Bedřich Moldan, geochemik, publicista a politik, ale především přední český environmentalista, v této knize rekapituluje svou profesní dráhu, práci vědce, politika i působení na poli environmentální diplomacie. Nevyhýbá se však ani osobním tématům – mluví o tom, jak ho formovala a celý život inspirovala lesní moudrost i křesťanští filozofové, a o své rodině, která pro něj vždy byla základní životní jistotou, pevnou oporou. Rozhovor s ním vedla novinářka a popularizátorka vědy Eva Bobůrková. Závěrečná část knihy obsahuje výbor z textů Bedřicha Moldana, jež se objevují v rozhovoru nebo výstižně ilustrují zde popisované skutečnosti. Kniha je svědectvím o cestě člověka, který celý svůj život zasvětil ochraně planety.

Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. je významný český právník, vysokoškolský pedagog a spisovatel. Kniha je sbírkou fejetonů, která byla sestavena u příležitosti jeho životního jubilea.

Knižní rozhovor s předním českým myslitelem Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.

Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy. Intelektuál, kterého potkáte nejspíš na hokeji nebo v hospodě. Zemědělec, který má nejvíc času o víkendu, protože jinak stále něco opravuje ve stodole, případně sedí za volantem kombajnu. Cvičitelka slepeckých psů, která chodí stejně ráda do kostela i nekostela. Rockový hudebník, který na rádiu pro mladé moderuje pořad o hardcorové muzice. I takové jsou osobnosti, které spravují české a moravské farnosti a sbory. Právě s takovými se setkáte v této knize. Kniha Ten farář je nějakej divnej přináší sedm rozhovorů s duchovními různých křesťanských církví (Filip Boháč, Alexandra Jacobea, Pavel Jäger, Pavel Semela, Sandra Silná, Petr Wagner, Jan Wirth). Ukazuje nejen jejich svébytné zájmy, ale i podobně nekonvenční způsob uvažování o víře i nevíře, o sobě i o nás. Dost možná je právě tohle ten způsob, jak přiblížit křesťanství lidem, pro které je návštěva kostela něčím zcela nereálným. Předpokládají totiž, že tam narazí na středověk. Ve skutečnosti tam nekonvenční vlasatý týpek s elektrickou kytarou v ruce rozvíjí nápady ohledně založení hobitího kláštera.

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Lyrické fejetony o životě žen ve zralé dospělosti Euforie, smutek, krása, tělo, vztahy… To jsou témata, která Lenka Kapsová spolu s dalšími ženami zkoumala již ve své knize Padesátka. Čím žijí ženy v období přechodu. Nyní se vydává na samostatnou plavbu a zpracovává tytéž motivy v krátkých textech, které nazývá „lyrickými fejetony“. Přestože se knížka točí kolem života po padesátce, je tematicky rozkročená mnohem šířeji. Loučení s maminkou, dávná touha po bílých teniskách, trapná příhoda s inkontinencí nebo snaha kreativně se prosadit v kolektivu mladších mužů — to jsou témata, na něž autorka pohlíží svěžím a neotřelým způsobem. Pokud vás zajímá, zda se lze nepořádku dotýkat posvátně, jak využít neviditelnost coby superschopnost nebo proč generaci Z neříkat sněhové vločky, ponořte se spolu s autorkou do textů meandrujících dobrodružnými vodami života ve zralé dospělosti.

Tradiční výběr z besed s předními osobnostmi a přáteli 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, uskutečněných ve Faustově domě v roce 2024. Rozhovory vedla a k vydání připravila Marie Retková, která ani letos nepomněla klasickou faustovskou otázku na upisování duše.

Máme před sebou materiál, jehož platnost nepomine, protože prchavá svědectví „zezdola“ o církvi v osmdesátých a devadesátých letech budou jednou skutečnou kronikou toho, jak to bylo. Nikoli tedy protokoly ze zasedání biskupské konference či nějaké další dokumenty, které nikdo rozumný nečte. Tyto rozhovory jsou určitou „anatomií“ (vetšinou) mladých křesťanských životů a jejich nehod. Jednotlivá vyprávění přinášejí svědectví o tom, co je to duchovní moc a jakých destruktivních podob může nabýt. – JAN JANDOUREK Díky všem těmto setkáním jsem si uvědomila, že schopnost věřit je pro člověka životně důležitá. Není podstatné, zda věříme v Boha, ve vztah, v budoucnost či cokoli jiného. Důležité je, že to, v co věříme, nás dokáže proměňovat a tím nám otevírat nové možnosti pro další život. Nezáleží na tom, zda se proměna jednotlivých lidí odehrála pozvolna nebo radikálně, směrem k Bohu a církvi, či spíše opačně. Nelze hodnotit, co je správné a co špatné, protože soudit lidský život nenáleží nikomu, ani církvi, nebo dokonce ideologii. PETRA DVOŘÁKOVÁ

Texty, rozhovory a projevy obsažené v tomto sborníku jsou zaměřeny především na témata rodiny a rodinného práva, Evropské unie, klimatického alarmismu a ekonomiky. Autorčin pohled na veřejné dění, právo a politiku je tradičně neotřelý a osvěžující. Daniela Kovářová je senátorka, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů. Je autorkou mnoha odborných právnických publikací i beletrie.

Jak literární dílo dokáže ovlivnit osud čtenáře? Název této knihy je třeba vnímat spíše jako nadsázku. Rozhovory Aleše Palána vám totiž s největší pravděpodobností život nezmění. Přinášejí ale příběhy lidí, kterým se něco takového poštěstilo. O svém životě otevřeně mluví bývalá sexuální pracovnice, tatínek nemocného syna, farářka, majitel undergroundového vydavatelství, prodavačka v supermarketu, autor detektivek nebo zdravotní sestra. Všem stačilo si ve správný čas přečíst tu správnou knihu a život se jim zcela proměnil. Najednou bylo možné najít cestu ze slepé uličky, aktivizovat se, vyrovnat se s nepřízní okolí, nebo dokonce sám se sebou. Stává se to možná zřídka, ale kniha má stále moc měnit lidské osudy. Jen je potřeba jí věřit. A otevřít ji.

Vladimír Čermák (1929–2004), soudce Ústavního soudu ČR a profesor politologie na Masarykově univerzitě v Brně, patřil mezi naše nejvýraznější a nejoriginálnější politické myslitele. Je autorem rozsáhlého pětisvazkového díla Otázka demokracie, ve své době bezesporu nejsystematičtějšího a nejambicióznějšího pokusu vyložit teorii demokracie v českém prostředí. Rozhovory „o filosofii, politice a právu“, které s Vladimírem Čermákem vedli Petr Fiala a František Mikš na přelomu tohoto tisíciletí při příležitosti autorových sedmdesátých narozenin, jsou dosud nejpřístupnějším výkladem hlavních myšlenek jeho rozsáhlého teoretického díla. Poutavě přibližují rovněž filosofův život a jeho názory na tehdejší společenské a politické dění. Publikace vychází ve druhém vydání k dvacátému výročí úmrtí Vladimíra Čermáka a může být cenným svědectvím nejen o jednom silném lidském osudu, ale i o jeho době. O každodenním životě za komunismu, o listopadové revoluci a jejích nadějích, o první dekádě znovunabyté svobody, kdy se sny a představy o demokracii začaly navzdory všem obtížím pozvolna naplňovat.

Jak překročit hranice nemožného? A proč jsme světová špička v léčbě dětské leukémie? Knižní rozhovor spisovatelky Petry Dvořákové s profesorem Janem Starým se obrací k nejdůležitějším momentům jeho života — od studia medicíny přes osudová setkání až po klíčová rozhodnutí, která vedla k zásadním zvratům v léčbě dětské leukémie u nás. Autorka mapuje jednotlivé kroky Jana Starého, které se v polovině osmdesátých let semkly v první léčebné úspěchy, kdy leukémii skokově překonalo až šedesát procent dětí. Zastavuje se u fascinujícího příběhu první transplantace kostní dřeně dítěte, kterou profesor Starý uskutečnil v den generální stávky v roce 1989. Prizmatem vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním dítěte nahlíží autorka až do současnosti, kdy je úspěšnost léčby dětí s leukémií téměř devadesátiprocentní a díky práci Jana Starého a jeho spolupracovníků jsme se stali světovou špičkou v oboru. Vyprávění životního příběhu tohoto lékaře je prodchnuto jeho lidstvím, laskavostí a hlubokou empatií ke každému člověku.

Kniha Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou. Zabývá se širokým spektrem témat: kromě známých otázek, jako jsou třeba vznik a stáří vesmíru, černé díry a temná hmota, se věnuje i způsobům měření a poznávání světa, principům vědeckého uvažování a uspořádání lidských znalostí. Stranou nezůstávají ani úvahy o mimozemském životě, otázka „hodináře” čili stvořitele vesmíru nebo zamyšlení o odpovědnosti lidstva za stav naší planety. Kniha je vyprávěna lehce, srozumitelně a plyne jako skutečný dialog se zvídavou dívkou, přesto často zabíhá do nečekaných hloubek: je znát, že Hubert Reeves byl zkušený popularizátor vědy a zároveň velký vědec, jehož myšlenky a postoje měly čas dozrát. Sám autor knihu charakterizoval jako svůj duchovní odkaz mladé generaci a je zřejmé, že si na něm dal záležet.

Volání stát se knězem zaslechl na koupališti. Tři roky po kněžském svěcení podepsal Chartu 77. Přišel o státní souhlas, přesto dál sloužil mše, za což dostal půlroční podmínku. Začátkem 70. let vstoupil k jezuitům, koncem 70. let od nich odešel. Živil se rukama. Po listopadu 1989 se stal farářem v Železnici kousek od Jičína, kde dodnes vytváří živé farní společenství. V nedalekých Valdicích slouží jako vězeňský kaplan. Jako poutník zdolal 3 000 kilometrů dlouhou cestu z Železnice do Santiaga de Compostela. Josef Kordík (* 1948) – kněz, který se nevejde do škatulek. „Originál, kterej si nikdy nevybral nic lehkýho,“ jak o něm řekla Dana Němcová. Knihu tvoří obsáhlý rozhovor s Josefem Kordíkem, několik rozhovorů s lidmi, kteří jsou mu blízko, a několik jeho vlastních textů.

Setkání s C. G. Jungem přestavují pečlivý výběr z velkého množství novinových článků, deníkových zápisů, reportáží, ukázek z knih či záznamů besed, jejichž protagonistou je C. G. Jung. Nejstarší stať pochází z roku 1925 a nejmladší z počátku 60. let minulého století. Editoři díla brali ohled i na to, kterým výpovědím lze spíše věřit – například proto, že nejsou jen projevem zbožné úcty k uznávané autoritě nebo že nebyly za života jejich autora nikdy publikovány. Mají tak co nejautentičtěji odrážet osobnost C. G. Junga v paměti jeho současníků. Mezi autory textů patří například Jungův kamarád z dětství, Jungovi žáci, zájemci o jeho učení, náhodné návštěvy v Jungově Bollingenské věži, lidé, kteří Junga poznali na jeho vědeckých a studijních cestách či kongresech. Například s anglickou spisovatelkou Patricií Hutchins a odbornicí na Jamese Joyce vedl Jung rozhovor o tomto spisovateli, s americkou klavíristkou Margaret Tilly hovořil o možnostech muzikoterapie, se slavným americkým letcem Charlesem A. Lindberghem zase diskutoval o tehdy populárním tématu létajících talířů. A Jungův spolužák Albert Oeri vzpomíná, že Jungovi nešla matematika a přezdívalo se mu „Soudek“.

Kniha Genius loci / (roz)hovory o Slovensku vyšla vo vydavateľstve DAJAMA v roku, v ktorom časopis Krásy Slovenska oslavuje deväťdesiate výročie vzniku. Do knihy je zaradených devätnásť profilových rozhovorov, ktoré v časopise vyšli počas posledných rokov. Spolu dvadsať osobností slovenskej kultúry v nich prostredníctvom otvorených a úprimných výpovedí rozpráva o svojom vzťahu k Slovensku. Presne pomenúvajú nielen miesta, z ktorých vyšli a ktoré majú najradšej, ale aj pocity a zážitky, ktoré ich s rodnou krajinou a „najmilším kútom“ v nej spájajú. Netaja sa obdivom k Slovensku a jeho krásam, ani obavami o budúcnosť ohrozených hodnôt. Táto kniha je slovným i obrazovým putovaním po stopách doma i vo svete uznávaných ľudí, ktorí Slovensko dôverne poznajú, hlboko ho precítili a vedia o ňom pútavo rozprávať. Azda najdôležitejšie však je, že robia veľa pre túto krajinu a to, čo hovoria, nás oslovuje krásou, pravdivosťou a spontánnosťou. Je to vzácny dar určený nielen nám, súčasníkom, ale aj tým, ktorí prídu po nás. Aby si raz mohli listovať v cennom dokumente naplnenom múdrymi myšlienkami a krásnymi fotografiami.

Kniha dialogů Rozhovory s Lubošem Plným (Antropologie výtvarné tvorby v reálných a virtuálních světech) iniciovaná Hanou Stehlíkovou Babyrádovou je autentickou výpovědí o osobním zázemí pozoruhodné tvorby světově proslulého umělce art brut Luboše Plného. Autorka mu v letech 2020-2022 pravidelně pokládala otázky týkající se nejen jeho tvorby, ale hlavně jeho života. Její zájem o vnitřní svět tohoto pozoruhodného autora vyplynul z dlouhodobého zkoumání umění art brut a zejména individuálních světů jeho tvůrců. Jde zde o nahlédnutí do souvislostí vytváření jednotlivých děl umělcem a sledování osobních příběhů, událostí soukromých i veřejných a také o spontánní komentáře toho, co každodenní život přináší člověku, jenž se rozhodne zasvětit svůj čas umění.

Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, jim byl příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost, mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb. Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.

Osm rozhovorů emeritního šéfredaktora Divadelních novin Jana Koláře s nepřehlédnutelnými osobnostmi našeho divadelnictví vznikalo v průběhu let 2010 až 2021. Co jméno, to pojem. Arnošt Goldflam, Jan Klusák, Pavel Kohout, Milan Lasica, Jaroslav Malina, Bolek Polívka, Petr Skoumal a Jiří Suchý - jejich cesty životem a uměním jsou zároveň výpovědí o cestách české a slovenské kultury i společnosti posledních let. Tři zpovídaní již bohužel nejsou mezi námi, ale všechny rozhovory jsou stále aktuální, některé dokonce možná nadčasové.

Řekli jste si někdy: „Co jsem to udělal?“ nebo „Proč jsem své chování neudržela na uzdě?“ Ostatní mohli nad vaším chováním uvažovat a říkat si, co je asi tak na vás špatného. Když přemýšlíme o svých pocitech, nemáme daleko k sebeobviňování nebo z toho, co děláme, udělat jakýsi podivný standard. Během hluboce osobních rozhovorů Oprah Winfrey s odborníkem na lidský mozek a trauma Brucem Perrym se otázka: „Co je na tobě špatného?“ proměnila v: „Co se ti stalo?“. Oprah Winfrey otevírá příběhy ze své minulosti, traumatické zkušenosti a nepřízeň osudu, a Bruce Perry nabízí poznatky o traumatu, psychické odolnosti a uzdravení z odborného pohledu. Kniha je plná příběhů, spojují se v ní prožitky známé americké moderátorky s tím, co zažily děti, s nimiž pracoval doktor Perry. Knihu ocení zájemci o téma traumatu, resilience a uzdravení, psychologové.

Trochu netradiční vydání sborníku Křeslo pro Fausta vychází po dlouhé covidové pauze a shrnuje rozhovory z let 2020 až 2022. Pozvání do křesla přijali a na otázky Marie Retkové poutavě odpovídali: herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová, doc. MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA, doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, prof. MUDr. Jirí Chomiak, CSc., MUDr. Antonín Šípek jr., Ph.D., prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D., doc. MUDr. MgA. Katerina Rusinová, Ph.D., a prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Stojíme na křižovatce globálních změn. Svět kolem nás se zásadně proměňuje a narážíme na jeho limity. Ponořili jsme se tedy do laboratoře myšlenek a vizí, které ověřujeme, rozebíráme a sdílíme z různých úhlů pohledu. Hledáme odpovědi ve třech pilířích společnosti – v kultuře, veřejné sféře a ekonomice, abychom se pokusili nacházet inspiraci a východiska pro budoucnost naší země. Přinášíme vám rozhovory s osobnostmi z různých sfér, které nabízí důležitý střípek do mozaiky možného směřování naší země a našich životů. Zpovídanými jsou např. Miroslav Bárta, Marta Kubišová, Václav Cílek, Daniel Prokop, Marian Jelínek, Vladimir 518 a další.

Kniha téměř o všem, co trápí ženy kolem padesátky Co se vám vybaví při slovním spojení „žena v přechodu“? Pokud zabrousíte na internet, abyste zjistili něco víc, dočtete se o návalech horka, osteoporóze a ztrátě libida. Ženy v tomto období však prožívají i mnoho dalších změn — a právě na ty se autorka Lenka Kapsová vyptávala svých kamarádek a vrstevnic. Jak se v tomto věku smiřujeme s proměnou vzhledu? Co pro nás ve zralém věku znamená krása? Co s naším tělem dělá vymizení menstruačního cyklu? Jsme stejné jako naše matky? Dokážeme své dospívající děti nechat vyletět z hnízda? Jak vypadá sexuální život po padesátce? Jaký význam má v tomto věku tvořivost a víra? Pečlivě poskládané úryvky z rozhovorů, propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, vytvářejí čtivý příspěvek k důležitému, ale často opomíjenému tématu.

Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být! – samozřejmá. V druhé fázi se snaží najít potěšení v tom, co nebývá příjemné. Otázka, kterou si položila v třetím roce svého hledání, zní: Existuje něco, co se nedá v potěšení proměnit? Dospěla k této moudrosti: „V každé situaci, za všech okolností, vždycky stojí za to, potěšení hledat. Bůh totiž slibuje, že kdo hledá, ten najde. A potěšení jsou jeho disciplína.“ Krásu autorčiných krátkých zamyšlení oceníte zvláště ve chvíli, kdy pro samé povinnosti žádná potěšení kolem sebe neuvidíte. Stanou se vašimi nevšedními průvodci uprostřed všedních dní.

Druhý svazek knihy Příběh československé psychologie mapuje novodobou historii československé psychologie prostřednictvím vyprávění jejích žijících spolutvůrců. Rozhovory do prostředního svazku třídílného projektu poskytli čeští doyeni oboru narození v letech 1939 až 1948: Karel Balcar, Petr Kulišťák, Jiří Mareš, Jiří Růžička, Vladimír Řehan, Iva Šolcová, Jaroslav Šturma, Marie Vágnerová a Zdeněk Vtípil. Poutavá vyprávění odhalují jak jedinečnost osobností, tak sdílené problémy zapříčiněné zejména politickými událostmi v roce 1968 a později v období tzv. normalizace, jež zasáhly nejen do života nestorů československé psychologie, ale i do realizace jejich odborných zájmů a ambicí. Rozhovory s osobnostmi jsou doplněny životopisnými medailony a duchovními portréty, mikroportréty referenčních osobností, dobovými dokumenty a fotografiemi. Výpovědi doyenů jsou vsazeny do generačního, oborového a dobového rámce.

Souborné vydání hudebních kritik, recenzí a rozhovorů Jana Rejžka (* 1954) mapuje na téměř devíti stech stranách zásadní období jeho hudební publicistiky, tedy léta 1974 až 1993. Knihu uvádí předmluva Jiřího Černého a do děje nás vtáhne již dobový rozhovor Jana Buriana s Janem Rejžkem, výstižně nazvaný Říkají mu Zuřivec. Tento český hudební a filmový kritik a novinář se proslavil zejména svými mnohdy nekompromisními kritikami v měsíčníku Melodie, byť většina jeho recenzí vyznívala pozitivně. V 70. a 80. letech minulého století se jeho styl psaní proslavil a autor byl respektovanou autoritou i pro své občanské postoje. Knihu Rejžkových recenzí vhodně doplňují autentické ukázky z dobové korespondence od fanoušků osobností populární hudby, jichž se nějak dotkl jeho kritický názor.

Knižní rozhovor s významným českým básníkem, legendárním učitelem a formativní osobností Rozhovor je veden po dvou liniích — životopisné a tematické. V té první dochází na životní peripetie od dětství v milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a návrat do Brna. Ve druhé je vyzvětšováno šest podstatných stigmat autorova světa: 1. Místa, krajiny, 2. Lidé, přátelé, 3. Učitel, studenti, 4. Čtení, literatura, 5. Poslech, hudba, 6. Víra, Bůh. Rozhovor je veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s nadhledem nad tím, co odvál čas a co se tak úplně nezdařilo. Sešli se v něm středoškolský učitel a jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí. Život, názory, lidé, místa, vzmachy, kotrmelce - to vše v jednom „poplantanem“ chumlu.

Kniha rozhovorů Vladimíra Merty z let 1970-2021 s názvem Písničkářství je stav duše vychází v rámci volné řady jeho spisů jako svazek klíčový, nikoli jen doplňující. Zachycuje Mertovo živé, provokativní a inspirující myšlení v průběhu více než padesáti let, a je tak jeho neustáleným autoportrétem, kronikou doby i studijním materiálem k dějinám české folkové písně, poezie, společnosti i dobových poměrů. Vladimír Merta se ve svých odpovědích nikdy necenzuruje, je upřímný a otevřený. Autostylizace a patos mu vždy byly cizí. Dva rozsáhlé rejstříky ukazují, že je zde o čem a o kom číst, rozhodně nejde jen o povídání o obecných věcech. Merta si někdy protiřečí, někdy je zcela přesný, jindy v danou chvíli jen přibližný - přesně tak, jak se to v tvořivém myšlení ve stavu zrodu má dít. V rámci žánru knih sebraných rozhovorů významných osobností populární hudby, u nás zatím ne příliš častém (výjimkou jsou Rozhovory Karla Kryla), ve světě ovšem zcela běžném, jde o jeden z nejživějších a čtenářsky nejatraktivnějších svazků.

Bohemista, polonista, literární historik a univerzitní učitel Petr Poslední si v době covidových restrikcí krátil čas psaním ”mikrofejetonů” – osobních a osobitých úvah a postřehů rozestřených přes široké pole jeho zájmů: literatura, věci veřejné (obou ”jeho” zemí, Česka i Polska), hudba, zážitky z cest a ze setkání, každodennost velká i malá, současnost i vzpomínky. Společným jmenovatelem krátkých textů je autorova zvídavost, potřeba pochopit a interpretovat po svém, demaskovat povrchnost, ukázat, že´král je nahý´. Občas možná i provokovat zpochybňováním ustálených klišé a kultů v myšlení či hodnocení. (Pokud čtenáře naštve třeba neuctivé zlehčování magického realismu, autor se možná pobaveně směje do hrsti.)

Do fejetonů Hany Pinknerové se promítá každodenní život, všechny její starosti a radosti, které prožívá jako manželka i matka. Jejími příběhy prostupuje citlivost a vnímavost přemýšlivé a vděčné ženy, jež nachází radost v maličkostech, objevuje kouzlo všednodennosti a pod Božím vedením kráčí dál. V každé knize se odráží určité období autorčina života. Vůně prázdného pokoje prohlubují pohled autorky na proměny jejího života. Velké dcery mají svůj vlastní život a jiní blízcí už z jejího života odešli. Některé povinnosti ubývají, jiné se proměňují. V této knize se Hana Pinknerová zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? Máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně.

Fejetony a příhody, v nichž Josef Václav Sládek (1845—1912) na pokračování informoval soudobou českou veřejnost o svých zážitcích ze Severní Ameriky v letech 1868—1870, obohacují tradiční portrét básníka a překladatele o nové rysy a představují ho v nezvyklé roli zpravodaje, novináře a publicisty. Soubor je uspořádán chronologicky, aby věrně rekonstruoval spisovatelovu cestu „na zkušenou“ po Spojených státech, kam z politických, ekonomických nebo osobních důvodů mířily v šedesátých letech 19. století vlny emigrantů ze střední Evropy, aby si splnily svůj „americký sen“.

V rámci Stanford Historical Society Oral History vznikly v roce 2017 nahrávky rozhovorů s předním současným psychologem Philipem Zimbardem (* 1933). V nich vzpomíná na své drsné dětství za hospodářské krize v chudinském čtvrti New Yorku v rodině sicilských emigrantů, svou touhu studovat, která ho dostala z těchto poměrů až na vysokou školu, začátky psychologické praxe v laboratoři se zvířaty, přátelství se Stanley Milgramem. Velkou část věnuje vzpomínkám na atmosféru na univerzitě v 60. a 70. letech a na okolnosti, průběh a důsledky svého světoznámého Stanfordského experimentu. Dále se ale věnuje i následujícím projektům (zkoumání stydlivosti), svému angažmá ve zkoumání vězeňských systémů, aféře kolem věznice Abú Ghrajb, své přednáškové činnosti po celém světě. Kniha přináší nejen unikátní, živě líčené, a přitom obsahově nabité paměti výrazné osobnosti světové psychologie, ale podává i široký vhled do dějin celého oboru ve 20 století. Philip Zimbardo patří k nejznámějším současným psychologům na světě. Proslavil se mj. svou knihou Luciferův efekt. Portál chystá k vydání jeho knihu Nesmělost. Daniel Hartwig je historik, filozof a archivář Stanfordovy univerzity.

Když Líza uvidí na stole ve třídě zelený diamant, její srdce poskočí radostí. Je přesně tak krásný a tak veliký a tak zelený, jaký vždycky chtěla. Nemůže bez něj být, nemůže bez něj žít! A tak jej ukradne! Z velké radosti je ale najednou velká tíha. Co se to stalo? Líza chce diamant vrátit, ale co když ji někdo uvidí?! Líze za zády stojí špatné svědomí. Upřímný a veselý příběh o krádeži a o odvaze udělat správnou věc pro děti od 5 let. Abigail Rayner je novinářka a autorka dětských knih, pochází z Anglie a v současnosti žije v USA. Molly Ruttan pochází z USA a je vystudovaná grafická designérka a ilustrátorka.

Ludmila Javorová (* 1932) byla od roku 1964 pravou rukou tajně vysvěceného katolického biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), který byl vůdčí osobností skryté církve u nás. Ten po návratu z čtrnáctiletého vězení připravil a vysvětil v 60. a 70. letech na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. V dramatické situaci nastupující normalizace se rozhodl vysvětit na kněze západního obřadu římskokatolické církve i Ludmilu Javorovou. V rozporu s oficiálním učením církve a přes značný odpor i v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés tak učinil v prosinci 1970. Ludmila Javorová nemohla kněžskou službu nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes vnímá kněžství jako své životní poslání. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.. Zdeněk Jančařík je salesián, kněz a autor spirituální literatury. V Portále vyšly jeho knihy Plátno z Turína a Miláček Páně.

Glosy kardiologa Josefa Veselky. Bez Nerudů a Čapků by byl náš svět nejen mnohem méně zajímavý a zábavný, ale po všech stránkách horší, protože horší bychom byli i my sami. A tak i dnes, v jednadvacátém století, nacházím přinejmenším jeden dobrý důvod, proč stále psát sloupky, fejetony a povídky.“ To jsou slova kardiologa Josefa Veselky z úvodního textu jeho třetí knihy Velká vizita. Glosuje v ní současné dění, těžko pochopitelné společenské jevy, ale i různé zákruty lidské povahy. A hlavně situace, se kterými se dnes a denně setkává ve svém lékařském povolání. „Neruda se svými slavnými fejetony nebo Čapek s ještě slavnějšími sloupky či povídkami by byli aktuální i dnes,“ upozorňuje autor. Dá se předpokládat, že ani jeho postřehy s léty neztratí nic na své aktuálnosti.

Kniha rozhovorů o filmové tvorbě, které vedl francouzský režisér a novinář Laurent Tirard s proslulými a uznávanými světovými režiséry (Miloš Forman, Martin Scorsese, bratři Coenové, Lars von Trier a mnozí další), se do tématu ponořuje o něco hlouběji, než tomu u běžných interview bývá, a odkrývá technické, tvůrčí či názorové aspekty práce filmového režiséra. Tirard položil všem zpovídaným autorům tytéž otázky, takže čtenář může jejich odpovědi sledovat a vzájemně porovnávat. Sám si přitom jistě uvědomí řadu věcí, o kterých možná v přítmí kinosálu dosud nikdy nepřemýšlel. Musí mít režisér své herce bezpodmínečně rád? Co je potřeba udělat jako první, když přijdete na plac? Má něco společného povolání režiséra a sportovního trenéra? Kniha Lekce filmu je požitkem i cenným přínosem nejen pro odborníky, ale také pro každého milovníka filmového umění.

Náš přední psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. (* 1939), připravil již třetí výbor ze svých esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu v letech 2018 až 2019. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás, ale přibližuje nám i medicínu a témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou, vědou i občanstvím jako takovým. Texty z volné trilogie Babičku potrkal jelen (2012), Dědeček potrkal jelena (2017) a Babička potrkala dědečka (2020) podávají zasvěcený – ať již kritický nebo shovívavý – obraz dnešní doby, navíc většinou s charakteristickým humorem. Výtvarného doprovodu se ujal klasik české karikatury Miroslav Barták.

Kniha je rozhovorem. Rozhovorem dvou lidí, občanů, jimž není lhostejný osud země, v níž žijí. V tomto rozhovoru uvažují, v čem spočívají kořeny marasmu doby a co by mohlo vést k nápravě. Společně hledají odpovědi na otázky „proč“ a „jak“. Proč je naše společnost taková, že vyvolává čím dál větší rozhořčení občanů, lidskou nespokojenost a frustraci. Proč nenaplňuje naše potřeby lidsky důstojného života. A proč je nutná změna co nám hrozí, pokud tato změna nenastane. Jestliže je ovšem nutná změna, jakou by měla mít podobu? Co se musí změnit – v nás, v našem myšlení, i kolem nás, ve světě, který tvoříme.

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé.

Nejrychleji prodávaná britská kniha roku 2014 – za jediný týden se prodalo skoro 80 000 výtisků. Penny má tajemství. Pod přezdívkou Girl Online si začne psát blog o svém každodenním životě – o klucích a kamarádkách, o trablech ve škole i doma, ale také o záchvatech paniky a úzkosti, kterými v poslední době trpí. Když už je situace na všech frontách na pováženou, rodiče ji odešlou na pár měsíců na střední školu do New Yorku. A tam Penny potká Noaha: úžasného charismatického muzikanta, kterému se prostě nedá odolat. A vůbec poprvé v životě se doopravdy zamiluje. A jak jinak (je přece blogerka!), o své pocity se upřímně podělí se všemi čtenářkami svého anonymního blogu. Jenomže Noah má taky svoje tajemství. A kvůli němu její anonymita na webu jednoho dne praskne jako mýdlová bublina – a v ohrožení se neocitne jenom ona, ale i její vztahy k nejbližším přátelům.

Tak velké srdce jenom žena má. Tak velkou lásku k ma­ličkostem, napsal kdysi G. K. Chesterton. Ženská vášeň lásky, jejich úžasná odlišnost – proč ničit to nejcennější, co v životě máme? I takto je třeba rozumět názvu knihy Obrana ženských tvarů – nikoli pouze těch viditelných, fyzických, jež upadly v době posedlé hubeností v nemilost. Pokud platí, že láska je nalézání kvalit, které sami postrádáte, u odlišné milované bytosti, pak musí být současný unifikační tlak na ženy, na jejich co největší připodobnění mužům, destruktivní i pro lásku samotnou. Kniha nejen o ženskosti a ideologických proměnách, jež jsou jí vnucovány, ale i o unifikaci našich životů, byrokracii, rostoucích státních intervencích a zákazech, plíživé destrukci rodiny, extrémních módních trendech a krizi moderního umění. Čtivá, vtipná, překvapivá a hlavně politicky nekorektní. K. G. Chesterton jako zasvěcený průvodce.

Kniha rozhovorů se známým historikem umění je putováním po krajině, jež promlouvá uměleckými díly, které na ní během staletí vznikly. Zabývá se mnohovrstevnatými vztahy, které působí mezi uměleckým dílem a člověkem, místem, spiritualitou i politikou. Rozhovor představuje výraznou osobnost prof. Royta, jeho cesty k umění a za uměním, která se pak stává průvodcem rozumění tomu, jak bohaté perspektivy se člověku otevírají, když k sobě nechá promlouvat bohatství a krásu uměleckého působení minulých věků i současnosti. Kniha zaujme všechny zájemce o umění a památky, neboť jim poskytne inspirativní svědectví o životě s uměním a podněty k vlastnímu prožívání. Prof. Jan Royt patří mezi přední české historiky umění. Zabývá se především středověkou malbou a ikonografií, ale také barokní zbožností či raně křesťanským uměním. Je autorem řady odborných knih, věnuje se popularizaci tématu v médiích a na veřejných debatách a přednáškách, dlouhá léta píše do Perspektiv Katolického týdeníku sloupky o křesťanské ikonografii. Vyučuje na několika vysokých školách, v současnosti je prorektorem Univerzity Karlovy. Martin Bedřich je literární historik, šéfredaktor nakladatelství Portál a výkonný redaktor teologicko-kulturní revue Salve. V Portále vyšla jeho kniha rozhovorů s Martinem C. Putnou Vždycky v menšině.

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnoho další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Známý psychoterapeut Carl R. Rogers absolvoval během svého života řadu rozhovorů s významnými osobnostmi nejen psychologie, ale i dalších oborů. Tyto rozhovory jsou vždy setkáním dvou hlubokých myslitelů, pro něž je dialog cestou, jak znovu promýšlet vlastní postoje a názory. Rogers v této knize rozmlouvá s chasidským filozofem M. Buberem, protestantským teologem P. Tillichem, behavioristickým psychologem B. F. Skinnerem, vědci a filozofy M. Polayim a G. Batesonem. Jsme v ní mimo jiné svědky živých polemik, hájení odlišných pozic, nesouhlasu, které dávají nahlédnout do bohatého myšlenkového a duchovního světa všech zúčastněných. Kniha je nesmírně inspirující četbou pro všechny, které zajímá nejen osobnost Carla R. Rogerse, ale i intelektuální atmosféra doby, v níž žil a s řadou dalších lidí působil.

Rozhovor s psychiatrem a sexuologem Martinem Hollým nahlíží do systému psychiatrické péče, jeho úskalí a nadcházejících proměn v podobě reformy psychiatrie, překonává mýty o psychických poruchách a představuje možnosti jejich léčení. Zabývá se také sexualitou jako nedílnou součástí života každého člověka, a to jak v jejích obvyklých projevech, tak v případných variantách a poruchách. Cílem rozhovoru je přispět k odtabuizování tématu psychiatrie a duševních poruch, destigmatizace duševně nemocných a otevření prostoru pro dialog mezi laiky a odborníky, dále pak seznámení s oborem lékařské sexuologie.

Knižní rozhovor s literárním historikem, pedagogem, překladatelem a kritikem Martinem C. Putnou (*1968) je širokým pohledem na kulturní a duchovní aspekty naší doby a společnosti. Vedle hledání odpovědi na vše prostupující otázku o roli intelektuála v současném světě je kniha průvodcem po tématech, kterým se Martin C. Putna ve své odborné, popularizační i publicistické práci věnuje a která nahlíží v provokativních, ale zároveň hlubokých souvislostech. Rozhovor překračuje hranice časů (od pozdní antiky po evropskou modernu), regionů (z jižních Čech přes Itálii a Ameriku až do Indie), prostředí (církevního, akademického, mediálního) i subkultur. Je poutavým přiblížením prožívání a promýšlení bohaté kulturní a intelektuální tradice v duchu radostné vědy a jejího stále živého působení. Prof. Martin C. Putna (*1968) je literární historik, překladatel, vysokoškolský učitel a editor. Zabývá se především literaturou pozdní antiky, katolickou literaturou, vztahy mezi uměním a náboženstvím a homosexualitou a kulturou. Je autorem několika desítek knih a nepřehlédnutelnou veřejnou osobností. Martin Bedřich (*1982) je literární historik, šéfredaktor nakladatelství Portál a výkonný redaktor teologické revue Salve.