Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

Týmový smrk, silný dub a borovice limba – strom s vysokými vibracemi a rostoucí vysoko v horách: příroda má spoustu času dopracovat se k bezpočetným řešením a vyzkoušet řadu možností. Výsledkem je právě ona dokonalá forma, kterou poskytuje člověku k volnému využití, vyvíjela se v nejrůznějších situacích a za nejobtížnějších okolností. Tato kniha vás zasvětí do tajemné řeči stromů. A možná, že bude pro vás tou nejkrásnější a nejcennější, jakou jste kdy četli. Pozorování přírody, využití její moudrosti a umění pro potřeby člověka se nazývá bionika. Za předchůdce tohoto způsobu myšlení považujeme dnes Leonarda da Vinciho. Tento umělec pozoroval mimo jiné i ptáky a zkoumal jejich let a pohyby křídel. Poté prolomil bariéru myšlení lidí své doby — začal uvažovat o létání a nakreslil jako zřejmě první člověk letadlo. Bionika pozoruje tajuplný svět rostlin a živočichů a pátrá po tom, co vynalezla příroda a jak to využít ve prospěch lidstva – to je cílem bioniky i této knihy.

Využijte síly magie a vytvořte si příjemný a léčivý životní prostor s pomocí tohoto jedinečného ilustrovaného průvodce. Je to kniha pro každého, kdo si touží vybudovat krásný a pohodlný domov plný pozitivní energie. Nemusíte kupovat drahé designové věci, HausMagick vás naučí, jak používat jednoduché, levné a nápadité triky a postupy, které zkrášlí každý příbytek a přinesou do něj pohodu. Erica Feldmannová vám předvede, jak si můžete jakýkoli prostor proměnit na soukromou svatyni pomocí čarodějnických praktik a rituálů, které ona sama používá již od doby svého dospívání. Tyto praktiky zahrnují propojení magie Země a různých meditací, bylinářství, jungiánskou psychologii, tarot, astrologii, ženskou spiritualitu a přeměnu obytného prostoru v duchu všech těchto prvků. V knize se naučíte využívat různé recepty z bylin, jako jsou například vonné spreje na pročišťování prostor, koupelové soli či éterické oleje. Inspirujete se zajímavými tipy na harmonizaci interiéru prostřednictvím nejrůznějších předmětů či vlastní tvořivosti, naučíte se základy tarotu, seznámíte se se symbolikou krystalů a po generace předávanými „domácími kouzly“. HausMagick je promyšlený moderní průvodce proměnou obytného prostoru a je doprovozen více než stovkou nádherných, inspirativních barevných fotografií.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů - ale které z nich jsou nezbytné k zachování lidského druhu, a dokázali bychom zajistit jejich přežití? Existuje nějaký způsob, jak přirozeně zastavit růst lidské populace? A pokud ano, najdeme ekonomický model, který nám zaručí prosperitu bez nutnosti permanentního růstu? Autor provokativního Světa bez nás se ve své nejnovější knize pokouší nalézt v odpovědích na tyto otázky ”poslední naději na zachování budoucnosti lidské civilizace na Zemi”.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost.

Biologická evoluce není ”pouhou teorií”, ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi, a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů.

Ilustrovaná knížka Zázračné stromy je výsledkem mnoha let vědeckého výzkumu o životě stromů. Proniká do jejich tajemného světa a nabízí nám nové pohledy na podstatnou součást přírody, o níž toho víme stále málo. Strom může žít stovky let, úzce spolupracuje s jinými rostlinami, zvířaty i mikroorganismy. Skupina stromů tvoří les, jenž nám poskytuje potravu a prostředí pro rozmanité formy života. Cílem této knihy je pomoci lépe pochopit tajemství stromů, jejich částí, růstu, dynamických změn a to, jak je jejich život propojen s tím, co znamená být člověkem.

Tato kolektivní monografie odhaluje tajemství středočeského podzemí a ukazuje jeho rozmanitost a krásu. Svět nad a pod zemí nemůžeme chápat odděleně - těžba zlata, stříbra, železa, uranu, uhlí a vápence měla obrovský vliv na samotný vznik českých zemí a posledních tisíc let byla jednou z hlavních sil vývoje společnosti. Když se na oblast středních Čech podíváme z hlediska surovin, rychle pochopíme, proč se staly hospodářským centrem a hnacím ”motorem” země. Berte tuto knihu nejen jako průvodce na výlety, ale také jako návod, jak porozumět kraji, ve kterém žijeme či který navštěvujeme.

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny ”ikony” české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřuje na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami.