Máte v ruce malý a trochu zvláštní atlas zvířat. V přírodě byste takové tvory marně hledali, a přesto si o nich lidé vyprávěli už před tisíci lety. Text a ilustrace Jan Hora.

Kolik bylo Múz? Jak se jmenovalo původních dvanáct Títánů? Proč je Zeus (Jupiter) spojen s elektřinou a Poseidón (Neptun) se slánkami? Kdo byly Afrodítiny (Venušiny) služebnice? V této krásné knize plné užitečných detailů a vzácných starých ilustrací výtvarnice Philippa Lewisová připomíná mytická božstva antického světa, jejich pestré charaktery, nezapomenutelné činy i vizuální symboly a dokazuje, že jejich příběhy jsou nesmrtelné.

Vládce hor, pán podzemí, tajemný mnich, zuřivý démon, poťouchlý jízlivec nebo ochránce chudých a spravedlivých? Monumentální souborná práce Krakonoš s podtitulem Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek je komentovaným literárním průvodcem, ale současně také čítankou obsahující pozoruhodné literární a významné folklorní texty o jedné z nejznámějších a nejpopulárnějších domácích mytických postav. Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století. Kniha se na základě komentovaných ukázek jednotlivých textů o Krakonošovi, napsaných či zachycených v průběhu pěti staletí, detailně zabývá původem, proměnami a vzájemným ovlivňováním příběhů na dané téma v českém, německém, polském a latinském prostředí. Jechův Krakonoš představuje dosud nejpodrobnější monografii věnovanou této ojedinělé postavě a zároveň jednu z našich nejrozsáhlejších folklorních monografií vůbec. Díky tomu může oslovit jak milovníky příběhů o Krakonošovi, tak čtenáře, kteří chtějí poznat širší kulturní kontext těchto vyprávění.

Třicet pět pověstí, které sebral a beletristicky upravil Alois Jirásek, je rozděleno do tří oddílů: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské a Ze starobylých proroctví. Právě zde se dočteme mimo jiné o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi i Libušiných proroctvích, o staré Praze nebo kouscích kouzelníka Žita či životě Kutnohorských havířů.

Reedice nejúspěšnějších kapitol z děl předního propagátora české historie, který se proslavil zejména svým monumentálním patnáctisvazkovým dílem Hrady, zámky a tvrze království Českého

Milostný příběh o Tristanovi a Izoldě, starém králi Markovi a čtyřlístku nenávistných rytířů navazuje na keltské mýty s tematikou Artušovskou. Nechybí v něm opojný nápoj lásky, podezíravost krále Marka, zavilost rytířského čtyřlístku a nakonec rozhodující barva plachty při plavbě přes moře do tehdy nepříliš známé Bretagne. Čtenář bude jistě s napětím číst o vzrušujících útěcích zamilovaného páru a nakonec i o ženské pomstě Izoldy Běloručky.

Sborník Mýtus a geografie shrnuje jedenáct studií předních českých badatelů, jež spojuje otázka po způsobu, jakým člověk vnímá svět v tom nejširším smyslu slova: jako nejbližší okolí, jako kosmický celek, jako svět za naším světem. V základu všech příspěvků přitom stojí kontrast mezi dvěma cestami, jimiž člověk k těmto světům přistupuje: mezi cestou, již lze označit jako mytickou, a cestou geografickou. Čtenář je konfrontován s vnímáním bezprostředního okolí mongolskými nomády, s centrickým obrazem světa ve staré Číně, s mytickým obrazem světa v Řecku a jeho proměnou ve svět, který lze nakreslit na mapu oikúmené, obydlené země, stejně jako s dynamickým pojetím světa – města, jež založilo římskou imperiální politiku. Představeno je ale i bouřlivé drama světa u Seveřanů doby vikinské, svět židovské kultury, fixovaný na prapůvodní místa setkání s posvátnem, svět utopických zemí a rajských krajin středověku i polomytický svět čerstvě objevené Ameriky. Opomenuta není jedinečná představa prostupujících se světů, již vytvořilo prolínání křesťanských a pohanských prvků ve středověkém Irsku, a konečně ani neexistující, ale v lidské mysli vždy přítomný ideální svět utopie. Sborník odkrývá otázku vazby mezi člověkem a místem v celé její šíři i pestrosti a ukazuje, jakým způsobem se v běhu věků proměňovaly kategorie blízkosti a dálky, domova a ciziny, poznaného a nepoznaného, světského a posvátného, které jsou nakonec jistým způsobem všechny založeny v polaritě reálného a ideálního, mytického a vnímaného.

Další vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Sága (nebo chcete-li příběh) se odehrává v Siranii, fantasy universu plné mýtů, legend a kouzel, kde se odehrávají rozličné příběhy, ať už psané v podobě ság, povídek či komiksu, hrané formou RPG či deskové hry, nebo jen vyprávěné. Sága o Lundirovi, přeložená z uldarštiny a vyzdobená dobovými iluminacemi z uldarských a altamoarských rukopisů, je vzácným prvním kouskem qurandské kultury v českém překladu. Sága vypráví o životě Lundira, stavitele a hvězdopravce, jehož rodina je stižena vyhnanstvím a pronásledována zlým osudem. Lundir se nechvalně proslaví stavbou Horologia, chrámu v podobě hodinového stroje, jenž má uspíšit návrat temného Stvořitele bloudícího mezi hvězdami.

Seznamte se s medailonky 24 nejvýznamnějších bohů známých z řecké mytologie a snáze porozumíte i uměleckým dílům, která náměty z řeckých bájí zpracovávají. Přehled je doplněn rodokmenem, díky němuž si připomenete vzájemné vztahy mezi jednotlivými bohy. Naučné karty jsou moderní formou poznávání pro všechny generace. Přinášejí stručný, výstižný a zajímavý přehled nejdůležitějších informací z odborných i zájmových oblastí. Nejen texty, ale i názorné ilustrace a fotografie, promyšlené grafické zpracování a praktický formát osloví ty, kteří se chtějí nejen vzdělávat, ale i bavit.

Kniha olomouckých pověstí vyšla původně v němčině v roce 1892. Přesto, že se od té doby v dějinách města událo mnoho nového, je dobré si připomenout i události staré které se nemění, jen na ně občas zapomínáme. A tak může být tato kniha chápána jako výraz organického spontáního vývoje historické regionální literatury. Pověsti jsou autorem chronologicky rozděleny do jednotlivých obrazů, aby se dle předpokladu snáze otiskly do naší paměti. Ve zdařilém překladu Jana Kubeše a s doprovodem původních ilustrací, tak zvídavému čtenáři mohou pomoci zaplnit další střípek do leporelo představ o dávné minulosti našeho města.

Kniha Havaj: historie, mýty, poezie je prvním svazkem z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Přítomný svazek přináší texty zaměřené výhradně na souostroví Havaj, obsahuje autorovo pojednání o dějinách Havaje, dobové dokumenty, mýty, překlady poezie a také česko-havajský a havajsko-český slovník. Kniha není určena jen odborníkům na Polynésii, ale osloví také zájemce o literaturu, poezii a historii.

Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci: nesváry mezi jednotlivými rody podléhají zákonu krevní msty, mírněného jen stěží rodovými sněmy. Hrdinou ságy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný Gretti. Jeho odsouzení k vyhnanství je těžkou křivdou, k níž dochází pro křivé nařčení ze strany těch, kterým pomohl v jejich nouzi. I jako psanec však vykonává jeden hrdinský čin za druhým, nad svými soky totiž vyniká silou, rozumem i vtipem. Nad zběsilými válečníky berserky, ohrožujícími majetek i čest lidí, vítězí s nevídanou duševní převahou. Gretti nevysvobozuje lidi jen z moci lidských zlosynů, ale i z moci zloduchů záhrobí a mýtů. Fantaskní prvky a humor, se kterým jsou Grettiho dobrodružství líčena, oživují typicky lakonický styl ság, který svým ornamentálním charakterem souzní s dobovým vikingským uměním.

V druhém díle Krutých příběhů sladké Francie se opět vracíme do země středověkých vesniček, gotických katedrál, levandulových polí a skvělé gastronomie. Kniha poutavým a zábavným způsobem vypráví příběhy a dramatické osudy, které se odehrály v jihofrancouzské Provenci nebo na rozeklaných útesech bretonského pobřeží. V tomto druhém díle krutých příběhů z francouzské minulosti i současnosti se například dozvíme, jak to bylo se záhadnou bestií, která zardousila v Gévaudanu několik desítek lidí, co si měl počít král, pokud mu hrozila impotence, jaký osud postihl nevěrné francouzské princezny a je-li pravda, že Vilém dobyvatel přivázal manželku k oslímu ocasu a nechal ji vláčet ulicemi města. Kniha zcela určitě potěší všechny, kdo mají rádi Francii, chtějí si oživit své vzpomínky nebo se plánují do této krásné země vydat.

Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených. Reálie tvrdého života v džungli, na poušti či na tropických ostrovech, k nimž patřil i kanibalismus a jiné, pro nás kruté či nepochopitelné praktiky, se zde prolínají s nadčasovými hodnotami, filosofickými myšlenkami, moudrostí a poezií každodenního života. První část knihy čtenáře zavede mezi děti přírody, lovce a sběrače kočující australským vnitrozemím, pouští Kalahari nebo deštnými pralesy Konga či Amazonie. Octneme se ve světě lidí, kteří sami sebe vnímají jako součást přírody, kde jsou si pohlaví rovná, kde majetek může být spíš přítěží než hodnotou a kde tlupa někdy musí obětovat své nejslabší členy, aby dokázala přežít nepříznivé období. Jejich životní strategie nepoškozuje životní prostředí, je pružná a vlastně nejúspěšnější, jakou kdy lidstvo mělo. Můžeme zde hledat paralelu ke způsobu života našich paleolitických předků. V druhé části knihy vystupují do popředí etnika s kanibalskou minulostí. Jedná se většinou o kmenové společnosti usedlých zemědělců, zpravidla vedené náčelníky. Kanibalismus tu není představen jako morbidní kuriozita, ale jako mnohostranný kulturní a společenský fenomén. Poznáme různé podoby kanibalských praktik a jejich význam pro jednotlivé kultury. Uvidíme však také jiné stránky života kanibalských kmenů, které nám pomohou uvědomit si, co s nimi máme společného a co z jejich kultur může obohatit náš život.

Nové ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického prag­matismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové”, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii. Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo. Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mý­tus”, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socia­listického hnutí zcela zásadní.” Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes. Nové vydání je doplněno desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jehož dílo čtenáři znají z ilustrované edice románu Mistr a Markétka, která vyšla v roce 2020. Součástí knihy je i předmluva k ukrajinskému vydání z roku 1947, jediný Orwellův publikovaný úvod k Farmě zvířat a současně jediný autorův osobní komentář ke genezi knihy.

Chráněná oblast Moravského krasu je doslova protkána tajemnými místy, opředenými nekonečnou řadou krásných pověstí. Jestlipak víte, proč se největší propasti ve střední Evropě říká Macocha a kdo bloudí ve spleti hlubokých jeskyní a neprozkoumaných podzemních chodeb? Připravte se na setkání s vládkyní podzemní říše, s hodnými skřítky, draky, půvabnými vílami i napínavými lidskými osudy.

Často si s hrdostí připomínáme své slovanské kořeny, ale téměř nikdy si přitom neuvědomíme, jak málo vlastně dnes o svých „duchovních genech“ víme. Jádro se soustředí na naše dějiny po příchodu věrozvěstů, jen zřídka se však objeví nezaujaté sondy do naší předkřesťanské minulosti. Mnohé z ní dodnes přežívá třeba v naší řeči: slova jako duha, dědek, pohoda, stádo nebo nepříliš průhledné, ale libozvučné lábus, choroš či pochvist mají své kořeny ve staroslovanských bájích a mýtech, mnoho zvyků a obyčejů se také dochovalo v dnes profánních křesťanských svátcích. Touto knihou, která je upraveným vydáním jednoho ze základních děl o bájesloví a zvycích našich slovanských předků, splácíme dluh naší nejstarší minulosti, a věříme, že napomůže obnovení zájmu o naše opomíjené duchovní dědictví.

Šumavské pralesy jsou nejen tajemné a děsivé, ale dokážou nastavit i svou přívětivější tvář. Stačí se dívat a být obdařen uměním vidět. Překrásné slatě ve spojení s nespoutanou divočinou podněcují lidskou fantazii odnepaměti. Přidáme-li k tomu bájné Kelty nebo jejich předchůdce, Markomany, démony, rusalky, upíry a vlkodlaky, v něž se dříve mezi zdejším obyvatelstvem tolik věřilo, a vynásobíme to bohabojností, kterou se tehdejší obyvatelé Šumavy vyznačovali, bude výsledkem této rovnice naprosto ojedinělý fenomén. Fenomén nových, námi dosud neobjevených světů tajemna. V průsečíku světových záhad, jakým toto pohoří vskutku je, můžeme nahlédnout do netušených hlubin lidských dějin, jejichž taje a zákruty plné otazníků nás nikdy nepřestanou udivovat.

Kdy se na území Prahy usadili první Židé? Téměř s jistotou lze říci, že židovští obchodníci a penězoměnci se v pražském podhradí objevili už v 10. století a zmínky o první židovské synagoze jsou jen o dvě století mladší. Ale kdy byl položený základní kámen Staronové synagogy? Opravdu ho přinesli na svých sněhobílých křídlech andělé z Jeruzaléma? Byl Golem první umělý člověk na světě, anebo i on byl z masa a kostí jako každý obyčejný smrtelník? Tyto a podobné příběhy z dob, kdy se ve městě začalo vytvářet tzv. židovské ghetto, z období vzkvétajícího Josefova, středověkých židovských pogromů i z časů, kdy začínaly vznikat židovské obce také mimo Staré Město, obsahuje další publikace M. Wagnerové, mapující historii staré židovské Prahy. Její obyvatelé ve své době představovali přibližně čtvrtinu veškerého pražského obyvatelstva. Jejich dlouhá a trnitá minulost po sobě zanechala mnoho památek a ještě více historek a příběhů, které si vydobyly mezi ostatními staropražskými pověstmi nezastupitelné místo.

Černá sanitka a jiné děsivé příběhy je sbírkou 136 současných pověstí, získaných od více než 60 vypravěčů z celé České republiky. Příběhy obsažené v této knize se vypráví jako pravdivé historky při nejrůznějších příležitostech. Svými vypravěči i posluchači jsou obvykle považovány za pravdivé, většinou se má za to, že je zažil přímo vypravěč, člen jeho rodiny nebo nejlepší kamarád. V knize naleznete strašidelné pověsti o vrazích a maniacích ohrožujících nevinné studentky na vysokoškolských kolejích nebo milence v autě, ale i příběh o vraždícím přízraku německého vojáka z druhé světové války...

Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Anglická mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Na západě Spojeného království se nachází tajemná země Wales. Je opředena mnoha mýty a tajemstvími, a vyprávění o nich se šířilo po horských úbočích, bažinách i plážích. Hemží se to v něm skřítky, čarodějnicemi, vílami, elfy a dalšími bytostmi, které se nacházejí na hranici mezi naším světem a světem nadpřirozeným. Skřítkové v pohádkách někdy škodí, jindy zase pomáhají obyčejným lidem, králové vládnou svým královstvím a jeskyně vydávají potřebným své poklady. Převyprávění Věry Borské obsahuje kromě několika příběhů z artušovského cyklu i méně známé místní legendy a pověsti, určené nejen dětem, ale i všem milovníkům keltských pověstí.

Příběhy o proroku Eliášovi, tajemném poutníkovi, si vyprávějí lidé skoro po celém světě. Eliáš putuje nebem i zemí, pouští i mořem. V převleku za žebráka, poutníka či šaška pomáhá malým i velkým. Vypráví se, že je neviditelně přítomný všude, kde je vysloveno jeho jméno, kde na něj někdo jen pomyslí. - Jestli je to pravda, pak až se začtete do prvních řádek této knihy, přijde i k vám... Výběr z biblických příběhů a židovských, křesťanských a muslimských legend o proroku Eliášovi je určen pro všechny, kdo se nebojí pohádek ukrývajících více než jeden význam. Pověstí a legend, v nichž se objevují démoni, bohové, světci a proroci.

Čeští horolezci pod Huascaránem. Je tomu právě půl století, co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé expedice Peru 1970. Nekompromisně destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice. Ničivý otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů. Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety.

Území mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní přispělo ke vzniku evropské geologie. Při pohledu na tuto oblast jsme překvapeni desítkami přírodních pravěkých i historických lokalit, které zaznamenávají mezníky biologického i civilizačního vývoje. Tato kniha je především zamyšlením nad vývojem života a později i lidské kultury. Zajímá nás historie kyslíku, vznik lesa, ale i období změn, vymírání a regenerací. To vše sledujeme na konkrétních přírodních a archeologických lokalitách i nálezech - například nejstarších rostlin u Svatého Jana pod Skalou či první sladkovodní či smíšené fauny v Jincích. Podobně jako jsou lidské dějiny klíčem k porozumění současného vývoje společnosti, tak i historie země a života umožňuje pochopit současnou proměnu životního prostředí. Cesta do pravěku české země je zároveň zamyšlením nad tím, odkud přicházíme a kam směřujeme.

Nejen dobrodružný život Eduarda Ingriše, hudebníka, skladatele, filmaře a autora písně Teskně hučí Niagara, zachycuje audiokniha Plavby „sebevrahů“. A to v jedinečném podání Miloně Čepelky, Vasila Fridricha a Pavla Soukupa. K největším dobrodružstvím dvacátého století patří plavby odvážlivců na primitivních plavidlech napříč oceány. Jména Thor Heyerdahl nebo Eric de Bisschop vešla do historie mořeplavby i vědy. Opomíjeným hrdinou, který se v padesátých letech dvacátého století vydal s vorem Kantuta napospas vlnám Pacifiku, byl Čech Eduard Ingriš. To však nebylo jediné Ingrišovo velké dobrodružství. Za první republiky začal jako veleúspěšný hudební skladatel – kromě množství operet je i autorem stovek písní, včetně slavné Niagary. Po odchodu z Československa prožil po roce 1948 dramatické období, kdy se téměř bez prostředků protloukal Jižní Amerikou, aby se nakonec i tam stal obdivovaným hudebníkem a dirigentem, posléze filmařem a mořeplavcem. Podával si ruku s prezidenty, přátelil se s hollywoodskými celebritami, jeho filmová hudba byla nominována na Oscara, byl poradcem spisovatele Ernesta Hemingwaye a přítelem Thora Heyerdahla. A v rodné zemi upadl takřka v zapomnění! Audiokniha vychází přesně po 60 letech od vyplutí voru Kantuta II. (12. dubna 1959), druhé odvážné mořeplavby českého rodáka Eduarda Ingriše. Celá audiokniha je protkána drobnými melodiemi brnkanými na akustickou kytaru, kterou místy doplňuje foukací harmonika či zvonivé perkuse. Zazní ovšem i mnohé originální skladby od Eduarda Ingriše v původní interpretaci tak, jak byly nahrány v době svého vzniku.

Začarovaná místa, tajemné postavy a kouzla nás stále přitahují a příběhy o nich se vyprávějí již po mnoho generací. Koho by nezajímal osud bájného rytíře Ondřeje, zazděného preclíkaře či pána Lysé hory zbojníka Ondráše? Vydáme se i za Radegastem na Radhošť, do nitra Čantoryje za spícím vojskem a své tajemství a poklady nám poodhalí Pulčínské skály nebo místecký vrch Štandl.

Kniha se věnuje egyptskému pojetí člověka a lidství. Sleduje přitom strukturu navrženou již v prvním díle tak, aby bylo jasně patrné, že Egypťané nahlíželi na všechny kategorie světových bytostí (bohy, blažené zesnulé, žijící i panovníka) shodným způsobem. V úvodu se věnuje postavení lidské bytosti v rámci egyptské kosmologie a ve vztahu k ostatním bytostem. Dále přechází od problematiky stvoření člověka k motivu zrození a jeho náboženské interpretaci. Velký důraz je kladen také na pojetí „složek a projevů“ bytosti, a to jak za života člověka, tak po smrti. Publikace je tematicky završena rozborem egyptských představ o smrti a vzkříšení, přičemž se vrací na svůj začátek skrze téma smrti jako nového zrození.

Publikace představuje úvod do staroegyptského náboženství, především s ohledem na problematiku pojetí božského a božských bytostí a jejich odrazu v přirozeném a lidském světě. Náboženství starého Egypta a jeho jednotlivé fenomény jsou tak nahlíženy v jejich provázanosti s přírodními místními podmínkami, přírodními jevy, lidskou existencí a uspořádáním společnosti. Všechny tyto roviny se v egyptské kultuře a náboženství neoddělitelně prostupují.

Židovské pověsti, které obsahuje kniha předkládaná čtenáři, jsou zvláště v dnešní době nekonečnou studnicí poznání, poučení a letité zkušenosti, pramenící z historie utlačovaného národa. Nejsou zde jen pověsti z prostředí pražských Židů, ale z celé Evropy v historickém kontextu minulého tisíciletí. Ilustrátor Tomáš Řízek pojal tradičně jednotlivé příběhy a vytvořil působivý celek s postavami i prostředím vyprávění.

Bohatě ilustrovaná publikace pověstí vysvětlující některé židovské zvyky, zákony a rituály na pozadí skutečných historických události v Evropě 12.- 18. století.