V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell, jeden z nejvýznamnějších badatelů na poli umělé inteligence (AI), v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout – ale pouze pokud koncept AI od základu znovu promyslíme. Předkládá přehled průlomových objevů, které je třeba na cestě k nadlidské AI ještě učinit. Pokud k nim však dojde a nadlidská AI vznikne, objeví se zde entity mnohem mocnější než lidé. Jak zařídit, aby nás neovládly? Inteligentní stroje mohou hrozivým způsobem převzít kontrolu nad rozhodováním v reálném světě a sledovat vlastní cíle vyplývající z jejich programového vybavení. Russell v této publikaci přichází s konceptem „prokazatelně prospěšné“ AI, o jejíchž algoritmech bude možné matematicky dokázat, že sledují cíle prospěšné pro jejich lidské uživatele. Deník The Guardian proto knihu Jako člověk označil za jeden z nejdůležitějších textů o umělé inteligenci.

Světoznámá kniha Roboti nastupují amerického počítačového experta a spisovatele Martina Forda, kterou deník Financial Times vyhlásil nejlepší ekonomickou knihou roku 2015 a která byla dosud přeložená do devatenácti jazyků, přináší fascinující vhled do rozvoje umělé inteligence, jež dnes v čím dál větší míře ohrožuje pracovní místa. Jestliže panuje obecná shoda, že v dohledné době mohou stroje nahradit jakoukoliv lidskou práci, která je do určité míry rutinní – ať už jde o práci v továrnách, zdravotnictví nebo například v potravinářství – Martin Ford varuje, že hrozby, kterým do budoucna čelíme, jsou daleko větší. Nejenže ukazuje, že tradiční recepty na negativní dopady techno¬logických změn, jako je rekvalifikace a vyšší vzdělání, už nebudou fungovat, ale především vyvrací představu, že nástup robotů a automatizace práce postihne pouze ty nejhůře place¬ná místa. Na základě podrobného výzkumu a sbě¬ru dat zejména ve Spojených státech a Velké Británii dokazuje, že technologie šlapou na paty i vzdělané elitě. Roboti jsou totiž čím dál chytřejší, dokážou pracovat se stále sofistikovanějšími algoritmy a především se dokážou sami učit. Ať už jde o právníky, technické exper¬ty, finanční odborníky, ale i učitele, překladatele nebo novináře a paradoxně i počítačové programátory a datové analytiky, skoro nikdo si už nemůže být jistý budoucností. Ford zároveň zkoumá dopady automatizace na lidskou společnost. Roboti v práci totiž nepotřebují plat, odpočinek, bydlení, soukromí ani spánek. Nemusí jíst, protože nemají hlad. Nemají city, touhy ani sexuální potřeby. Nemají lidské slabosti a jsou samozřejmě výkonnější. Nás lidí bude zkrátka zapotřebí stále méně. To nás staví před nová dilemata a výzvy: Jak se vypořádáme s tím, že spousta pracovních míst časem jednoduše zanikne? Vytvoří to ve společnosti nové a nepřekonatelné nerovnosti? Nebo vzniknou pra¬cov¬ní místa úplně nová? Anebo je spíše řešením, jak navrhuje Martin Ford, zavede¬ní ne¬podmí¬něného základ¬ního příjmu – důstojné částky vyplácené bez rozdílu všem občanům? Vzhledem k tomu, že Česká republika patří k zemím, které jsou v příštích letech také ohrožené automatizací, je toto téma mimořádně aktuální. Ocitáme se na křižovatce, kde se rozhoduje o naší budoucnosti. Je proto nejvyšší čas zahájit diskusi na toto téma – a Fordova kniha je k tomu přímo ideální příležitostí. Lze ji doporučit každému, komu není lhostejná jeho vlastní budoucnost ani budoucnost naší společnosti. Roboti skutečně nastupují a na nás je, abychom rozhodli, zda široké společenské vrstvy čeká blahobyt, nebo pohroma.

Čtenář se v této knize seznámí s technickými a fyzikálními principy běžně používaných elektronických zabezpečovacích systémů. Konkrétně jsou v samostatných kapitolách popsány poplachové zabezpečovací systémy, systémy elektronické kontroly vstupu a dohledové videosystémy. Kniha je určena široké veřejnosti i odborníkům.

Učební text je zpracován především dle požadavků JAR-66. Osnova požadavků dle tohoto předpisu je však rozdělena a členěna jinak, než je ve většině případů z pedagogického hlediska obvyklé a tyto texty toto členění dle JAR-66 respektují. To má v některých případech za následek oddělení spolu souvisejících části do různých kapitol dle osnovy předpisu JAR-66. Součástmi této předmluvy jsou požadavky na základní znalosti, seznam studijních modulů a obsah studijních modulů Základy elektrotechniky a Základy elektroniky dle předpisu JAR-66. Prof. Ing. Ludvík Kulčák, CSc.