. Blúznenie o multi-kulti a krutá realita. Ako dopadne štát s nezodpovednými politikmi. Spolunažívanie s hosťami pani Merkelovej. Žiadna slušnosťani vďačnosť. Európa sa dobrovoľne podriaďuje? Vyučovanie je takmer nemožné. Štatistiky sa falšujú. Zamlčovaná kriminalita. Také zločiny tu doteraz neboli. Migrácia ako „ľudské“ právo? Pracovné sily pre Nemecko? Zabudnite. Utajení teroristi. Neuveriteľné príbehy. Top snáď nie je ani možné. Promigračná propaganda ide na plné obrátky. Kto z toho prosperuje? Chobotnica mimovládok. Kresťanské kríže sa odstraňujú. Z kostolov budú mešity. Zosmiešňovanie Ježiša Krista. Koľko to stojí a kto to platí? Kúpení novinári a tajné služby. A vraj strážni psi demokracie? Snáď tomu neveríte? Kto usmerňuje nemecké média? Televízne vymývanie mozgov. Šialenstvo slniečkarov a zelených. Kto vlastne vládne v Európe?

Tiež sa vám zdá, že tí politici a novinári v posledných rokoch akosi tárajú? Čo je za tým? Prečo hovoria tak ako hovoria? Počuli ste už o sile tzv. politickej korektnosti, ktorá ovládla politiku, média, univerzity i celý verejný život? Chápete jej nebezpečenstvo? Chápete, že za väčšinu súčasných problémov, ktorým čelí západná spoločnosť, spôsobila práve táto „politická korektnosť“? Ako a kde vznikla? Aké sú jej metódy? Dá sa voči politickej korektnosti vôbec bojovať, alebo je tento zápas márny a celá naša civilizácia je už úplne stratená?

Aké sú vzťahy štátu a cirkvi a aké by mali byť. Široký súhrn argumentov za odluku cirkvi od štátu z pohľadu oboch strán.

Tento výrazne a otvorene protimaďarský spis prináša rôzne informácie a historické skutočnosti, ale aj autorove osobné interpretácie a postoje. Pomaďarčovanie, brutálny národnostný útlak, kto bol skôr na našom území, maďarské klamstvá a prekrúcania vecí, väznice a šibenice, južné Slovensko... (poučme sa z histórie)

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy. Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území...

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné funkce – zejména byl mnoha způsoby důležitou oporou vládnoucí diktatury. Co do rozsahu jde navíc o významnou kapitolu dějin českého parlamentu, který navzdory střídání režimů vykazuje silné prvky kontinuity. Tak jako lze příčiny proměn parlamentu po druhé světové válce vysledovat již v předválečném období, i náš současný parlament chtě nechtě vychází z toho, jak fungoval před rokem 1989. Cílem knihy je přispět k lepšímu pochopení tohoto dědictví.

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Ruská agrese proti Ukrajině představuje patrně největší výzvu evropské bezpečnosti od roku 1945. Nejenže ztělesňuje útok na samotné základy systému mezinárodního práva, ale i s novou naléhavostí nastoluje otázku, kam až sahají ofenzivní ambice současného ruského režimu. Předkládaná monografie osvětluje širší pozadí poslední ruské agrese a podává analýzu vývoje na Ukrajině po roce 2014 v souvislosti s aktuálním ozbrojeným konfliktem. Rozebírá jeho hlavní příčiny a zdroje, přibližuje fungování a průběh ruské hybridní válečné kampaně a hodnotí dopady probíhající rusko-ukrajinské války na stávající mezinárodní uspořádání.

Československé političky navazovaly po druhé světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa, rozděleného na východní a západní blok. Jejich politická činnost tak byla významně ovlivněna specifiky nedemokratického režimu a všeprostupující komunistickou ideologií. Jak se tato situace lišila od předválečných let, jakými cestami se ženy dostávaly do vrcholné politiky, jaký na ní měly podíl, s jakými obtížemi se potýkaly a jakým tématům se věnovaly v období ohraničeném přelomovými roky 1948 a 1968, popisuje tato kniha. Opírá se přitom o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali. Zdaleka nejde jen o jejich prezidentskou roli, všichni tři i předtím tvořili moderní českou historii. Jejich činy a rozhodnutí často stály u zlomových okamžiků a určovaly politické směřování. O málo postavách polistopadového vývoje se vede už přes třicet let tak intenzivní polemika jako o každém z nich. Text této knihy je unikátní, protože zblízka sleduje osudy Havla, Klause a Zemana souběžně. Nabízí tak nejenom příležitost pochopit, co stálo v pozadí jejich kroků, ale také tuto trojici z různých úhlů srovnávat. Zvláštní pozornost je věnována jejich vzájemnému stýkání a potýkání, jež se silně obtisklo do posledních desetiletí české politiky. Kniha dále detailně a otevřeně přibližuje odlišný charakter vůdcovství, které ztělesňovali v klíčové době politické a ekonomické transformace. Nevyhýbá se ani osobním a rodinným charakteristikám, intimním vztahům, jež je ovlivňovaly. Atmosféru jejich životů dokreslují dobové fotografie.

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou do uzavřených komunit, v níž se vytrácí jednotící ideál občanství a lidských práv. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, v myšlení teologického hnutí „radikální ortodoxie“ a v populistických hnutích.

Ať už si o Petru Fialovi myslíte cokoliv, těžko mu můžete vyčíst, že je nečitelný. Je to naopak jeden z mála politiků, u kterého víte, za čím si dlouhodobě stojí, jak uvažuje a co prosazuje. Petr Fiala není mužem momentálních nálad a rozmarů: svou politickou vizi a program má důkladně promyšlené. Tato publikace umožní čtenáři ještě lépe proniknout do jeho myšlení i soukromého života, a dokreslí jeho osobnost. Zahrnuje výběr z nejzajímavějších rozhovorů, které s ním vedli dlouholetí přátelé – o politice, společnosti a vzdělání, ale také o mládí za komunismu, listopadové revoluci a akademické dráze. A navíc osvětlí i to, proč je, jak už název napovídá, důležité svést bitvu rozumu proti populismu… Obsah: Rozumem proti populismu / Předmluva editora / O sobě / Rozhovor s Miroslavem Balaštíkem o životě za komunismu, listopadové revoluci a budování svobodné univerzity / O politice / Rozhovor s Ondřejem Krutílkem o politologii, politice, Evropě a měnícím se světě / O vzdělání / Rozhovor s Jiřím Hanušem o vzdělání a budoucnosti univerzit / O naší budoucnosti / Rozhovor s Františkem Mikšem o potenciálu České republiky a o tom, co mu stojí v cestě /

Jak zničit – s pomocí tajných služeb a spřízněných novinářů – slavnou filmovou hvězdu? Kdo zastavil americkou židovskou mafii, která připravovala atentát na Adolfa Hitlera? Předpověděl si Alexander Puškin vlastní smrt? Jak dopadla válka českého starosty Chicaga Antonína Čermáka s králem podsvětí Al Caponem? A čím rusínská sochařka Jelena Mandičová očarovala T.G. Masaryka? To jsou některé z více než třiceti příběhů, tvořících obsah této knihy. Příběhů mimořádných, často objevných, leckdy až šokujících. Příběhů, z nichž mnohé nelze objevit na „ wikipediích “, ale (a to je nejcennější deviza této knihy) dlouhodobým trpělivým pátráním v archivech, mezi pamětníky a na místech, kde se dané a osudové události odehrávaly.

Už před mnoha lety autor napsal, že záhady jsou věčným ohněm mládí. Snaha odkrývat nejrůznější tajemství nás provází už od dětství. Člověk, který si tuto vlastnost uchová i v dalších letech, dostává od Života jedinečnou šanci. Stále v něm totiž zůstává duše dychtivého kluka, dychtivé dívky. Stále se dovede těšit na příští dny. Dovede se radovat i ze zdánlivých maličkostí. Lépe pak potlačuje nástrahy dnešní podivné doby. Ať už jde například o smutek, rozmrzelost, pocity beznaděje, pomluvy, zášť druhých…. Tato kniha je určena především těmto lidem. Lidem, které vzrušuje snaha dohlédnout i daleko za obzor. Lidem, které vzrušuje snaha – v ě d ě t! Budete číst o výjimečných jedincích, kteří ještě i mnoho let po své smrti dovedou inspirovat druhé. Třebaže na ně historie z těch či oněch důvodů třeba i zapomněla. Najdete zde příběhy, které, obrazně řečeno, semlela nemilosrdná kola Osudu. Poznáte statečné muže i ženy, kteří pro svou víru, pro své přesvědčení, dokázali nasadit třeba i své vlastní životy. Stanete se svědky událostí, které jsou stále obestřeny záhadami, tajemstvím. V této knize najdete kapitoly Příběh moravského Mojžíše Jasnovidná paní Emilie Vraždy z milosti Živý mrtvý Silnější než strach Lev z Münsteru Obětovaní lidé Zabijte Edvarda Beneše! Ztracený Máchův Máj A kromě nich dalších 19 příběhů plných tajemství

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu. Stačilo odhalit dlouho potlačované napětí a přilít do něj trochu benzínu, aby došlo k explozi, jež v roce 2016 vyvrcholila americkými prezidentskými volbami. Whistleblower a bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica Christopher Wylie pomáhal tuto mocnou zbraň vybudovat. Nakonec ho ale výčitky svědomí přiměly, aby proti své firmě veřejně vystoupil, čímž odstartoval, byť za cenu velkých osobních obětí, nejrozsáhlejší vyšetřování nezákonného ovlivňování voleb v dějinách. Ve své zpovědi odhaluje skutečný příběh britského referenda o vystoupení z EU, Bannonovy americké revoluce a celosvětového zločinu proti demokracii. Mnohem více než o brexitu či Donaldu Trumpovi je ale tato kniha o tom, jak snadné je s pomocí osobních dat, jež o sobě neustále v online prostoru trousíme, nahlédnout do lidských myslí a prostřednictvím moderních technologií s nimi manipulovat.

Michael Pillsbury, sinolog a bezpečnostní analytik, který již od éry Richarda Nixona působí jako odborný poradce a expert na Čínu ve službách americké vlády, ve své stále aktuálnější knize Stoletý maraton odhaluje, jak Čína již několik desetiletí systematicky a cílevědomě pracuje na tom, aby dohnala, ba předstihla svého největšího rivala – Spojené státy americké, a následně se stala první a jedinou globální supervelmocí, která bude moci světu diktovat svá pravidla hry. Tento strategický plán je známý jako ”Stoletý maraton”, neboť ke konečnému vítězství dojde v roce 2049, kdy bude Čína slavit sté výročí komunistické revoluce a zrodu Čínské lidové republiky. Jak Pillsbury popisuje, čínská vláda si při realizaci svého dlouhodobého záměru počíná velmi trpělivě, obratně, ba rafinovaně, přičemž inspiraci čerpá z vlastní historické zkušenosti a tradice: Jen málokdo na Západě si uvědomuje, že dnešní strategické uvažování čínských konzervativních ”jestřábů”, kteří mají otěže řízení státu pevně v rukou, je ve svém jádru produktem starodávných, leč dosud živých pouček, které vznikly v období Válčících států, tedy před více než dvěma tisíci lety. Čína přitom umně využívá neinformovanosti a naivity západní veřejnosti. Tato zaslepenost, vyrůstající z nechuti pohlédnout pravdě do očí, nám zabránila spatřit, jak se na obzoru rýsuje patrně nejošidnější bezpečnostní hrozba, jíž budeme v tomto století čelit. Jak autor přesvědčivě dokazuje, je nesporným faktem, že jestliže má Čína dnes nakročeno k tomu, aby se stala první – a možná jedinou – globální supervelmocí, byl to Západ, především Spojené státy, kdo, aniž si to uvědomoval, Pekingu k dosažení této mety od počátku pomáhal. Umění lsti dovedené do dokonalosti... Michael Pillsbury svou analýzu opírá o hluboké znalosti Číny, které nabyl studiem i přimými kontakty, a to jak s čínskými exulanty, tak s významnými představiteli čínského intelektuálního a politického establishmentu. Vysocí vojenští činitelé a zástupci čínského ministerstva státní bezpečnosti mu dali nahlédnout pod pokličku svých nejutajovanějších geostrategických úvah a plánů a poskytli mu materiály, které nikdo jiný na Západě nečetl. Výsledkem dlouholetého zkoumání je kniha Stoletý maraton, která od svého vydání před třemi lety nepřestává vyvolávat zájem v řadách laické i odborné veřejnosti.

Americký historik a novinář Stephen Kinzer ve své faktograficky bohaté, a přitom mimořádně poutavé, ba strhující knize líčí život a působení dvou mocných bratrů, kteří ve vypjatých letech studené války formovali a řídili zahraniční politiku Spojených států – Allena Dullese, jenž v letech 1953 až 1961 působil jako šéf CIA, a Johna Fostera Dullese, který v téže době pracoval jako ministr zahraničí Eisenhowerovy vlády. Jakkoli byli povahově velmi odlišní, sourozenci Dullesové tvořili silný a nebezpečný tandem, který rozhodoval o osudech milionů lidí, aniž o tom americká veřejnost většinou vůbec věděla. Vychováni v přísné zbožnosti, puzeni misionářským zápalem zděděným po svých předcích, manichejským viděním světa a paranoidním antikomunismem, pokoušeli se přetvářet svět k obrazu svému a obrazu Ameriky a v každém, kdo nevystupoval jako horlivý americký spojenec, viděli potenciální hrozbu, ne-li přímo vtěleného satana. Bratři Dullesové tak byli strůjci politiky, která otevřenými i tajnými prostředky vedla válku proti zemím, které se vydaly vlastní, nezávislou cestou. Od počátku studené války se systematicky snažili oslabovat a podvracet vlády především v těch zemích třetího světa, kde Spojené státy ztrácely geopolitický nebo ekonomický vliv. Autor popisuje přípravu a průběh puče, kterým CIA odstranila demokraticky zvoleného guatemalského státníka Jacoba Árbenze, svržení íránského předsedy vlády Muhammada Mosaddeka, tažení proti Ho Či Minovi, americké intervence v Indonésii a v Kongu, jakož i otevřené i skryté operace proti Kubě. Stephen Kinzer se ovšem nespokojuje s pouhým líčením událostí, i když ty tvoří těžiště knihy, ale pokouší se také objasnit, jaké byly motivy počínání obou bratrů, co utvářelo jejich názory a postoje, jaké rodinné a kulturní zázemí formovalo jejich světonázor, a zároveň si klade obecnější otázku po příčinách amerického excepcionalismu a intervencionismu. Autor ukazuje, že Dullesovi nebyli žádnými výjimečnými či „vyšinutými“ jedinci, kteří se dílem příznivé souhry náhod dostali k moci, nýbrž to byli typičtí představitelé určité americké tradice – byli dětmi svého národa a jejich příběh je příběhem Ameriky. Stephen Kinzer tak současně odhaluje a mapuje temnou stránku americké historie, která vyvolávala a dodnes vyvolává ve světě tolik kritiky a nevole a s níž se Amerika dosud dostatečně nevyrovnala.