Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se. Brzy poté se hlásí k tankovým jednotkám, kde se chce věnovat kariéře důstojníka v aktivní službě. Přání se mu plní v říjnu 1940 povolávacím rozkazem k 35. tankovému pluku rozmístěnému v Bambergu. Po náročném základním výcviku a intenzivním kurzu důstojnických čekatelů se mladý branec nyní připravuje ve Francii a v Porýní na nadcházející nasazení do války. V hodnosti důstojníka aspiranta je koncem dubna 1941 konečně se svým 35. tankovým plukem přeložen na poznaňské cvičiště Warthelager. Dne 22. června 1941 začíná pro von Rosena jako střelce tanku Panzer III operací Barbarossa válka proti Sovětskému svazu. Je nasazen jako součást 4. tankové divize a skupiny armád Mitte a svůj křest ohněm prožívá v těžkém boji svého pluku u Starého Bychova a o něco později je raněn. Po uzdravení a přeložení k 502. pluku těžkých tanků bojuje od ledna 1943 v tanku Tiger nejprve v Kalmycké stepi. Ještě tentýž rok se von Rosen účastní nyní jako poručík a velitel družstva 3. roty 503. praporu Tigerů operace Citadela, největší tankové bitvy druhé světové války. V létě 1944 je převelen na invazní frontu, kde má wehrmacht zastavit postup četných tankových jednotek Spojenců. Ovšem zkušený tankista na sobě brzy nelítostně pocítí převahu nepřítele ve vzduchu. Po přezbrojení svého praporu v Sennelageru je převelen nyní jako velitel roty a velitel jednoho z Königstigerů (Tiger II) na drolící se frontu v Maďarsku. Tam utrpí začátkem roku 1945 své páté zranění a konec války zažívá doma. Generálmajor Richard Freiherr von Rosen udělal po válce kariéru v Bundeswehru a v NATO. Jeho vyprávění napsané na základě deníkových zápisků podává podrobný obrázek tankové války na východní i západní frontě.

Teroristické útoky z 11. září 2001 v USA byly podnětem k vytvoření robustních a smrtících speciálních operačních jednotek – operační skupina Dagger. Alan C. Mack, volací znak Razor 03, vedl tým vrtulníků MH-47D Chinook a ozbrojených MH-60 Black Hawk. Součástí jejich dvojité mise bylo vyprošťování osob a nekonvenční válčení a patřilo k ní také létání v terénu a v počasí, které se dosud považovalo za nemožné. Aby toho nebylo dost, posunuli letové výkony svých speciálně upravených Chinooků na samé hranice a dokonce za ně. Mack popisuje svůj pohled do zákulisí výsadku skupiny Horse Soldiers do Afghánistánu. Probírá hon na Usámu bin Ládina v Tóra Bóra a líčí svůj sestřel během operace Anakonda. Po letech pronásledoval Bowea Bergdahla, zachraňoval rukojmí v Iráku a jediného přeživšího příslušníka SEAL z údolí Kunar v operaci Redwing. Mackovy zážitky na pokraji smrti a častá nasazení ovlivnily nejen jej, ale přiměly jeho manželku k užívání opiátů. Její rozvíjející se závislost vedla k neshodám, protože ji tajil a pokračoval v nasazení. Řídil se heslem své jednotky „Noční lovci se nevzdávají!“ Nevzdal by se své jednotky – a nevzdal by se své rodiny. Jeho příběh o úspěchu, tragédii a konečném štěstí je tak starý, jako válčení samo.

Příběh amerických „hochů od bombardérů“, kteří bojovali leteckou válku proti nacistickému Německu. V roce 1943 měl člen posádky amerického bombardéru šanci jen jedna ku pěti, že přežije svůj turnus – dvacet pět misí. Osmá letecká armáda ztratila ve válce více mužů než americká námořní pěchota za celou válku. S vyprávěcí silou vlastní beletrii bere Donald L. Miller své čtenáře na nervy drásající jízdu pod palbou pročesávané oblohy nad Berlínem, Hannoverem a Drážďany, současně však líčí také strašlivou cenu, kterou za bombardování zaplatili samotní Němci. Vládcové nebes jsou mimo jiné příběhem o životě ve válečné Anglii a v německých zajateckých táborech, kde část války strávily desetitisíce letců. Kniha končí barvitým popisem strašlivých hladových pochodů, které museli zajatí letci ke konci války absolvovat po zemi zničené jejich bombami. Autor čerpá z rozhovorů, orální historie a amerických, britských, německých a dalších archivů. Tato kniha je hluboce dojemným popisem první a jediné bombardovací války na světě.

Jak vypadala dobrodružná cesta na kole v předvečer druhé světové války? Stačilo náhodné setkání u rybníka a byla z toho cesta přes půl Evropy a zážitek na celý život. Dvaadvacetiletý Vratislav Krainer se jednoho parného léta rozhodl pro dobrodružnou výpravu na kole z Československa přes Rakousko, Německo, Itálii až do Paříže na právě probíhající Světovou výstavu EXPO. Tou dobou ještě netušil, že během 3 500 kilometrů dlouhé cesty zažije svobodu, na kterou si on ani jeho krajané na dlouhé desítky let nesáhnou. Slunci a obzoru je autentický cestovní cyklistický deník, který skrze postřehy mladého člověka zaznamenává podobu meziválečné Evropy. Na pozadí obyčejných jemných lidských příběhů však často prosvítá i odvrácená strana doby: Evropa připravující se na druhou světovou válku. Mladý Vratislav poetickým a citlivým jazykem odkrývá, jak na něj působí první setkání s jinými kraji, jak chutná svoboda cestování, spaní s rybáři v dřevěné chatce, copaté holky v krojích nad tupláky piva či první koupání ve slaných vlnách moře. A nám ukazuje i to, jak moc se náš svět za těch více než osmdesát let proměnil.

V létě 1941, na vrcholu války v Západní poušti, měl znuděný a excentrický mladý důstojník David Stirling vizi nového způsobu vedení války – útočení na nepřítele tam, kde to nejméně čeká, za jeho liniemi. Přes velký odpor britského vrchního velení dal osobně Winston Churchill Stirlingovi souhlas k náboru těch nejdrsnějších, nejchytřejších a nejnelítostnějších vojáků, které dokáže najít. A tak začíná nejoslavovanější a nejzáhadnější vojenská organizace na světě – SAS. Drsní hrdinové na základě nebývalého přístupu k tajným záznamům SAS, dosud neznámým filmovým záběrům a výhradním rozhovorům se zakládajícími příslušníky SAS líčí pozoruhodné příběhy v pozadí mimořádné bojové jednotky a obrovskou cenu za uvedení této vize do reality. Britská Special Air Force – SAS – byla dítětem Davida Stirlinga, mladého přelétavého aristokrata, jehož bezcílnost v počátečním životě byla v rozporu s jeho pozoruhodným strategickým uvažováním. Kde se většina jeho kolegů dívala na mapu bojiště v Africe a viděla vleklé střety s Rommelovými pouštními vojsky, Stirling viděl příležitost. Kdyby měl malý počet elitních dobře vycvičených mužů, mohl by je vysadit na padácích za nepřátelské linie a ničit jeho letouny a materiál. Stirling spolu se svým přirozeným protikladem, ukázněným pedantem Jockem Lewesem, shromáždil převratnou bojovou skupinu, která změní nejen rovnováhu ve válce, ale samotný způsob boje. Čelil značnému odporu od těch, kdo považovali jeho taktiku za negalantní nebo nepřijatelnou, ale v pozoruhodných činech SAS proti nacistům v Africe a pak v Evropě lze najít zárodky téměř všech speciálních jednotek, které budou následovat. Kniha je literární předlohou TV seriálu „Pluk mizerů“.

Pokračování románu o válce a osudu, zasazeného do alternativní historie staré Číny Zářivý král Ču Jüan-čang osvobodil jižní Čínu z područí mongolských vládců a nese se na vlně vítězství. Mocným plamenem v něm hoří nová touha: zmocnit se trůnu a nechat se korunovat císařem. Jenže na císařské žezlo mají zálusk i další. Vlivná kurtizána madam Čang ze sousedního území chce trůn pro svého chotě a má dostatek prostředků, aby Ču překazila plány. Ve snaze zůstat ve hře musí Ču vsadit všechno na vratké spojenectví s dávným nepřítelem: nadaným, ale nevyrovnaným vykleštěným generálem Ou-jangem. Jižané ovšem netuší, že o trůn se uchází také někdo přímo z císařského dvora. Do hlavního města pronikl všemi opovrhovaný učenec Wang Pao-siang a svými vražednými intrikami ohrožuje stabilitu celé říše. Všichni rivalové jsou odhodláni udělat pro vítězství cokoli. Ovšem když touha nabude nesmírných rozměrů, daň za její naplnění možná neunese ani to nejokoralejší srdce...

Richard Sharpe v boji o most u Almarazu, květen 1812 Pokud někdo dokáže nemožné, je to Richard Sharpe. Píše se rok 1812 a Richard Sharpe, jeden z nejskvělejších vojáků britské armády, je vyslán na tajnou misi k malé vesnici Almaraz ve Španělsku daleko za nepřátelskou linii. U Almarazu se nachází most přes řeku Tagus, životně důležitý pro další vývoj války, protože spojuje francouzskou armádu maršála Soulta na jihu s armádou generála Marmonta na severu. Proto dostává generál Hill úkol zabránit, aby se obě armády spojily, a pověří tímto nebezpečným úkolem kapitána Sharpa. Francouzům tedy stojí v cestě pouze malý oddíl Sharpových střelců, kteří se mohou spoléhat jen na svou odvahu a chytrost svého velitele. Musejí však jednat rychle, nepřítel se blíží a čas se krátí...

Operativec opět zasahuje. Tentokrát při únosu v Afghánistánu. Románová trilogie Operativec pokračuje druhým dílem. Znovu se setkáváme s kapitánem Davidem Prokopem, který je tentokrát jako operativec vojenské zpravodajské služby nasazen v rámci kontingentu sil Armády České republiky v Afghánistánu. Těsně před koncem jeho mise však dojde k únosu českého manželského páru a kapitán Prokop je k případu okamžitě povolán. Co afghánské únosce vedlo k tak zoufalému zločinu a proč se k únosu ani nepřihlásili? Dá se vůbec vystopovat český pár v temných uličkách kábulského předměstí? A jak to všechno opět ovlivní Davidův osobní život? Břídilové z Kábulu volně navazují na špionážní thriller Pravidlo tří zdrojů. Eduard Krainer dokonale zná prostředí, o kterém píše, a díky tomu jsou jeho romány velmi autentické. Realisticky zobrazuje práci vyšetřovatele, operační postupy armády i součinnost různých národností na zahraniční misi. Při jeho akčních scénách, zpracovaných s vtipem a nadhledem, se čtenář baví a zároveň trne hrůzou. Eduard Krainer ostatně i v této knize čerpá z vlastních zkušeností – v rámci svého působení v afghánské misi byl aktivně zapojen do pátrání po dvou Češkách unesených v roce 2013 v provincii Balúčistán v Pákistánu.

Boj o život v krutých podmínkách Bělověžského lesa ve válečném Polsku. V létě roku 1942 se rodině Rabinowitzových podařilo uniknout z nacistického ghetta v rodném polském městečku a ukrýt se v děsivém Bělověžském pralese. Jako zázrakem v lesích přežili dva roky až do osvobození Rudou armádou v roce 1944. Byly to roky poznamenané krutou zimou, epidemiemi tyfu a nemilosrdnými nacistickými nájezdy. Po válce se Rabinowitzovi vydali na strastiplnou pouť Evropou a pomocí převaděčů doputovali přes Alpy do Itálie, kde se usadili mezi ostatními běženci, dokud se nerozhodli vystěhovat do Spojených států amerických. Behěm vyvražďování v gettu provedla Miriam Rabinowitzová selekcí cizího chlapce coby svého syna. Po témeř deseti létech se Philipovi, někdejšímu zachráněnému chlapci, díky náhodnému setkání na svatbě v Brooklynu podařilo najít ženu, která mu pomohla přežít - a v její dceři objevil lásku na celý život.

Jmenuji se Marat a doznávám se k tomu, že jsem dobrovolně odešel z ruské armády. Svého činu jsem ale vzápětí litoval. Po mnoha letech bloudění jsem ale nenašel nic, co by uživilo mou rodinu, proto jsem se zapletl s mafií, zabíjel a nakonec i propadl alkoholu. Život se se mnou nemazlil, a když jsem si sáhl na dno, rozhodl jsem se, že ani já se s ním mazlit nebudu.

William „Wild Bill” Guarnere and Edward „Babe” Heffron patřili k výsadkářům americké armády – příslušníkům roty Easy, elitní jednotky 101. výsadkové divize, o níž vznikl televizní seriál Bratrstvo neohrožených. Tuhle prvotřídní jednotku nasazovali za války do každé riskantní operace včetně Dne D, operace Market Garden v Holandsku, Bitvy v Ardenách a obsazení Hitlerova Orlího hnízda v Berchtesgadenu. Guarnere svými slovy poutavě popisuje Den D z pohledu výsadkáře. Oba muži pak živě líčí výsadek v Holandsku, kde měli obsadit silnici a mosty mezi Eindhovenem a Arnhemem, které se říkalo Pekelná silnice. Po většinu roku 1944 bojovali oba muži bok po boku, dokud Guarnere nepřišel v Bitvě v Ardenách o pravou nohu a neposlali ho domů. Heffron pokračoval v osvobozování koncentračních táborů a obsazení Hitlerova úkrytu v Orlím hnízdě. Oba muži přežili některé z nejbrutálnějších bojů druhé světové války a nemine ani jeden den, aby nemysleli na své přátele, kteří padli. Textem také občas probleskne suchý humor obou mužů a na jedné stránce se člověk hystericky směje, aby mu na druhé kanuly slzy z očí. Guarnere opakovaně zdůrazňuje, že vítězství ve druhé světové válce bylo dosaženo týmovým úsilím všech druhů zbraní a že on a Babe byli jen dvěma jednotlivci v tom ohromném týmu. Ti dva, spojeni svými zážitky, se po skončení války zase sešli, a až do své smrti byli nerozluční. Kniha je holdem trvalému poutu vzniklému pod palbou mezi bratry ve zbrani a všem odvážným mužům, kteří neohroženě bojovali za svobodu.

Ne všechny bitvy vždy vybojují vojáci. Strhující román z válečného Československa. Československo 1942: ... opatrně uložila spícího chlapečka v peřince do stísněného tmavého prostoru a položila podlahová prkna zpátky. Sotva se zvedla, uslyšela, jak dole práskly dveře a domem se rozlehlo německé pokřikování a psí štěkot… Když do domu židovských manželů Tauberových vtrhne gestapo, má služebná Magda jen pár minut na to, aby se pokusila zachránit alespoň jejich novorozeného syna Samuela. Do prázdné vily se i s rodinou nastěhuje nacistický důstojník König, odhodlaný lovit v okolí Litoměřic příslušníky odboje jako divokou zvěř. Magdě nezbývá než zůstat a později se jí podaří ukrýt maličkého Samuela u přátel. Sama se snaží pomáhat, jak může – posílá odbojářům tajně informace o Königovi a pašuje jim jídlo. V nebezpečné hře, kterou Magda hraje, nejde jen o její život. Aby dokázala ochránit Samuela, bude muset riskovat mnohem víc, než by kdy považovala za myslitelné. Strhující válečný příběh o lásce, odvaze, schopnosti přežít a výjimečné statečnosti mladé ženy, zasazený do kraje vinic a lesů Českého středohoří. Úvahy a pocity z něj budou čtenáře provázet ještě dlouho poté, co obrátí poslední stránku.

Kyjev, 1942. Larisa je krejčová, proslulá svými výšivkami. Během druhé světové války se snaží přežít na okupované Ukrajině a v ruinách své dílny pracuje jako švadlena. Obklopena nepřáteli dává najevo vzdor tím, že své výrobky zdobí výšivkami v národních barvách. Avšak za jakou cenu? Michail je voják, který se na Štědrý den vrací z fronty domů na Ukrajinu. Při cestě svou zemí je nucen čelit utrpení, které válka jeho krajanům přinesla. Jak moc změní jeho osud to, co letos na Vánoce uvidí? Marušu a její rodinu jedno brzké ráno probudí příjezd nacistů, hledajících jejího bratra, který je partyzán. Když vojáci prohledávají dům, mají členové rodiny jen pár okamžiků na to, aby učinili rozhodnutí, která ovlivní, jestli tuto návštěvu přežijí.

„Veškerá propaganda je lež, i když se zrovna říká pravda. Nemyslím si, že na tom záleží, pokud člověk ví, co dělá a proč to dělá.“ Pomocí deníkových záznamů přibližuje Orwell válečné roky 1940–1942 z prostředí Británie. Na pozadí všedních dní popisuje německé bombardování Londýna, napjatou politickou situaci, pokrytectví anglické vyšší třídy a přidává i své osobní úvahy a inspirativní myšlenky. Válečné deníky přináší netradiční pohled na část druhé světové války očima vrcholného anglického spisovatele.

O tom, že ani válka nedokáže vzít lásku a naději, vypráví příběh Maxe a Hanny. Osudová láska mezi majitelem knihkupectví a talentovanou houslistkou se rozhoří v roce 1931 v Německu. Doba jim nepřeje, protože Hanna je židovka. Hlavní hrdinka se v roce 1946 probere z bezvědomí na louce nedaleko Berlína. Posledních deset let života zmizelo kdesi v mlze. Netuší, co se stalo s Maxem. Léta plynou, Hanna spolu s hudbou putuje Evropou a nakonec odchází do Ameriky. Stále ji pronásleduje zapomenutá minulost a osud její životní lásky...

Margarete se vypotácí z trosek vybombardovaného domu. Prach kolem ní sedá jako sníh. Člen vyprošťovací čety se jí ptá, jestli nepotřebuje pomoct. Margarete sklouzne očima k místu, kde ještě před chvílí zářila nenáviděná žlutá hvězda, sebere odvahu a řekne: „Ano.“ Berlín, 1941: Margarete Rosenbaumová pracuje jako služka u vysokého nacistického důstojníka. Když je jeho dům vybombardován, ona jediná přežije. A když si ji navíc spletou s důstojníkovou dcerou, rozhodne se, že se chopí příležitosti. S novou identitou za sebou nechává svůj židovský původ a zdá se, že je relativně v bezpečí, dokud ji nevypátrá syn jejího bývalého zaměstnavatele a zároveň její „bratr“, důstojník SS Wilhelm Huber. Ten ale kupodivu nechce odhalit Margaretin podvod. Trvá pouze na tom, aby s ním bydlela v Paříži a dál předstírala, že je jeho sestra. Margarete se obává odhalení i toho, co by Wilhelm mohl chtít na oplátku. Může svěřit nacistickému důstojníkovi to jediné, co jí zbylo... bezpečí, život, a dokonce i své srdce?

Celou Oravu sevřela zima s mrazy, sněhem i fujavicemi. Zasněžený Dolný Kubín se pomalu chystá na první poválečné Vánoce. Na svátky se však netěší každý: do rodného města se z Osvětimi vrací osmnáctiletá Hana, nikdo ji nevítá, setkává se s nedůvěrou, nenávistí a zlobou. Jen málokdo věří vyprávění, co vězni v táborech museli vytrpět. A vyhublá, hladová Hana se v horečkách toulá mezi synagogou a evangelickým kostelem, nemá domov a byt její rodiny arizovala žena, která pracovala v lékárně jejích rodičů. Její život zvrátí pomoc lidí, kteří sami vědí, co to je žal a ztráta blízkého člověka, a také jeden nečekaný návrat.

„Ješte ho naposledy políbí, pustí ho. – A s ním odejdou i kousky jejího rozbitého srdce.“ Osud Clary Knightové určuje válka. Z válečného sirotka se stane ošetřovatelkou statečných vojáku první světové války. Zamiluje se do jednoho ze svých pacientu a prožije s ním kus života v jeho indické vlasti. Když spolu počnou syna, vrátí se Clara z Indie do Londýna, kde se o syna stará sama. Když začne druhá světová válka a Němci bombardují Londýn, rozhodne se Clara, že svého syna pošle do bezpečí za jeho otcem. Při loučení mu daruje matčin drahocenný přívěsek svatého Kryštofa a doufá, že syn válku přečká ve zdraví a prožije plnohodnotný a krásný život v zemi svého otce, i když ona se s ním nejspíš už nikdy nesetká. Nebo snad ano?

Děj románu běloruského spisovatele Illji Sina (*1978) Libido se odehrává v blíže neurčeném postsovětském městě v době válečného konfliktu, jehož předobrazem se stala válka na východě Ukrajiny probíhající od roku 2014. Do města se přestěhuje bývalá sexuální pracovnice Marie, jejíž někdejší povolání je ohroženo nejnovějšími technologiemi, které stále víc odcizují člověka i těm posledním zbytkům lidskosti v něm. Marie sní o tom, že potká milovaného muže („toho Druhého“) a začne svůj život od nuly, ale démoni její minulosti i všední hrůzy současnosti jí v tom neustále brání. Lze vůbec najít cestu ven ze zoufalství, apatie a všudypřítomné destrukce? V roce 2019 byl román oceněn prestižní literární cenou Jerzyho Giedroyce za nejlepší prozaickou knihu roku, s formulací „za konceptuální ztělesnění současného vnímání světa a efektivní využití experimentálních technik psaní“.

Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív. Třetí díl autorem zamýšlené tetralogie. Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se „potkávají“ s příběhem zachráněné velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Václav Černý putuje rodným Náchodskem, čestná jednotka „partyzánů“ při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Ostatně je to profesor Černý, kdo na jednom místě svých vzpomínek píše: „Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého.“

Studená válka sice skončila pádem Berlínské zdi, ale v poslední době opět vzrůstají obavy z Ruska a jeho zahraniční politiky. Autor popisuje rozmach ruského impéria, nevynechává velké postavy ruských dějin ani rozšiřování moci Kremlu prostřednictvím satelitních států, studenou válku, vývoj na Ukrajině a okomentuje i to, jak putinovské Rusko znovu razantně dává najevo svou sílu.

Příběh začíná na evropských bojištích v době první světové války. V té době se poprvé setkávají dvě hlavní postavy. Generál Sean Courtney a Mark Anders. Během bojů je Mark, výborný odstřelovač, zraněn a vrací se domů do jihoafrické divočiny. Místo domova však objeví pouze napůl rozbořený dům a zpustlé pozemky, které zabrala firma na produkci cukrové třtiny. Mark se proto vypraví do Ladyburgu, kde získává informace o vedení této firmy, do jejíhož čela patří také Dirk Courtney, syn slavného generála Seana Courtneye. Mark se znovu setkává s generálem, který v něm pozná vojáka, po jehož boku bojoval, a přijme ho jako svého asistenta. Mark se přestěhuje do domu Courtneyových, spolu s generálem potlačí johannesburskou vzpouru komunistických dělníků, a dokonce se zamiluje do Storm, generálovy dcery. Storm tajně porodí Markovo dítě, o němž ale Mark neví, neboť pýcha Storm nedovolí, aby mu o něm řekla. Mark se mezitím ožení s Marion, s níž se odstěhuje do přírodního parku Chaka’s Gate, jehož prostředí má jako správce chránit a s pomocí peněz generála Courtneye do rezervace vrátit původní zvěř. To se vůbec nehodí Dirkovi Courtneymu, který chce na místě rezervace vybudovat obrovskou přehradu a prosadit své zájmy stůj co stůj.

Rok 1938, osudový pro Evropu a celý svět. A pro komorní společnost klubu šesti privilegovaných čtyřicátníků z Helsinek, kteří si ve zjitřené době musejí ujasnit postoj k hitlerovskému Německu, hodnotám liberální demokracie i jeden ke druhému. Jak se mají zachovat, když je synovci jednoho z nich v běžeckých závodech odepřeno vítězství jen proto, že jejich rodina jsou Židé? Klíčovým členem klubu je advokát Thune, který zaměstná schopnou a učenlivou, ale také záhadnou paní Wiikovou, ženu mnoha tváří. Ta si při prvním setkání s pánským spolkem uvědomí, že jednoho z mužů už zná. Narazili na sebe před dvaceti lety během finské občanské války mezi bílými a rudými, za okolností, na něž se usilovně snažila zapomenout. Kniha zasazená do svérázného prostředí švédskojazyčné menšiny ve Finsku v sobě snoubí prvky historického románu a detektivního příběhu s téměř thrillerovým vyústěním. V roce 2014 získala Cenu Severské rady za literaturu udělovanou nejlepšímu dílu ze zemí evropského Severu a byla přeložena do 19 jazyků.

Vyškolili ji pro válku. Ona ji hodlá ukončit. Když Rin složila kche-ťü — zkoušky určené pro nejnadanější žáky v říši — na výbornou, byl to šok pro všechny: pro hodnotitele neschopné uvěřit, že válečná sirota z provincie Kohouta by mohla projít bez podvádění, pro Rininy poručníky, plánující svou svěřenkyni vhodně provdat a přijít touto cestou k bohatství, i pro samotnou Rin. Té došlo, že se konečně osvobodila ze života v porobě. To, že se dostala na Sinegard — nejprestižnější vojenskou akademii v Nikanu —, bylo ještě překvapivější. Ale překvapení nejsou vždy příznivá. Být na Sinegardu snědá venkovská holka z jihu totiž není lehké. Rin při boji s předsudky soupeřících spolužáků zjistí, že oplývá smrtonosnou, nadpřirozenou mocí — vlohami pro bezmála bájné umění šamanství. Při důkladnějším poznávání svého nadání se navíc dozví, že bohové, považovaní za dávno mrtvé, jsou živí až příliš a na ovládnutí jejich schopností závisí víc než jen přežití ve škole. V nikanské říši totiž vládne mír, ale za úzkým mořem stále číhá Mukenský svaz. Ten po první makové válce okupoval Nikan celá desetiletí a ve druhé prohrál vládu nad světadílem jen tak tak. A zatímco se většina obyvatel v klidu věnuje svým životům, někteří vědí, že třetí maková válka může vzplanout kdykoli…

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.

Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podchůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga. Tento oddíl působil v Chříbech od prosince 1944 až do konce války. Nejznámější a jejich akcí bylo zajetí německého generálmajora Dietricha von Müllera. Před válkou i po ní se hojně věnoval trampinku a především trampskému muzicírování. V osmdesátých letech s kamarády založil trampskou hudební skupinu Stará píseň. Druhé vydání je doplněné o vzpomínky zakládajícího člena partyzánského oddílu Olga Ladislava Vernera.

Autorka Opožděných vzpomínek se narodila v roce 1930 do asimilované židovské rodiny. Poklidný rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Praha, „nejkrásnější město na světě“, se zdají být zárukou příštích předvídatelných desetiletí. Koncem třicátých let však dostávají politické události rychlý spád: první měsíce nacistické okupace znamenají pro Židy rostoucí diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování a nejistotu. Následuje deportace do Terezína a posléze do Osvětimi. „Jedenáct mi bylo v Praze, dvanáct v Terezíně, třináct v Osvětimi, čtrnáct na pochodu smrti,“ shrnuje autorka svůj život lapidárně jednou větou. Podaří se jí přežít a v nepředstavitelně obtížných podmínkách tráví poslední měsíce války, nemocná, hladová, ničená hrůzou ze smrti.Osvobození Evelinu zastihuje ve Východním Prusku, odkud je evakuována vojenským vlakem Rudé armády do SSSR. Ujme se jí vojenský lékař, který ji adoptuje. Nečeká ji však láskyplná rodina, nýbrž život vedle nefunkčního manželského páru, kterému má „vlastní“ dcera dodat punc kýžené normální rodiny. Následují čtyři desetiletí života v Sovětském svazu, s novou identitou a starými vzpomínkami, které nikdo nechce slyšet. Se svým traumatem zůstává sama, musí se s ním vyrovnat, protože nic jiného nezbývá a budoucnost mnoho neslibuje. Jako rámec vyprávění tu slouží válkou zničený a posléze znovu budovaný Leningrad. Židovství je třeba utajovat, protože ve stalinském režimu je cejchem. Denní život určuje ideologie, bída vydávaná komunistickým režimem za blahobyt a všudypřítomný strach. Prožívá však velké soukromé štěstí s manželem a dětmi. O třech tvářích 20. století ve třech politických režimech vypráví autorka poutavě a věcně, kultivovaným jazykem, s obdivuhodnou vyrovnaností, s vědomím skutečných životních hodnot. Nikde nepodléhá sebelítosti, snaží se pochopit, omluvit, prominout. Vypráví ne proto, aby s někým zúčtovala, ale proto, aby jednou její děti a vnuci - a možná i my - věděli.

V obsáhlé rodinné kronice, zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku se autor nechal ispirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela. Děj se odehrává v údolí Salina v Severní Kalifornii a román je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Kniha byla úspěšně zfilmována.

Když lékař a pastor Denis Mukwege podal roku 2006 svědectví o systematickém sexuálním násilí páchaném na ženách ve východním Kongu, jeho život se ocitl v nebezpečí. Ale ani krvavé, barbarské útoky na jeho dům a nemocnici ho neodradily. Nepřestal dál informovat celý svět o hromadném znásilňování, které bylo jedním z prostředků vedení války, a o jeho devastujících následcích.

Silný příběh tří generací žen z rodiny nacistického důstojníka v koncentračním táboře Dachau a židovské rodiny z Vídně, v němž je každý hluboce poznamenán válečnými hrůzami bez ohledu na to, na které straně konfliktu stojí. V 90. letech 20. století se v Kalifornii setkávají dva přeživší z obou rodin. Rosa je mladá australská muzikoložka, Otto světoznámý skladatel a violoncellista. Spojuje je hudba i minulost, ale bude zapotřebí ještě něčeho dalšího, co jim pomůže překlenout rány i propasti způsobené dějinami. S dětskými vzpomínkami na rozbombardovaný Leicester a Coventry se Martin Goodman po škole přestěhoval do Berlína. Jeho dílo zkoumá způsoby, jimiž válka působí v šokových vlnách na další generace. Spisovatel, oceněný za své romány i vědecká díla, nyní přednáší jako profesor kreativního psaní na Univerzitě v Hullu.

Je vůbec možné odpustit neodpustitelné? Román zkoumá hranice odpuštění a cenu, kterou člověk platí za celoživotní zahořklost. SS Obersturmführer Paul Meissner přijíždí do Osvětimi rovnou z bojů na ruské frontě, kde byl těžce zraněn. Není schopen další aktivní služby a jeho prvním administrativním úkolem je zlepšit upadající morálku mezi německými důstojníky v táboře. Organizuje vznik šachového klubu, který se u mužstva těší oblibě díky pokoutním sázkám na výsledky jednotlivých partií. Když se ovšem Meissner dozvídá, že šachy mezi sebou hrají i vězni, upoutají jeho pozornost zvěsti o údajně neporazitelném židovském hodináři Clémentovi… Roku 1962 se Clément při šachovém turnaji setkává s Meissnerem. V Osvětimi byl Clément přinucen hrát proti nacistickým dozorcům: pokud vyhrál, směl jednomu ze spoluvězňů zachránit život… V případě prohry by přišel o ten svůj. Meissner, nyní kněz s tichým vemlouvavým hlasem, byl v Osvětimi oním důstojníkem SS, který Clémentovi přikázal hrát, aby se Němci v souboji s údajně neporazitelným Židem mohli utvrzovat ve své nadřazenosti. Odvážně koncipovaný příběh znovu otevírá témata pocitu viny přeživší oběti stejně jako pocitů viny spolupachatele bezpráví a možnosti pochopení, smíření a odpuštění.

Kate MacKennová z Charlestonu v Jižní Karolíně dosud vedla život naplněný úspěchy a dokázala skvěle vyřešit každý náročný úkol. Teď se však zdá, že se proti ní hrozivě spikl osud. Během recepce, kterou pořádá její přítel, majitel galerie, Kate málem zabije výbuch. Doma ji zdrtí zpráva, že prosperující firmě, kterou od základů budovala, hrozí nebezpečí: ukáže se, že Katina zesnulá matka poskytla podnik jako záruku za obrovskou půjčku, již je nutné splatit do tří týdnů. Kate se ještě nestačí vzpamatovat z těchto šokujících zpráv, když se objeví kontroverzní bývalý milenec její mladší sestry a začne jí vyhrožovat. Pak následuje telefonát Katiny nejlepší přítelkyně Jordan Buchananové, která leží v bostonské nemocnici a čeká na operaci. Kate navzdory veškerým starostem za ní okamžitě odjíždí. Jakmile se dovídá, že Jordan bude brzy v pořádku, opustí Kate její zdánlivá rozvaha a poddá se křehkým citům. Udělá něco, co je pro ni zcela netypické: stráví noc milováním s Jordaniným bratrem Dylanem. Poté odjíždí domů, odhodlaná vrátit se k životu ve starých kolejích a zachránit svůj podnik. Ale tragickým událostem ještě není konec...

Čas riskovat všechno je skutečný příběh o „irském Wintonovi v sukních“ – Mary Elmesové, zapomenuté válečné hrdince, která zachránila desítky dětí před smrtí. Clodagh Finnová procestovala Evropu, aby sestavila příběh této pozoruhodné neznámé Irky a setkala se s mnohými z dětí, které Mary Elmesová zachránila. Tato kniha překypující odvahou, hrdinstvím, dobrodružstvím a tragédií konečně zachycuje vzpomínky na ni. Děti ji nazývaly „miss Mary“ a dodnes si pamatují její vlídnost. Poskytovala jim jídlo a přístřeší a později riskovala život, aby jim pomohla uniknout z transportů do Osvětimi. Mary Elmesová opustila skvělou akademickou dráhu a vydala se do válečné oblasti, aby pomáhala dětem ve španělské občanské válce. V roce 1939 uprchla před frankistickými oddíly, ale po vypuknutí druhé světové války pokračovala v práci pro uprchlíky ve Francii. V roce 1942, když začalo být zřejmé, že jsou židé deportováni na smrt, v kufru svého auta pašovala jejich děti do bezpečí. Byla zatčena gestapem a uvězněna, ale po propuštění se hned zase vrátila ke své práci. Po válce se Mary vdala a usadila a nikdy nemluvila o tom, co dělala dříve. Její příběh upadl do zapomnění. V knize Čas riskovat všechno je její pozoruhodný příběh konečně vylíčen tak, jak si zaslouží.

Günter K. Koschorrek nebyl vojevůdcem, ani vědcem nebo historikem. Válku prožíval jinak než ti ve štábech nebo na velitelských stanovištích. Bylo mu 19 let, když byl povolán do války v její nejhorší fázi a ta mu ukázala svou neúprosnou tvrdost. Nacistický režim, který nelítostně sledoval své cíle, donutil celou generaci přísahat mu věrnost a hanebně zneužil její ideály.

Ojedinělá a reprezentativní antologie přináší ukázky z děl žen, v jejichž literární tvorbě se nějak odrazila tematika nacismu a holocaustu. Zahrnuto je široké spektrum autorek, od těch více známých (Ruth Bondyová, Hana Bořkovcová, Milada Marešová), přes méně známé (Erika Bezdíčková, Renata Laxová, Helena Lewisová, Evelina Merová) až po ty, jejichž literární svědectví se objevuje knižně vůbec poprvé (Irena Pastorová, Ivana Berková). Cílem publikace je prozkoumat specifické a u nás dosud příliš nezmapované literární téma, ale také čtenáři v kontextu představit některé méně známé autorky a jejich strhující příběhy. Vzhledem k tomu, že část ukázek se týká zážitků z dětství a dospívání, mohla by být antologie vhodně využita i v pedagogickém procesu.

Jina je převelena k elitní jednotce jako operátorka dronů. Po náročném výcviku odjíždí na nebezpečnou misi. Tam je po bombovém útoku prohlášena za mrtvou. Ačkoli byla veliteli Levimu její účast od počátku trnem v oku, nikdy nenechal žádného člena týmu na holičkách. I kdyby měl přiznat, že ho k tomu nutí víc než jen vojenská čest.