Román se odehrává v blíže neurčeném městě České republiky, zachváceném epidemií podivné virové nemoci. Je obzvlášť záludná, neboť zasahuje i mozek. Kdo přežije smrtící průběh nemoci, tomu mozek pracuje jinak než dosud. Uzdravený člověk mění své vidění světa. Vypravěčka příběhu Tereza Vizovská žije se svým devítiletým synem - indigovým dítětem - poněkud osaměle, neboť její manžel pracuje v Iráku jako válečný lékař v české vojenské misi. Dopisy, které Šimon píše domů ze vzdálenosti čtyř tisíc kilometrů, obsahují navenek těžko pochopitelné souvislosti s děním v onom českém či moravském městě. Tereze a jejímu synovi, kteří prodělali novou nemoc, však dávají docela dobrý smysl. Vztah poněkud odcizených manželů ovlivní třetí osoba - pan Fajst řečený Faust, jehož neobvyklý osud starého mládence a tajemné postavení ve městě se stane hybatelem dramatických událostí. Vše se děje v pravý čas a přesně tak, aby osudy čtyř osob i celého města do sebe nakonec zapadly. Krutá zkouška obyvatel města v podobě pandemie, vyžadující nevyhnutelné oběti, se postupně ukáže jako šance k zásadní proměně myšlení těch, kdo přežili.

Kniha Na shledanou v Magónii líčí život a přátelství dvou mužů, kteří už ani nemohli být rozdílnější, a přitom měli skoro všechno společné. Jan Vavřinec Kozlovský byl o dvě generace starší, subtilní konstituce, nenáviděl zbraně, a přesto část života musel střílet na lidi. Václav Kadera byl naopak velmi robustní konstrukce, miloval všechno, co střílí, avšak mohl zamířit leda na vrabce.Kozlovský se stal horníkem proti své vůli (jako vězeň), Kadera si toto povolání vybral a fáral až do chvíle, kdy se nevešel do běžné štoly. Oba rádi četli a studovali všechny možné záhady mezi nebem a zemí. Oba také měli umělecké sklony. Věnovali se malířství, později se s plnou vervou pustili do psaní povídek. Lišili se v poměru k něžnému pohlaví. Kozlovský zůstal svobodný, protože registrované partnerství bylo tehdy ještě hudbou budoucnosti. Kadera naproti tomu absolvoval jedno manželství a jedno dlouholeté společné soužití s opačným pohlavím. Měl také dvě děti, které naučil výborně střílet. Možná nejdůležitějším vzájemným pojítkem však byli trpaslíci. Jan Vavřinec Kozlovský, stejně jako Václav Kadera ani v nejmenším nepochybovali o jejich existenci. Oba s nimi přišli do styku. Tito drobní, lidem podobní tvorové následně významně ovlivnili jejich životy.Kniha rovněž připomíná některé důležité události 20. století. Ukazuje, jak jsou všechny předpoklady ošidné. Před sto lety se mnohým myslitelům zdálo, že už jsou bouřlivé historické převraty u konce. Svět byl rozdělen mezi Anglii a Francii, lokální nepokoje se nezdály důležité. Přitom se rodilo nejkrvavější století v celé lidské historii. Nikdo v té době již nečekal velké vynálezy. Vlaky už dávno vozili miliony tun uhlí, jezdila auta, začala létat letadla, zaváděla se elektřina. Kdo by tehdy pomyslel na atomovou energii či na ovládnutí celého světa počítačovými technologiemi!Oba přátelé uprostřed těchto změn dospěli k závažnému poznání, že neúprosný osud člověka lze za jistých okolností obelstít. Zjistili, že vedle odchodu na věčnost existují ještě další alternativy.

Joona Lina se vrací s devátým případem a opět mu jde o krk. Před třemi roky dostala Saga Bauerová pohlednici s výhrůžným textem o pistoli s devíti bílými kulkami, z nichž jedna čeká na Joonu Linnu, a tvrzením, že zachránit ho může jedině Saga. Pohlednici sice Joonovi ukázala, ale čas plynul a hrozba upadla v zapomnění jako bezvýznamná provokace. Až doposud. V Kapellskäru byl nalezen pytel s téměř rozpuštěným tělem. Na místě činu zůstala bílá nábojnice. Bestiální pachatel dává policii možnost zastavit sérii vražd tím, že rozluští složité hádanky. Joona Linna a Saga Bauerová společně usilují o vyřešení zapeklitého případu a o záchranu vyhlédnutých obětí — dřív než bude pozdě. Ve svém pronásledování jsou čím dál zoufalejší. Co když se tento sériový vrah nedá zastavit? Co když už jsou sami lapeni v síti?

Může se život přes noc obrátit naruby? Osmnáctiletý Alex sní o tom, že se stane hercem jako jeho otec, ale když je mu nabídnuta role, přepadnou ho pochybnosti. Jak se stát sám sebou a nezůstat ve stínu mýtu svého otce? Jak překonat představu „syna někoho“, aby konečně převzal kontrolu nad svým osudem? Jeho démoni ho doženou k alkoholu a k vypjaté životní situaci, při níž dojde na zpočátku nevinném mejdanu ke střelbě a zranění kamaráda. Otec a syn, láska a nenávist. A život před sebou.

Vypravěče románu, spisovatele a profesora budapešťské univerzity, navštíví starý chasid ze Sighetu přeživší holokaust, který tvrdí, že se setkal s Franzem Kafkou v Osvětimi. Vyprávění akademika zaujme. Začne pátrat po okolnostech kafkovy smrti v sanatoriu a dochází k překvapivým zjištěním. Co když Kafka v roce 1924 opravdu nezemřel? Co když nepodlehl tuberkulóze a dál vedl utajený, spokojený život s Dorou Diamantovou v Berlíně? Vypravěč se vydává pátrat po Kafkových stopách do Prahy, Oxfordu, Berlína a Tel Avivu a příběh se ho postupně zmocňuje jako posedlost, s níž se vyrovnává sepisováním Kafkova posmmrtného života. Vypravěč po Kafkových stopách opravdu dojde k cíli, ale není však jisté, jestli tam nalezl klid, nebo zůstal v zajetí své vlastní kafkovské existence.

Komplexní průvodce metodou otevřené komunikace nazývanou “poradní kruh” (angl. council), která učí autentickému sdílení a společnému rozhodování. Zvláštní kapitoly jsou věnovány používání poradního kruhu v práci s dětmi a mládeží, ve školních skupinách, v rodinném prostředí, partnerských vztazích, komunitách i ve firmách.

První román významného současného francouzského filmového a divadelního režiséra a romanopisce Eugena Greena nazvaný Rekonstrukce (La Reconstruction) vydalo v roce 2008 nakladatelství Actes Sud. Název románu označuje jeho hlavní téma: jednak „rekonstrukci“ kulturní i duchovní evropské identity po tragédii druhé světové války, jednak „rekonstrukci“ osobní identity znovu-obnovením otřesené paměti. Román toto téma rozvíjí na třech časových rovinách: během pařížské přítomnosti, v níž hlavní postavu knihy, profesora literatury Jérôma Lafargua, jednoho dne znenadání vyhledá německý profesor Johann Launer s naléhavou prosbou o pomoc v zásadní životní otázce týkající se jeho osobního příběhu a identity. Dále se román odehrává během roku 1968, jehož část prožil Lafargue se svojí budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a potom konečně během nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, v jehož důsledku musela Launerova rodina, původem z Žatce, za tragických okolností opustit Československo. Vyprávění, které se vyhýbá psychologii a moralizování, vytvářejí nezaujaté, kinematograficky objektivní popisy spolu se stylizovanými dialogy, deníkovými záznamy profesora Lafargua, reflektujícími románové dění i kontemplativní bohatství přítomného okamžiku, a vzpomínkami rekonstruujícími minulost. Ta má ale svůj pravý význam jenom ve vztahu k přítomnosti, a klíčem k ní jsou proto duchovní „metafory“ a vyprávění, které formují identitu přítomných aktérů, hledajících duchovní cestu usmíření mezi banálním úprkem či zapomněním a traumatizující posedlostí minulým.

Tetralogie Na vysoké polonině, nazývaná také „huculská epopej“, je sága o krajině, lidech a životě Huculska, karpatského regionu Verchovyna. Tvoří ji příběhy skutečných i legendárních postav, popisy – místy až etnografické – zvyků, svátků a událostí, líčení krajiny a každodenního života, pověsti, legendy, texty lidových písní. V centru stojí Huculové, mnoho prostoru je věnováno všem ostatním v Huculsku usazeným kulturám – arménské, valašské a zejména židovské. Vždyť v jeskyni nad řekou Čeremoš žil Ba´al Šem Tov, zakladatel chasidismu. Jako se v díle mísí kulturní vrstvy, nelze je zařadit ani žánrově: střídají se tu pasáže románové, reportážní, esejistické, forma eposu, lidového vyprávění nebo sympozionu. Záměrem však nebylo dokumentovat tento svět. Vincenz nazývá Huculsko „slovanskou Atlantidou“ a pokládá ho za zdroj lidských hodnot, z nichž by mohla čerpat současná evropská kultura.

„Nihilistická komedie“ Plovoucí opera, debut slavného amerického romanopisce Johna Bartha, se zabývá neobvyklým milostným trojúhelníkem a destruktivním účinkem abnormálně aktivního intelektu na vlastní život i okolí. Právník Todd Andrews žije sám v hotelu, potrpí si na drahé obleky a whisky, kouří doutníky a užívá si intimní přátelství s manželkou svého nejlepšího kamaráda. Tvrdí o sobě, že není filozof, přesto své excentrické názory rád aplikuje na vlastní život a životy druhých lidí, a to často s neradostnými následky. Důkladným zkoumáním klíčových událostí svého života ve snaze dobrat se důvodů, jež k nim vedly, dochází k přesvědčení, že neexistují žádné absolutní hodnoty ani racionální příčiny a život je řízen jen sledem nahodilých incidentů. V důsledku toho se jednoho červnového rána roku 1937 rozhodne spáchat sebevraždu, protože život a smrt jsou rovnocenně nemotivovány, a důvody žít jsou tedy stejně neobhajitelné jako důvody zemřít.

Román, který vznikl podle skutečného příběhu, začíná na jaře roku 1939, kdy do Prahy napochodovali němečtí vojáci a někdejší Československo se proměnilo v takzvaný protektorát Čechy a Morava. Jeho hlavní hrdina Herbert Levin, známý ve světě jako „Kouzelník z Osvětimi”, se narodil v Německu a až do nástupu nacismu působil jako nejmladší člen berlínské burzy. Když nacisté Židům zakázali pracovat na burze, vydal se Levin na kouzelnickou dráhu. Po emigraci do Československa si v Praze otevřel kouzelnický obchod a po čase začal se svou ženou pod uměleckým jménem „Velký Nivelli” pořádat kouzelnická vystoupení. Jeho kouzelnická kariéra se slibně rozvíjela a jeho věhlas rostl, a to i mezi nacisty, kteří byli vším, co byť jen vzdáleně souviselo s magií a okultismem, přímo posedlí. Jenže ani „Velký Nivelli” nemohl uniknout údělu ostatních Židů a v roce 1941 byl deportován spolu se ženou a synem do Terezína. A v následujícím roce do Osvětimi... Právě o tom, co v táborech zažil a jakou roli přitom sehrálo jeho kouzelnické umění, vypráví strhující román Kouzelník z Osvětimi. Souběžně s osudem židovského kouzelníka autor rozvíjí příběh portugalského vojáka Francisca Latina, který bojuje v řadách španělské Modré divize po boku německé armády na půdě Sovětského svazu, kde se zamiluje od ruské dívky. Když se dozví, že byla převezena do osvětimského koncentračního tábora, je odhodlán pro svou vyvolenou udělat cokoli, jen aby ji vypátral a zachránil. Právě v táboře smrti se osudy obou protagonistů příběhu protnou. A stane se tak v době, kdy se v táboře připravuje povstání sonderkommanda, v němž oba sehrají svou roli.

Nový román autora světoznámých bestsellerů Muž, který chtěl být šťastný a Den, kdy jsem se naučil žít je ori­ginální ini­ciač­ní thriller, který nás chytne a nepustí, a přitom nám od­haluje tajemství úžasné moci, která dří­me v kaž­dém z nás.Mladý autor detektivních románů Timothy Fisher vede poklidný a spořádaný život ve svém domku v newyorské čtvrti Queens, kde mu dělá společnost jeho kocour Al Capone. Když mu jednoho dne zaklepou na dveře dva agenti FBI a žádají ho, aby jim pomohl vypátrat nejhledanějšího muže v zemi, nejdřív to považuje za špatný vtip. Nakonec ale na jejich podivný návrh přistoupí a zapojí se do tajného programu, jehož cílem je vy­školit vhodné kandidáty ve využívání intuice pro potřeby vyšetřování zločinů. Ač dosud považoval svou existenci za naprosto banální a nezajímavou, přes počáteční skepsi Timothy postupně zjišťuje, že život je plný netušených možností. Ocitá se v závodě s časem, kdy je nucen v sobě objevit a rozvinout intuici, málo známou a podceňovanou schopnost, která je nám všem vlastní a jež nám ukazuje, jaký je život doopravdy: naprosto neobyčejný.

Dostojevského román Bratři Karamazovovi, který vyšel česky poprvé již v roce 1894 a dočkal se celkem šesti českých překladů, byl už nedlouho po svém vydání považován za jeden z vrcholů světové literatury a dodnes patří k nejčtenějším dílům vůbec. Na pozadí osudu rodiny Karamazovových, otce a jeho synů, z nichž nejstarší Dimitrij je obviněn z otcovraždy, Dostojevskij rozvíjí a promýšlí nejdůležitější filozofické otázky, které si člověk klade odnepaměti. Nové vydání Dostojevského románu je doplněno unikátní, dosud nepublikovanou sérií šesti desítek ilustrací ruského malíře Borise Grigorjeva (1886–1939), který patří k nejvýraznějším osobnostem ruské malby první poloviny dvacátého století a jehož díla se nacházejí ve sbírkách mnoha muzeí v Rusku i na Západě. Grigorjev byl dobře známý i milovníkům malířství v meziválečném Československu. Pražské veřejnosti se poprvé představil samostatnou výstavou v Mánesu v roce 1926, o šest let později byla jeho díla prezentována ve výstavní síni Francouzského institutu Arnošta Denise ve Štěpánské ulici. Zde byla vystavena i jedna z jeho vůbec nejvýznamnějších maleb, monumentální sedmidílný polyptych Tváře světa (1920–1931), který od Grigorjeva z podnětu prezidenta Masaryka odkoupil československý stát a který se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze. V době konání výstavy byl Grigorjev na návštěvě Československa, kam přijel mimo jiné proto, aby vytvořil dnes nezvěstný Masarykův portrét. Josef Richard Marek v komentáři k výstavě v roce 1932 v Národních listech napsal, že „Grigorjev objevil sobě i světu tvář Ruska. Ne čechovovsky oblomovskou, nýbrž zemitě mystickou tvář, jak ji modeloval Dostojevskij nebo Blok. Grigorjev nosí po světě své Rusko všude s sebou”. Grigorjev na karamazovském cyklu pracoval v letech 1916 až 1932. Vystaven byl v roce 1933 v Marie Sterner Galleries v New Yorku. Tvoří jej 58 kvaší, akvarelů a kreseb. Hlavní část představují kvaše, jež Grigorjev hodlal uveřejnit v ilustrovaném vydání Dostojevského románu. Projekt ovšem nebyl nikdy realizován. Po vystavení v roce 1933 byl cyklus zakoupen soukromým sběratelem a široké veřejnosti zůstal prakticky neznámý. Roku 2007 jej tehdejší majitel nabídl k prodeji prostřednictvím aukční síně Sotheby´s. Cyklus byl vydražen a od té doby se opět nachází v soukromé, veřejnosti nepřístupné sbírce. Ilustrované vydání obsahuje přes osmdesát Grigorjevových obrazů. Kromě karamazovské série představuje i dvě desítky dalších děl, které jsou s ní tematicky spřízněné: jde vesměs o ruské náměty z cyklů „Raseja” a „Tváře Ruska”.

Palomar je poslední větší próza Itala Calvina a i zde se autor rozhodl pro originální experiment. Kapitoly této knihy bychom mohli vnímat jako básně v próze, ale spíše je lze označit za křížence románu nebo básně s esejem. V Calvinově díle má jejich titulní protagonista, pan Palomar, četné předchůdce – rozmanité komentátory a spekulativní talenty. Ti všichni jsou, stejně jako on, velkými pozorovateli světa, protože pozorování věcí je podle Calvina naším základním úkolem. Pan Palomar však chce svět nejen uvidět a pochopit, ale také popsat a vyjádřit: chce jej proměnit v slova. Lze se ale světa zmocnit autentickým, avšak subjektivním pohledem? Spočívá pravda o světě v bezprostřednosti okamžiku? A jak uchopit svět „nepsaný”? Sám Calvino charakterizoval tuto svou knihu následovně: „Jistý muž se vydá na cestu, aby krok za krokem dosáhl moudrosti. Dosud nedorazil k cíli.”

Vedle rozsáhlých románů zachycujících život a mravy francouzské společnosti první poloviny 19. století se Honoré de Balzac (1799–1850) věnoval i kratším literárním útvarům a zde vyniká jeho charakterizační umění a schopnost podat rozvinutý příběh na malé ploše. Specifickým námětem těchto Balzacových drobných próz je svět umělců. Jako spisovatel měl k němu přirozeně blízko, ale obzvláštní pochopení osvědčil zejména v případě malířství a hudby. Téma umělecké geniality, která však hraničí s šílenstvím, rozvíjí v povídce Neznámé veledílo a v novele Gambara na postavách malíře Frenhofera a hudebního skladatele Gambary. Oba, každý jiným způsobem, touží po umělecké pravdivosti a dokonalosti, tato touha či snad posedlost však může vyústit v to, že jejich díla zůstanou společnosti nepřístupná. Příběh sochaře Sarrasina ve stejnojmenné povídce mimo jiné ukazuje, jak lidsky nezkušený a naivní umělec, ponořený od mládí do své tvorby, podléhá nástrahám a intrikám společnosti, konkrétně světu římské opery. Oproti tomu povídka Pierre Grassou vykresluje malíře, který dosáhl úspěchu a uznání nikoli díky talentu či originalitě, ale díky mnoha letům dřiny, odříkání a schopnosti vyhovět převažujícímu společenskému vkusu. Konfrontace dvou odlišných světů v podobě lásky mezi bohémským malířem z vyšších kruhů Théodorem de Sommervieux a obyčejnou měšťanskou dívkou je pak tématem novely Dům U Pálkující kočky. Všechny prózy vycházejí v novém překladu Jana Petříčka a novela Gambara je v češtině publikována vůbec poprvé. Kniha vychází jako třetí svazek edice SVĚTOVÍ KLASICI, která přináší známá i méně známá díla géniů světové literatury posledních staletí. Kritériem výběru je to, zda obstála ve zkoušce času a jsou schopna oslovit i dnešního čtenáře.

Díly: Svět Swannových (388 stran), Ve stínu kvetoucích dívek (480 stran), Svět Guermantových (600 stran), Sodoma a Gomora (528 stran), Uvězněná (412 stran), Uprchlá (288 stran), Čas znovu nalezený (424 stran) Sedmidílný román Hledání ztraceného času, považovaný za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury, vznikal v letech 1909 až 1922 a byl uveřejňován postupně v letech 1913 až 1927. Proustův román se odehrává v prostředí francouzské vyšší společnosti na přelomu 19. a 20. Lze-li o něm říci, že podává po Balzacově Lidské komedii nejúplnější ”obraz mravů” své doby, zároveň platí, že autorovi jde o mnohem víc než o realistické zobrazení společnosti: hlavními tématy jeho díla jsou čas, paměť, umění a poznání. Hlavním ”hrdinou” románu tohoto románu-řeka, či spíše románu-katedrála, který čítá 3120 stran a v němž figuruje více než 200 postav, je lidské vědomí. ”Osud Proustova Hledání je současně záviděníhodný i nezáviděníhodný. Záviděníhodný proto, že Proustovi se skutečně podařilo splnit to, co si ve svém velkém románovém cyklu předsevzal: napsat dílo, kterým dosáhne nesmrtelnosti nejen v tom smyslu, že bude za nesmrtelné formálně uznáno (tedy že se stane součástí kánonu), ale především v tom smyslu, že málokterý román vede tak bohatý ”posmrtný” život jako právě Hledání ztraceného času. Interpretací a analýz, které mu byly věnovány, je bezpočet. Celá řada filosofů, literárních teoretiků i estetiků se k Proustovi nepřestává vracet a konfrontovat se s ním. Proust je pro mnoho z nich nejen předmětem zájmu, ale skutečné fascinace: těchto sedm svazků čtenáři poskytuje nekonečné množství podnětů jak ke čtenářskému potěšení, tak k přemýšlení, neboť Proust není jen spisovatel, ale i výjimečný filosof, estetik i sociolog. Jeho dílo je natolik komplexní a mnohovrstevnaté, že zůstává - a navždy zůstane - pro čtenáře tajemstvím: můžeme je číst opakovaně, ale nikdy mu nelze být beze zbytku práv a proniknout do jeho vnitřní architektoniky natolik, abychom mohli říci, že nám nic nového už nemůže dát.” Josef Fulka (z Doslovu k českému vydání). Autory překladu, jenž původně vycházel postupně v letech 1979 až 1988 a z něhož vychází i vydání současné, jsou Prokop Voskovec (díly I a II) a Jiří Pechar (díly III až VII). Jestliže Pecharův překlad v našem vydání nedoznal žádných změn, překlad Voskovcův (zejména díl Ve stínu kvetoucích dívek), jemuž úmrtí nedovolilo dílo dokončit, si vyžádal nezbytnou revizi. Nové vydání je doplněno o rozsáhlý doslov, jehož autorem je Josef Fulka, jeden z našich největších znalců Proustova díla.

Kniha Berlín, Alexandrovo náměstí, která patří mezi základní díla světové literatury a představuje jeden z vrcholů meziválečné německé literární moderny, vypráví o Franzi Biberkopfovi, dělníkovi, prodavači, zlodějíčkovi a pasákovi, jehož životní příběh se odehrává v Berlíně několik let před pádem Výmarské republiky a nástupem nacismu. Seznamujeme se s ním ve chvíli, kdy je propuštěn z věznice, kde si odpykal trest za zabití své přítelkyně, a stojí na prahu nového života, odhodlán stát se slušným člověkem. Zpočátku se mu to také daří. Ale pak se Franz Biberkopf, který od života žádá „víc než namazaný krajíc“, zaplete do opravdové bitvy s čímsi, co přichází zvenčí, co je nevypočitatelné a vypadá jako osud. Biberkopfovy životní peripetie představují ovšem pouze jednu rovinu vyprávění. Na pozadí jeho příběhu před čtenářem vyvstává ten nejoriginálnější a nejdynamičtější obraz velkoměsta, jaký kdy v dějinách literatury vznikl. A tak je hlavním hrdinou knihy, označované za první „velkoměstský“ román, samotný Berlín, který autor líčí jako živou, pulzující bytost, jako organismus žijící v souladu s vlastními přírodními zákonitostmi. Je-li v Döblinově díle patrná stopa naturalismu, hlavními směry, které jej ovlivnily, jsou expresionismus, v jisté míře futurismus a dadaismus. Pro vystižení života a atmosféry Berlína Döblin využívá techniky koláže a především montáže: Do knihy vkládá reklamní a politická hesla, novinové titulky, výňatky z úředních vyhlášek, ale i statistiky, protokoly z aktuálních soudních procesů, dobové odrhovačky, pochodové popěvky i lidové říkačky. Čtenář je tak stržen do hypnotizujícího víru vyprávění, které vykresluje plastický vizuální a akustický obraz města a jeho obyvatel: slyší jeho hukot a šum, slyší burácet tlampače, kameloty, politické agitátory, všechno, čím hřmotí putyky i ulice, lomoz tramvají, dunění parního bucharu na Alexandrově náměstí i kvičení prasat v berlínských jatkách. Výsledkem je mnohohlasý chór – symfonie velkoměsta. Kniha Berlín, Alexandrovo náměstí, která bývá srovnávána s románem Manhattanská přestupní stanice Johna Dose Passose a Odysseem Jamese Joyce, se stala významným zdrojem inspirace pro celou řadu autorů světového věhlasu: Bertolt Brecht, Günter Grass a mnozí další spisovatelé ctili Döblina, považovaného za největšího expresionistického prozaika, jako svého učitele. Román byl do češtiny přeložen dvakrát, naše vydání vychází z mimořádně vydařeného překladu Kamily Jiroudkové z roku 1968. Berlín, Alexandrovo náměstí byl několikrát zfilmován, autorem nejznámějšího filmového zpracování je Rainer Werner Fassbinder, jenž podle Döblinova románu natočil stejnojmenný čtrnáctidílný seriál.

Nigerijská separatistická republika Biafra si za svůj znak zvolila vycházející slunce. Co se však stane, když slunce zapadne dřív, než stihne vyjít nad obzor? Dospívající chlapec Ugwu, původem z chudé vesnice, nastupuje do služby k docentu matematiky Odenigbovi. Olanna po studiích sociologie utíká z nablýskaného světa svých bohatých rodičů mezi revolucionářské intelektuály. Její sestra Kainene naopak částečně přebírá otcovu firmu a seznamuje se s plachým britským spisovatelem Richardem. Republika Biafra, s níž jsou všichni nějakým způsobem spojeni, se však zmítá v neustálém ohrožení, a když se situace v zemi vyostřuje, musí si každý z nich vybrat, jestli je pro něj nejdůležitější rodina, politika, nebo láska.

Strhující rodinná sága provoněná čokoládou se odehrává na pozadí celého dvacátého století: v carském Rusku i Berlíně po pádu komunistického režimu. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, černá jako noc před bouří a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství dceři Anastasii, která se během svého bezmála stoletého života bude k vaření čokolády opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a Nicina neteř Brilka se po cestě na Západ odmítá vrátit do Tbilisi. Nica se s ní setká a právě jí bude celý rodinný příběh vyprávět. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací útěchu i neštěstí…

Knihou Blesk Lydie Dattasové probleskují téměř všechny jeho podoby či metafory s ním spojené: záblesk krásy, šílenství či posedlosti, ničivé údery blesků, které zasáhly do života autorčiny rodiny, láska jako blesk z čistého nebe, ohromení, rozblesknutí, pohromy i hromobití. V krátkých kapitolách k nám podivuhodným způsobem střídavě promlouvají dva mimoběžné světy, jejichž pojítkem je sama autorka: svět západní inteligence a umění, který jí formoval, a svět převážně negramotných žitánů (cikánů) od cirkusu, který ji okouzloval i děsil. Oba tvoří její „dvojí rodinu“: tu, z níž pochází, a tu „adoptivní“, do níž se přivdala. Dcera emočně rozkolísané divadelní herečky britského původu a titulárního varhaníka v Notre-Dame trávila značnou část dětství s otcem v katedrále, která jí byla svého druhu domovem. Tím druhým domovem se jí později stal legendární Zimní cirkus v XI. pařížském obvodě, v němž si studentka filosofie a začínající básnířka těžce vydobývala své místo. Dvojí domov ve dvou protikladných, archetypálních budovách města světel. Dva světy plné diamantů i krutosti.

Autor se vydává po stopách věhlasné cikánské kapely, která putuje po nejrůznějších balkánských štacích. Virtuózní muzikanti, pijáci, mluvkové, nezdolní vypravěči, proutníci a nenapravitelní rváči unášejí čtenáře prostřednictvím svých košilatých vtipů a neuvěřitelných historek kořeněných aforismy čerpanými z lidových moudrostí všech kultur křížících se na Balkánském poloostrově, samozřejmě v doprovodu srdceryvných písní, od města k městu, od epochy k epoše. Procestuje tak s nimi celé dvacáté století. Pod přílivem jednou smutných, jednou úsměvných příhod, jichž jsou svědky a mnohdy i aktéry, se skrývají převážně tragické dějiny tohoto těžce zkoušeného regionu - hraní po hospodách, slavnostech a svatbách tu jde ruku v ruce s pobyty ve vyhlazovacích táborech za druhé světové války, v táborech převýchovných za éry maršála Tita a s drtivými událostmi bosenské války v devadesátých letech. Vražda vedoucí orchestru Azlana, který jako by se převtěloval z generace do generace, na počátku nového tisíciletí symbolicky ukončuje pouť kapely v táboře zvaném „Džungle“ v Calais. Stejně jako muzika slavného Orchestru Ploska je i psaní Velibora Čoliće nabité emocemi, barvitými obrazy a radostí z vyprávění

Román současné řecké autorky. Svět Margarity Karapanou v románu Ano je výbušný. Skládá se z materiálů psychické nemoci, noří se do hloubky bytí, ztrácí se v pohybu tekutých písků pocitů, strachů a erotických fantazií, které se prokazují jako silnější než jakákoli skutečnost. Nicméně svět Margarity Karapanou není zoufalý, protože tam, v pádu, nachází svoje spasení, ono „ano“, které je slyšet tak magicky, jako i psaní oceněné spisovatelky.

Juan Preciado se na přání své umírající matky vrací do její rodné vesnice. Namísto kdysi rajské Comaly však nalézá jen vyprahlé místo a postupně odhaluje, že život zde není nic víc než pouhá vzpomínka. Neskutečné se prolíná s každodenním a v mytickém prostoru se ruší protiklad života a smrti. Příběh se koncentruje kolem ambivalentní postavy Pedra Párama, jenž bezohledně vládne celému kraji a současně trpí nešťastnou láskou k Susaně San Juanové. Nejedná se však o běžné líčení tragického života mexického velkostatkáře - vyprávění se skládá z útržků dialogů a monologů těžko identifikovatelných hlasů, chronologický sled událostí je narušován vzpomínkami a vkládanými rozhovory z minulosti. Novela, jež měla původně nést titul Šepoty, je komponována z hlasů zemřelých, předestírá perspektivu pověrčivých mexických venkovanů a překypuje symbolickými figurami a odkazy. Pedro Páramo se brzy po svém vydání stal zásadním dílem hispanoamerické literatury, jehož vliv nacházíme u autorů, jako jsou Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa či Julio Cortázar.

Blíží se Vánoce, všude voní cukroví…, avšak 1,4 milionů zaměstnanců britského státního zdravotnictví má namířeno do práce. Adam Kay znovu zalovil ve svých denících a výsledkem je humorný a někdy také srdcervoucí pohled za blyštivou oponu svátků vánočních. Kniha se nabízí také jako ideální dárek pro každého, kdo kdy vkročil do nemocnice. Už zase sloužím o Vánocích je milostný dopis všem, kteří tráví sváteční čas na frontě státního zdravotnictví, tahají kostičky Lega a dřevěné kuličky dětem z nosu a ošetřují popáleniny z prskavek, a to všechno v tom nejnádhernějším období roku – o Vánocích.

Když H, spolupracovník Jacobova dědečka Abea Portmana, umíral, pověřil Jacoba úkolem – dopravit nově kontaktovanou členku rodiny podivných Noor Pradeshovou do bezpečí, které jí poskytne tajná agentka V. Svěřil mu i to, že Noor se týká prastaré proroctví o sedmi emancipátorech, kteří zachrání svět podivných před hrozící apokalypsou. Pokud se podaří zachránit Noor Pradeshovou, zachrání tím i svět podivných. O jeho zkázu neusiluje nikdo jiný víc než stvůry. A ačkoliv při zkáze Knihovny duší velká většina z nich zemřela, ti nejhorší z nich přežili. Někteří jako vězňové, kterým se však na začátku nového pokračování příběhu podivných podaří ze žaláře uprchnout. Na útěku osvobodí i netvora, který poháněl Panloopticon… Celou situaci ještě komplikují znesvářené americké klany podivných, mezi nimiž hrozí válka, jíž se všemožně snaží zamezit ymbryny. V amerických smyčkách se skrývá nebezpečí a nejistota na každém kroku. Kam dřív skočit? A aby toho nebylo málo, V je nejtajemnější a nejmocnější z Abeových bývalých společníků, která se skrývá a dělá vše pro to, aby nebyla nalezena. Jacoba čeká tvrdý oříšek. Čas nemilosrdně běží a Jacob i jeho přátelé se snaží rozluštit proroctví a přijít celé věci na kloub. Na záda Jacobovi dýchají nepřátelé a před ním je jedno velké Neznámo… Uspěje i tentokrát?

O Kyi Clarkové kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy jako o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Poté, co ji jednoho srpnového rána opustí matka, odejdou postupně i starší sourozenci, a nakonec se po mnoha propitých nocích nevrátí ani otec, zůstává Kya úplně sama. I když ne tak docela. Kya je inteligentní a citlivá dívka. Žije v souladu s přírodou, odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov. Pozoruje volavky, sbírá mušle a loví ryby. Jejími nejlepšími kamarády jsou rackové a chlapec Tate, který stejně jako Kya miluje přírodu a vše, co z ní vyzařuje. Naučí mladou dívku číst a stanou se z nich nerozluční přátelé. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Jenže jednoho dne Tate odejde a Kya, již mladá žena, zůstane opět sama. Její divoká krása okouzlí mladého muže z města, Chase Andrewse, a před Kyou se otevírá úplně nový život. Když je třináctého října 1969 Chaseho tělo nalezeno v močálu bez známek života, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže močál ví o smrti všechno, ví, že smrt nemusí být vždy tragédie. Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, je příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a je také líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že my všichni podléháme úžasným tajemstvím přírody.

Adam a Charles. Dva nevlastní bratři. Jeden klidný a naivní, druhý sebevědomý a lstivý. Přísný otec hodného Adama trestá a ponižuje. Charles však správně tuší, že bratra upřednostňuje a jen z něho chce udělat „správného chlapa“. Žárlivost přivede Charlese až k neochvějné touze svého soka v otcově přízni zabít. Autor ve svém nejlepším díle vykresluje obraz rodného Salinaského údolí, jeho zvuků, vůní a barev.

Je rok 1943, vrchol 2. světové války, a Berlín se stal městem žen. Román o obyčejných lidech v neobyčejné době. Berlín, 1943. Válka se nevyvíjí tak, jak měli Němci slíbeno. Kde jsou všichni muži? Na frontě, nebo pod zemí. Berlín se stává městem žen. Městem navenek poslušných žen, které si nechají všechno líbit. Ale nemylme se. Přivírat oči, dívat se jinam a myslet si svoje se nedá věčně. A přijde okamžik, kdy je třeba zachovat se správně. Sigrid Schröderová je vzorem manželky německého vojáka: denně dochází do práce, s potravinami na příděl dělá, co může, stará se o všetečnou tchyni a ignoruje hrůzné nemravnosti režimu. Za touto fasádou se ovšem ukrývá docela jiná Sigrid, žena snící o někdejším milenci, nyní ztraceném v chaosu války. Její milenec je Žid. Sigrid není jediná, kdo má tajemství. Do protějšího bytu se nastěhuje rodina vysoce postaveného důstojníka SS, která ji začne zaplétat do svého příběhu. Mladé ženě, která vypomáhá v rodině s početným potomstvem o patro níž, docházejí výmluvy ještě dřív, než jí Sigrid začne klást otázky. A slepec prodávající na ulici tužky – jako by ji ty oči za tmavými slepeckými brýlemi sledovaly. Sigrid je záhy vtažena do světa, o němž nic nevěděla a který jí otevírá oči. Sleduje, co se kolem ní děje, a její léty pečlivě vystavěné opevnění se postupně drolí. Musí začít rozlišovat, co je správné a co špatné, a co spadá do šedé zóny mezi tím. David Gillham ve svém napínavém románu zkoumá, co se v neobyčejné době děje s obyčejnými lidmi.

Francie roku 1968. Jeanovi je šest let a matka ho ze dne na den nechá u jeho babičky. Na léto. Napořád. Vůbec to nečekal. Babička taky ne. Vycházet s babi Lucette není zrovna snadné, má však velké a něžné srdce. Až dosud si žila mírumilovně po svém, chodila na hřbitov a vášnivě pletla. Jean je pro ni se svým hbitým jazýčkem jako závan svěžího vzduchu. Oba dva na své životní pouti právě zdolávají docela jinou etapu – ona už všechno viděla, on se všemu diví. Jean a Lucette čekají, až se matka vrátí, a zatím si jeden druhého získá. V období plném překotných společenských změn zjišťují, že i prosté radosti mohou být kořením života. Tahle nepravděpodobná dvojice je zárukou léčivě dobré nálady. Čtvrtá kniha autorky, která se ve své rodné zemi vyhoupla roku 2018 rovnou na páté místo mezi nejčtenějšími domácími spisovateli. Srdce svých čtenářů všech generací si získala přístupným stylem a příběhy o rodinné soudržnosti inspirovanými skutečným životem. Neváhejte a propadněte knihám Aurélie Valognesové také!

Šest povídek ve stylu ruských bylin vyprávěných osobitým autorovým jazykem s prvky humoru a doplněných autorskými ilustracemi.

Štěně corgiho, kterého se jeho bezohlední chovatelé chtějí kvůli převislému uchu nemilosrdně zbavit, zachrání britská královna, a tak se malý corgi ocitne na zámku ve Windsoru, ve světě rudých koberců a přepychových komnat - a bez hromad špinavého prádla. Okouzlující Nelson si rychle získává náklonnost všech členů královské domácnosti a dává nahlédnout do života královny ze své psí perspektivy. Stává se svědkem jejích setkání s celebritami, filantropy a poradci, a slýchává jejich vzácné postřehy o tajemství života. Díky jednomu z nejtajemnějších poradců Její Výsosti zjišťuje, jak starodávné zvyky a symboly působí mocně i v současnosti. Poznává také nejpřekvapivější vlastnost královny: jemné a zároveň neochvějné očekávání, že každý, s kým se setká, ze sebe dává to nejlepší. Pes Jejího Veličenstva je plný radosti ze života, humoru a dobrodružství. Nelsonův sáhodlouhý seznam přečinů a přehmatů hravě strčí do kapsy jeho dobrosrdečnost a hluboká moudrost, která určitě potěší každého, kdo ví, jak se psi dokážou usmívat a jak vřelý mají jazyk. „Nebylo by skvělé, kdyby se noviny věnovaly víc událostem a postřehům, které mají skutečný význam? Kéž by se v nich psalo víc tak, aby to lidem pomáhalo žít smysluplněji.“ Královna se zatvářila pochybovačně a podívala se na Charlese. „To není jen tak, přesvědčit média, aby si všímala také něčeho jiného než jen hrůz a banalit. Každý z nás to už někdy zkoušel.“ Vyskočil jsem a balancoval jen na zadních a při tom jsem na Kate upíral prosebný výraz. Pokud šlo o čajové sušenky, bylo snadné ji obměkčit. Rozhostilo se ticho a ostatní členové rodiny se zadívali na mě, načež Kate řekla: „No, úplně všichni jsme to ještě nezkoušeli.“

Tato kniha je příběhem o rytíři, který umíral, a prinzezně, která mu zachránila život. Je to příběh o kráse a netvorech, o kouzlech a pevnostech, o silách smrti, které jsou zdánlivé, a silách života, které jsou skutečné. Je to vyprávění o jednom dobrodružství, které je podle mě v každé době tím nejdůležitějším.

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem? Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí… Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.

Dokonalý život, který se vteřinu po vteřině mění v peklo na zemi. Na začátku je banální historka. Mladou ženu vracející se z večírku k zaparkovanému autu pronásleduje podivný vysoký muž ukrytý pod černou kapucí. Na opuštěné noční ulici působí jen jako zlověstný stín. Stínu se ovšem jen tak nezbavíš, nezaženeš ho, nezahubíš. Jde tam, kam jdeš ty, sleduje tě. Stejně jako tvoje minulost. A tu má každý. Bezskrupulózní vrcholná manažerka, která v dětství spáchala něco nenapravitelného, arogantní a cynický policejní vyšetřovatel, přesvědčivě skrývající zraněné city, mladý nesmělý policajt, který nemá štěstí v lásce, žena umírající na rakovinu, dívka živořící v léčebně pro duševně choré. Ti všichni, a mnozí další, se potkávají v umně spletené historii jednoho sofistikovaného zločinu, kterou budete číst na jeden zátah. Fascinující příběh o tom, jak se i na první pohled dokonalý život může změnit v noční můru, na kterou je každý člověk nakonec sám. Kdo ji nezažije, ten v ni neuvěří, kdo ji žije, toho přivádí k šílenství. Ale i noční můra má nakonec tvář. Nebo je to jen stín? Každý, kdo si přečte tuto knihu, pochopí, že není jen Nesbo nebo Kepler. Jméno autorky si zapamatujme.

Když se spisovatel Manuel Ortigosa dozví, že jeho manžel Álvaro zemřel při dopravní nehodě, je to pro něj zdrcující zpráva. Ale není poslední. Po příjezdu do Galicie, kde Álvaro zemřel, zjistí, že policie případ rychle uzavřela jako tragickou nehodu. Tam se také dozví, že Álvaro před ním skrýval tajemství a že muž, s kterým žil patnáct let, není tím, za koho ho považoval. Snaha odhalit Álvarovu minulost Manuela zavede až do srdce jedné z nejmocnějších galicijských rodin, která si přísně střeží své soukromí. Za zdmi jejich zlověstného zámku je Manuel jen nevítaným a nepřátelským vetřelcem. Nečekaně však získá dva spojence: tvrdohlavého a podezíravého policistu a Álvarova přítele – a zpovědníka – z let semináře. Společně skládají střípky z Álvarovy minulosti a jeho dvojího života, aby odhalili pravdu o jeho záhadné smrti. Nicméně ve stínu šlechtických privilegií Manuel odhalí síť korupce a zrady, která se pro něj může stát osudovou pastí, stejně jako se jí stala pro muže, kterého miloval. Náhlá smrt, temné rodinné tajemství a hledání pravdy v srdci legendární země.

I po více než padesáti letech si Maude Julienová pamatuje ten zvuk, když se za ní zavřela mříž. Její otec právě koupil pochmurný dům obklopený parkem v oblasti Saint-Omer. Maude, které tehdy byly tři roky, zde bude žít zavřená, aniž by kdy šla do školy, aniž by kdy měla přátele. Je také uzavřená psychicky, protože patriarcha chce ze své dcery udělat „nadčlověka“. Musí se učit překonávat strach, nouzi, bolest i samotu, aby byla schopná uskutečnit poslání, k němuž ji předurčil. Až po dlouhé době pochopí, že její otec, vysoký hodnostář ezoterické zednářské instituce, vytvořil závratný projekt, v němž ona hraje hlavní roli. Jak se zbavit tak extrémního vlivu? Kde najít sílu uniknout z takového zajetí? Maude se podařilo v osmnácti letech opustit vězení svého dětství. A pak, po dlouhém úsilí, si vydobýt svou svobodu.

Andy Carter byl šťastný. Měl solidní zaměstnání, běhal pro charitu, vedl klidný a spokojený život na americkém Středozápadě. A pak ho opustila žena. Kvůli sousedovi, pohlednému urostlému řidiči sanitky. Příběh knihy Všichni jsme nějak vadní začíná rok poté, co Andy přišel o práci, zkazil svatbu svého nejlepšího přítele a přestěhoval se do New Yorku, kde žije v maličkém bytu s věčně nabroušeným kocourem Jeterem, který ani není jeho. A k tomu ho čeká další změna. Dozvídá se, že mu doma v Omaze umírá jeho milovaný dědeček, takže se musí okamžitě vrátit. V rodném městě je Andy nevyhnutelně konfrontován s nepříjemnou minulostí. Musí se vyrovnat s bolestí z rozchodu se svou životní láskou, kterou stále miluje, s radikálně konzervativními názory své matky, rozhlasové moderátorky, s manželskými problémy rodičů a se svým nejlepším přítelem, který mu ještě neodpustil. A jako by to nestačilo, vše navíc komplikuje setkání s výstřední Daisy, nezaměstnanou dívkou s patnácti tetováními a spoustou tajemství, která tvrdí, že mu pomůže najít ztracenou rovnováhu a štěstí. Andy se chce znovu radovat ze života a Daisy se zdá být jeho poslední šancí. Všichni jsme nějak vadní je mimořádně zábavná a čtivá kniha se svižnými dialogy, chytrým humorem, množstvím odkazů na současnou populární kulturu a spoustou více i méně hlubokých zamyšlení.

Když se Samantha vznášela na obláčku novomanželského štěstí, nemohla se dočkat, až se odstěhuje do Francie a začne nový život s novým manželem Jeanem-Lukem a s jeho dětmi. Ale skoro od první chvíle si začala uvědomovat, že v jejím novém domově je spousta věcí – včetně zablešených koček, podrážděných puberťáků a jazykové bariéry –, se kterými nepočítala. Ale když máte druhou šanci na nový život a lásku, přece to jen tak nevzdáte. Tato kniha je dojemným a humorným příběhem o tom, že i navzdory střetu dvou různých kultur a z toho plynoucím nedorozuměním se nakonec dá vytvořit šťastná rodina. Nádherný příběh ze života doplněný lahodnými recepty.

Elena ztratila všechnu naději a v lásku už nevěří. Pouze tehdy, když vytváří vůně, dokáže zahnat nejistotu. Pouze zahalená esencemi květů, dřeva a koření ví, jak se zbavit strachu. Elena byla odjakživa silná. Od toho dne, kdy ji ještě jako malou holčičku opustila matka, hledá cit a pohlazení. Život ji přivede do jedné z největších prodejen vůní v Paříži, kde se ještě nyní připravují parfémy podle starodávných receptur. Její výtvory si brzy získají věhlas. Má jedinečnou schopnost pochopit a zhmotnit touhy lidí: dokáže vytvořit tu správnou vůni k znovuzískání ztracené lásky, k překonání ostychu, k nalezení klidu. Dosud však nenašla tu správnou vůni k překonání své vlastní minulosti. Život mě vystavil zkoušce. Ale s irisem opět získám naději. Díky vanilce se cítím chráněná. Protože parfémy jsou mým osudem.

Když hlavní roli při hledání svého „já“ hraje Paříž. Newyorčanka Lisa žije dlouhá léta v těsném sepětí se svou milovanou, ale svéráznou matkou, která má na dceru velký - možná až moc velký - vliv. Teprve když matka zemře, si Lisa začne uvědomovat, že si vlastně nevybudovala žádný osobní život. Pokouší se najít smysl své existence a klade si otázku, kým je bez matky a jejích očekávání. Ve snaze dobrat se odpovědí zaměří Lisa pozornost na svoji oblíbenou destinaci - Paříž, rozhodne se přestat sázet na jistotu a impulzivně si tam pořídí byt. Tato zpočátku poněkud zoufalá akce Lisu vžene do proudu změn, které si dřív ani dokázala představit. Najednou se ocitá v roli běžné obyvatelky města, o němž se domnívala, že jej zná, ale její středoškolská francouzština stačí tak nanejvýš na to, aby si dokázala koupit chleba v boulangerii na rohu. Velmi rychle zjišťuje, že život tu nebude jen šňůra pikniků u Seiny, všechno od navazování vztahů po starosti s vlastnictvím bytu je tu jiné a Lisa začíná pochybovat o sobě i o své lásce k Paříži. Přišla sem nicméně hledat štěstí a nemůže se jen tak vzdát. Spokojenost přece stojí za to, aby o ni člověk bojoval, ne? Život v Paříži, můj splněný sen je příběhem pro každého, kdo si kdy připadal ztracený či zoufalý, avšak sní o něčem víc. Tato upřímná biografie čtenáři přibližuje hledání poklidu a smyslu života jedné (osamělé) ženy a to, jak ji dobré i zlé aspekty života v cizině naučily nebát se strachu, vážit si sebe samé a vytvářet si skutečný a trvale spokojený život ve Městě světla.

Příběh mladé svérázné ženy - malířky, zasazený do prostředí středověkých italských měst, upoutá nejen romantické duše, ale i milovníky výtvarného umění a starých řemesel. Román Toskánské věže, odehrávající se v klikatých uličkách sluncem rozpálených náměstí středověké Itálie, je příběhem mladé ženy, která se odváží vykročit vlastní cestou a prosadit se v muži ovládaném malířském umění a řemesle. Sofia, dcera věhlasného malíře Barducciho, žije v rodném San Gimignanu provdaná za sobeckého a ješitného obchodníka se šafránem, ale tajně touží prosadit svůj talent v malířském umění, do nějž ji svéráznou výchovou zasvětil otec. Ten však nečekaně umírá a dceru už stihne pouze vybídnout, aby svůj sen nevzdávala a nepromarnila tak dar od Boha, kterého se jí dostalo. O pár měsíců později se v Sieně objevuje otrhaný mládenec, a žádá o práci v malířské dílně Maestra Manziniho, bývalého přítele Antonia Barducciho… Toskánské věže spojují hrdinčinu silnou osobnost s důkladně nastudovaným prostředím a přesvědčivými postavami, které skvěle zapadají do pestrobarevné mozaiky Itálie čtrnáctého století, jež bylo obdobím velkých zvratů v celé Evropě. Stylově sestavená zápletka plná kliček a zvratů téměř nedovolí čtenáři knihu odložit. Románový debut Carol M. Cramové, která je jinak úspěšnou autorkou učebnic IT.

Užijte si nejnovější zábavné dobrodružství s Divočákem Flintem, který jako by byl starším bratrem ďábelsky inteligentního Nicka Twispa, a Univerzitou, skoro jeho starší sestrou se sexy hříšným tělem. Je léto roku 1949. Studená válka nabírá na obrátkách, do amerických domácností proniká televize, na stříbrném plátně vzdychají prsaté filmové divy, dělníci stávkují a lidé se houfně přesouvají z měst do kempů, aby strávili dovolenou v přírodě. A z ohijského Erie vyráží ve starém veteránu po strýci, obývaném léta jen myší kolonií, čerstvý maturant Wilder S. Flint, aby pátral po tajemném prodejci zázračného krému, se kterým mu utekla dívka jeho srdce. Putování to bude dlouhé, provázené zajížďkami, bizarními setkáními a zastávkami, díky kterým Divous Wilder pochopí, že život nikdy neběží tak, jak si ho naplánujeme. Jaké štěstí, že ho na cestě provází nekonvenční a nebojácná stopařka Verity zvaná Univerzita, se kterou je každý den plný nečekaných příhod a noc plná překvapení. Kniha zahrnuje i bonus v podobě povídky o jednom poněkud kuriózním recyklačním projektu.

Jako teenagerka na prestižní škole zažila Ani FaNelliová šokující a veřejné ponížení a od té doby zoufale hledá sama sebe. Teď, když má úžasnou práci, perfektní a drahý šatník a pohledného aristokratického snoubence, stojí na prahu vysněného dokonalého života, který pracně budovala. Jenomže Ani má tajemství. Hluboko v její minulosti je pohřbeno něco, co ji stále pronásleduje, něco osobního a bolestného, co hrozí, že vybublá na povrch a všechno zničí. Román Nejšťastnější dívka na světě přináší pozoruhodný vhled do života ženy, která „touží mít všechno“ a neváhá pro to udělat, co je v jejích silách. Autorka nám představuje hrdinku, která se díky nesmlouvavé ctižádosti a pronikavému vidění světa dokázala odstřihnout od tíživé minulosti a dosáhla svých cílů. Alespoň to tak vypadá… Otázkou je, zda tak drásavou a skandální událost navždy pohřbít ve své mysli. Co by se stalo, kdyby vyšla s pravdou ven? Bude to znamenat konec všeho, k čemu se tak usilovně dopracovala, nebo to pro Ani bude vysvobození? Prvotina Jessicy Knollové, která se okamžitě stala bestsellerem, není jen strhnujícím thrillerem s takřka detektivní zápletkou, ale i dílem zamýšlejícím se nad palčivými otázkami moderní společnosti. Dotýká se tématu ženy jako oběti, hledá odpověď na to, odkud se bere násilí a co je jeho spouštěčem.

Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách. Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Brendě je šestnáct, je tlustá, ve škole je outsider a o kvalitách jejího společenského života svědčí fakt, že na Facebooku má čtyři přátele – autistického bratrance a tři amatérské korejské stepaře, které zná jen díky YouTube. Když už rodiče přestane bavit povětšinou marné pátrání po zbytcích v lednici, rozhodnou se ji poslat na soukromou internátní školu ve Stocktonu, která se vyznačuje hubenými porcemi, striktními pravidly a zkostnatělým přístupem k jakémukoli náznaku svobodného uvažování. I tady se Brendiny společenské styky zpočátku omezují na pár podobně neoblíbených a neatraktivních dívek a trpasličího homosexuála, který se živí žebrotou a přebývá na staré plachetnici. Všechno se změní v okamžiku, kdy se Brenda spřátelí s krásnou a všeobecně zbožňovanou spolužačkou Marií. Její prestiž začíná pomalu stoupat. Jenže nic není tak jednoduché, protože pobyt v ústavu plném znuděných, žárlivých a nadržených puberťaček připomíná spíš válečnou zónu než čajový dýchánek.

Nová kniha autora kultovní série Mládí v hajzlu C. D. Payne tentokrát přináší lehce absurdní příběh sedmatřicetiletého chlapíka, klasického „losera“, který jednoho dne v rozčilení zavolá popleteně na psa, čirou náhodou tak vysloví jakousi kouzelnou formuli a stane se neviditelným. Tato nová schopnost je pro něj velmi přínosná – může si například obstarat peníze menší krádeží v bance, špehovat manželku a mnohé další.

A další šikovné tipy pro domácnost. Každá žena občas zatouží zbavit se svého chotě. Když ale Jazz Jardinovou zatknou a obviní z vraždy manžela, vtip náhle přestává být vtipem. Bezdětná kariéristka Hannah a uštvaná pracující matka Cassie se ze všech sil snaží prokázat nevinu své kamarádky a přitom objevují zradu, nevěru, nečekané zápletky, štíhlejší stehna i o mnoho mladší milence. Vydrží jejich přátelství tyto čím dál temnější objevy? Tento sexy, vtipný i moudrý román Kathy Letteové je o ženách a vypráví o tom, jak bývá dnešní matka často osamělá, přestože je vdaná. I o tom, že ještě nikdy žádná žena nezastřelila svého manžela, když právě vysával koberec. Je to Kathy Letteová v plné zbroji, vrhající sžíravý pohled do ložnic a kuchyní obyčejných manželských párů. Román, který osloví kteroukoli ženu a díky němuž si od této chvíle všechny budeme pečlivě číst i dodatky psané malým písmem na svatebních smlouvách.

Co si myslí holubi, které banda ochránců přírody odvleče z útulné laboratoře, kde se ve jménu vědy zcela spokojeně učí kouřit, opíjet a přejídat, aby se zjistily účinky téhož na lidský organismus, vám vynalézavě a vtipně tlumočí autor oblíbeného románu Mládí v hajzlu. Z neuvěřitelného kolotoče vyjdou holubi smířeni s faktem, že jsou zřejmě přece jen ptáci, a dokonce na to začnou být hrdi.

V groteskním postapokalyptickém románu SNUFF skloubil Viktor Pelevin jedinečnou společenskou satiru a trefnou karikaturu současného rozložení geopolitických sil. Damilola Karpov je bojový pilot-kameraman z Byzantia, gigantického bohatého města, které se vznáší nad zaostalou a barbarskou Urkajinou. Svými záběry se podílí na udržování neustálého válečného napětí a na utváření umělé reality. Vyprávěním o osudech dvou mladých ukrajinských Orků a jedné byzantinské kybernetické ženy se špičkovou umělou inteligencí nám Damilola odhaluje mozaiku společenských manipulací, mechanismy mediálního zotročení a deformaci dekadentní doby, kdy pornografie a smrt diváka nudí a filmy přerostly v náboženský obřad. Román obsahuje mnoho narážek na dnešní sociální a politické poměry v Rusku i na Západě a na pozadí jejich vzájemné nevraživosti nám klade otázky o souvislostech mezi válkami a médii, o povaze zábavního průmyslu, ale i o vztahu lidství a technologie.

Novela Srdce temnoty - jedno ze stěžejních děl literatury 20. století - vyšla již v roce 1902, do češtiny však byla poprvé přeložena až v roce 1980. Joseph Conrad při vyprávění čerpal z osobních zkušeností z Belgického Konga. Příběh začíná jako klasický dobrodružný román. Vypravěč, anglický kapitán Marlow, popisuje svou dramatickou cestu parníkem proti proudu řeky do nitra Afriky, kam ho poslala obchodní společnost, aby převzal kontrolu nad zásilkou slonoviny a především aby vyhledal a ochránil pana Kurtze, jejího nejschopnějšího zástupce. Kurtze doslova předchází jeho pověst - Marlow slyší ze všech stran o jeho schopnostech, velkém duchu i héroických činech. Když však dorazí k cíli, nachází Kurtze v krajně zbědovaném stavu, otřeseného, zděšeného a na pokraji šílenství. Srdce temnoty je příběhem o degradaci lidskosti, který předvídá hrůzy totalitních režimů.

Mohou být ženy geniální, nebo na to mají příliš krátké ruce? Proč jsme se ve škole učili jen o dvou či třech významných ženách? Co dělaly všechny ty ostatní? Projdeme si nedávné dějiny pěkně popořádku, ale zaměříme se tentokrát na zástupkyně něžného pohlaví. Osudy žen totiž do značné míry ovlivňovaly názory mužských géniů, jako byl například Charles Darwin (který věřil, že ženy mají menší mozek než muži) nebo John Ruskin (který se zase domníval, že hlavním úkolem žen je prostě chválit muže), a odsuzovaly je k životu v ”domácím prostředí” u rodinného krbu. Pokud vás zajímá, proč se mezi celé zástupy mužských géniů tak obtížně vkliňují nadané a pracovité matematičky, básnířky či sportovkyně, podá vám tato rýpavě sepsaná a osvěživě nakreslená kniha uspokojivé vysvětlení. Chtělo by se napsat geniální - kdyby ovšem autorkou nebyla žena!

Alfred Kubin, slavný rakouský malíř a ilustrátor, napsal svou jedinou beletristickou knihu - Zemi snivců v roce 1909. Prohlásil: ”Napsal jsem tuto knihu, místo abych kreslil, poněvadž tak jsem se mohl snadněji zbavit nutkavých myšlenek.” Jeho fantazijní říše je střediskem největších podivínů, lhářů, snílků, zhýralců a mystických fanatiků. Jednoho dne do ní přijíždí člověk-umělec s logickým uvažováním a touhou tvořit. Prostřednictvím jeho vyprávění se ocitáme na hranici snu a skutečnosti, vnikáme do tajemství extatických představ a zdrojů nejožehavějších inspirací prokletého malíře.

Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu.

Tematicky i stylisticky různorodé povídky souboru Nesnadné idyly, jenž v českém překladu vychází poprvé, spojuje soustředěná vnímavost ke všemu, čím člověk o sobě vypovídá a čím věci vypovídají o člověku. Úvodní texty jsou vzpomínkami na krajinu dětství, na Ligurii - magický prostor mezi mořem a skalami. Zároveň jsou nejzřetelnějším dokladem lyrického základu calvinovského ”realismu”, jedinečného daru básnického vidění, schopnosti předávat slovem neobyčejně přesné, čisté a emocionálně působivé obrazy. Další povídky evokují zkušenost odboje, války a násilí a bývají charakterizovány jako vyprávění s prvky napětí a hrůzy. Jiné čerpají z poválečného chaosu a zachycují obyčejné hrdiny s jejich primitivními touhami. Řada textů si pohrává s pohádkovou topikou a zvláštní blok pak představují povídky o prosťáčku Marcovaldovi, ve kterých je zobrazen fenomén moderního velkoměsta. Nesnadné idyly dokazují, že Italo Calvino je i v rámci maupassantovsko-čechovovské povídkové tradice zcela výjimečným autorem.

V Nesnadných vzpomínkách zobrazuje Italo Calvino proměnu italské společnosti a vztahů mezi generacemi - mezi otci ”hospodáři” a vykořeněnými syny. Povídky z venkovského prostředí Ligurie, ve kterých je tematizován poválečný rozklad tradičních hodnot a společenství, jsou doplněny prózami, v nichž se autor vrátil do let svého dospívání. Vzpomíná na klíčové okamžiky, jež podmínily jeho příští životní volby: na vyhlášení války, brutální anexi francouzského Mentonu a na první zkušenost s válečným chaosem. Přestože mnohdy nese líčení rozchodu se starým světem příznak trpkosti a rozčarování, nepostrádají jeho povídky ani komický ráz a znovu jen potvrzují Calvinovo vypravěčské mistrovství.

Román argentinského prozaika a esejisty Julia Cortázara z roku 1963 se stal kultovní knihou a jedním z nejvýznamnějších literárních experimentů 20. století. Zachycuje osudy rozkolísaného a cynického hrdiny Horacia Oliveiry, jenž v Paříži a v Buenos Aires prochází strhujícím vývojem - jeho hledání autenticity a smyslu bytí se zrcadlí v úvahách autorova alter ega Morelliho o poslání literatury a možnostech uměleckého zobrazení světa. Tyto jasné linie knihy jsou prokládány aforismy, novinovými výstřižky, výpisky z četby, esejistickými zamyšleními, ale i popisy milostného vytržení či chladně racionálními analýzami dění. Cortázar ve svém mistrovském díle hledá průsečík fantazie a reality, most do světa, kde všednost získává fantastické obrysy. Nebe, peklo, ráj je příběhem nenaplněné lásky, autor si zároveň pohrává s tvarem běžného románu a vytváří z něj skládačku, jíž evokuje roztříštěnost moderního světa, v němž hraje hlavní roli náhoda.

Ona a on, oba velmi mladí. Varšava. Léto. Rok tisíc devět set devadesát něco. Vzduch je hustý jako pudink a slova ”láska” a ”touha” splývají v jedno. Nejde o sex a prchavé potěšení, ale o nejistotu a očekávání. On po ní horečně touží, ona ho ráda škádlí? Slast je milostná píseň o vášni a přitažlivosti tak silné, že překračuje hranice času i prostoru a vytváří své vlastní verze reality. Marta Dzido nepatetickým jazykem evokuje tělesnost i fyzický prožitek lásky způsobem, který nemá v českém kontextu obdoby.

Stěžejní dílo nejznámějšího jihoafrického autora a dvojnásobného nositele Bookerovy ceny za literaturu rozvíjí v alegorickém příběhu vzpoury jednotlivce proti útisku a degradaci člověka téma morálního dilematu, před nímž stojí každý, kdo se stane svědkem svévole státní moci, - téma, které zůstává stejně aktuální, jako bylo v době, kdy se Coetzeemu stalo prostředkem ke kritice koloniálního útlaku přežívajícího v bývalém apartheidu.

Hravý, pozitivní román Rolanda Merulla předkládá bizarní situaci - dva nejsvětější muži na světě se setkají ve Vatikánu a zjistí, že by si potřebovali dopřát krátkou - neoficiální! - dovolenou. Když se jim podaří tento neotřelý nápad realizovat a ocitnou se v malebné italské krajině, znovu objevují každodenní krásy i výzvy obyčejného života.

Emily ví, že je neurotická. Ale není to žádná katastrofa, se svými slabostmi už umí docela dobře pracovat. Má je pod kontrolou. Víceméně. Když musí letět letadlem, nosí kompresní punčochy (přece aby nedostala trombózu, to je jasné). Když se jí zdá, že ji lidé považují za starší, než ve skutečnosti je, začne chodit častěji cvičit a omezí lepek. Naštěstí má vedle sebe stabilního a spolehlivého Davida, který se už brzy stane jejím manželem - tedy za předpokladu, že přežijí svatbu, na niž se chystá dorazit celá Emilyina dysfunkční rodina. Na svatbu se těší především její matka, terapeutka Marla, která své děti diagnostikovala od útlého mládí, a nyní má pocit, že svatba je dokonalá příležitost absolvovat pár rodinných terapeutických sezení. Emily je z tohoto plánu nadšená mnohem méně, stejně jako její sourozenci. Starší sestra Lauren je navíc feministka a svatby příliš neuznává, definují totiž příliš dogmaticky genderové role. Emilyin bratr Jason je zase čerstvě rozvedený a snad až příliš horlivě se znovu vrhl do života singles. Korunu tomu všemu nasazuje i Davidův bratr, který má zase velmi podivnou zálibu zúčastňovat se vesnických slavností. A protože všichni příbuzní bydlí tisíce kilometrů daleko, rozumí se samo sebou, že nepřijedou pouze na svatbu samotnou, ale stráví s Emily a jejím nastávajícím již celý týden před svatbou. Když tento hororový týden nastane, každý den se děje nějaká menší či větší katastrofa. Konec konců pouta, která svazují rodinu dohromady, se sice mohou ohnout, ale zlomit se jen tak lehce nedají. Vtipný a osvěžující příběh o rodinných poutech a pohromách, ke kterým dojde, když se jedné chaotičce vymkne její chaos z rukou.

Gabby Nicholsová právě ukládá svého syna do postele, když vtom zaslechne volání dcery. Maminko, mám v pokoji tatíka dlouhonožku! A pak začnou výkřiky. Alan Travers míří domů z hospody a něco mu hrábne do obličeje – pavučina. Ze stínů se vyvalí cosi obrovského a smrtícího. Kevin Alperton je na cestě do školy, když vtom ho napadne komár. Veliký komár. Věci naberou rychlého spádu. Doktora ale nezaujal ani mrtvý muž zamotaný v obří pavučině, ani zkomolené vzpomínky starého muže. Starosti mu dělají spíš roje zmutovaného hmyzu. Když je vesnice odříznuta od vnějšího světa a s hemžícím se hmyzem začíná jít vážně o krk, je Doktorovi jasné, že tu není v bezpečí nikdo. Ledaže by se mu podařilo rozluštit podivné znaky vyryté v prastarém kamenném kruhu a objasnit záhadu sahající až do druhé světové války.

Ambiciózní praktikantka. Perfekcionistický šéf. A pořádná spousta šikany. Náročný, bezohledný a naprosto neodolatelný! Božský Bastard. Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný – a naprosto neodolatelný. Božský bastard. Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní – naprosto nesnesitelné – stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout – nebo je rovnou poslat k čertu –, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli. Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.

”Kniha obsahuje čtyři novely a povídky jedinečné japonské spisovatelky (1872-1896), která se na samém konci svého krátkého života stala v Japonsku literární senzací díky několika drobným dílům, jež jí zaručila trvalé místo mezi ranými klasiky japonské moderní literatury.

Klenot světové literatury Příběhy obsažené v tomto svazku byly vybrány z Masnáwí, základního Rúmího díla. Rúmí byl zakladatelem řádu tančících dervišů, básník, mystik a mudrc XIII. století. Masnáwí bylo považováno za komentář ke Koránu, a proto nebylo studováno pouze mezi derviši, ale i věřícími v mešitách. Brzy vznikly jak překlady, tak komentáře jeho díla psaného v perštině a jeho dílo se stalo zdrojem tradičního učení. Verše Koránu, citáty proroka, přísloví, biblické legendy, buddhistické a hinduistické příběhy, anekdoty všedního dne - to vše se stalo Rúmího inspirací, aby objasnil súfijské učení, které se nám tak představuje jako živá tradice, která je srozumitelná a dostupná každému - jinými slovy, jeho dílo se stalo pokladnicí moudrosti pro celé lidstvo.

Autor dokazuje, že Veľká pyramída v Egypte bola ohromným akustickým prístrojom a slúžila na vytváranie harmonických rezonancií so Zemou a premene vibračnej energie našej planéty na mikrovlnné žiarenie. Išlo tak možno o využívanie tých istých technológií, ktoré v našom veku objavil Nikola Tesla.

Raskolnikov je nucen odejít ze studií. Žije v zatuchlém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale o poctivou práci nestojí. Aby mohl dokončit školu, chce se jeho sestra obětovat tím, že se provdá za bezcharakterního boháče Lužina. Raskolnikov sestře sňatek rozmluví. Jenže jak teď přijít k penězům? Napadají ho hrůzné myšlenky… jednou z nich je i vražda.

Přepisy her do povídkové podoby: Bouře, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Jak se vám líbí, Kupec benátský, Král Lear, Macbeth, Dobrý konec vše napraví, Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů, Oko za oko, Večer tříkrálový, Romeo a Julie, Hamle, Othello, Zimní pohádka, Troilos a Kressida, Perikles, Timon Athénský, Julius Caesar, Antonius a Kleopatr, Coriolanus, Cymbelín, Král Jan, Král Richar II., Král Jindřich IV., Veselé paničky windsorské, Kráj Jindřich V., Král Jindřich VI., Král Richard III., Král Jindřich VIII., Dva šlechtici veronští, Marná lásky snaha