Predkladaná monografia venujúca sa inštitútu oddlženia fyzickej osoby po jeho rozsiahlej novelizácii v roku 2017 predstavuje prvé ucelené spracovanie tejto problematiky v oblasti insolvenčného práva na Slovensku. Pri spracovaní monografie bol dôraz kladený na praktické využitie inštitútu oddlženia fyzickej osoby s osobitným akcentom na aplikačnú prax a doterajšiu judikatúru všeobecných sudov v Slovenskej republike. Publikácia je určená primárne odbornej verejnosti – správcom, advokátom,sudcom, akademickej obci, ale v konečnom dôsledku aj samotným dlžníkom a veriteľom.

Jedinečná učebnica s tematikou civilných mimosporových konaní nadväzuje na prvý diel učebnice slovenského civilného procesu s názvom Civilné právo procesné. Úvod do civilného procesu a sporové konanie. Predkladané dielo je rozdelené na desať kapitol a reflektuje na najnovšie doktrinálne poznatky ako východisko výkladov autorského kolektívu de lege lata. Rovnako tak je zohľadnená aplikačná prax vo forme predovšetkým rozhodovacej činnosti súdov. Učebnicu napísal skúsený autorský kolektív renomovaných odborníkov a je určená študentom práva, ale aj širokej právnickej obci a právnikom pôsobiacim v rôznych oblastiach právnej praxe.

Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá témata z uvedených oblastí jsou v textech představována (jak je pro Leibnize charakteristické) z rozličných úhlů pohledu a s rozličně kladenými důrazy. Výbor zahrnuje ucelenější systematizující podání, polemické a programové texty, texty týkající se logicko-sémantických a metafyzických základů reality a myšlení i filosoficky nejpodstatnější pasáže z Leibnizovy korespondence s jeho současníky. Nabízí i nový překlad Monadologie, jež v současnosti platí za nejznámější Leibnizův text.

Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český filosof Radim Palouš (1924–2015), a znovu se vracet k tématům, která otevíral ve svých dílech. Rozhovor se vydává na cestu hledání moudrosti nasloucháním slovům i Slovu, vnímáním a recepcí zkušenosti, skrze rozum i intuici, dialog i přijímání ve ztišení. Nahlíží do světa týkajícího se všech, kteří jsou žáky, studenty, vychovateli, učiteli, pedagogy – hledající, toužící i čelící nepochopení. Je pozváním k promýšlení lidského života s pokorou i s vědomím lidské odpovědnosti, v naději, že úsilí hledat dobro, pravdu a krásu souvisí s úlohou lidsky obstát.

Polemická korespondence mezi německým polyhistorem G. W. Leibnizem a anglickým teologem, fyzikem a Newtonovým žákem S. Clarkem, která se rozvinula ve druhém desetiletí 18. století, patří k vůbec nejznámějším a nejvlivnějším korespondenčním výměnám v dějinách evropského myšlení. Korespondence sestává z pěti Leibnizových francouzsky psaných dopisů a právě tolika Clarkových anglicky psaných odpovědí. Jejím ústředním tématem jsou jednak základy Newtonova převratného matematicko-fyzikálního výkladu skutečnosti, jednak důsledky, které takový výklad má na polích matematiky, teorie poznání, teologie a přírodní filosofie. Vliv pozic obou korespondentů sahá až k formulaci Einsteinovy obecné teorie relativity. Její české vydání tak poskytne vítaný a potřebný materiál mj. i teoretikům a historikům přírodní vědy.

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se orientovat a rozhodovat ve složitých a zejména konfliktních situacích. Brzy si však našla uplatnění i daleko za hranicemi ekonomie, na niž se nejprve soustředila. Dnes proniká do sociologie, politologie i jiných společenských věd, do evoluční teorie a samozřejmě i do filozofie. Tato knížka se pokouší přístupným, nematematickým způsobem vysvětlit, jaké problémy nám tato teorie může pomoci objasnit.

Druhý díl sborníku věnovaný praktickým aspektům Gurdžijevova učení je tentokrát zaměřen na cvičení vedoucí k uvědomování sebe sama, jež vede k plnějšímu a vědomějšímu prožívání bytí v přítomnosti. Praktická cvičení doplňují záznamy Gurdžijevových současníků, které umožňují nahlédnout, jak sám Gurdžijev své učení předával žákům. Kniha obsahuje texty následujících autorů: G. I. Gurdžijev, Jeanne de Salzmann, John Bennett, Maurcie Nicoll, Michel Conge, René Daumal, Thomas a Olga de Hartmann, Pjotr D. Uspenskij, Sofija G. Uspenskaja, C. S. Nott, Martin Lass, Fritz Peters, Robert S. de Ropp, Česlav Čechovič, Rodney Collin, Tilo Ulbricht, John Wilkinson, Milan Moravec, Marko Janicki, Jakub Hlaváček. Nemám se modlit, abych měl bytí, ale mám poznat, že jsem, právě to znamená se modlit. Z této nalezené zřejmosti se zcela přirozeně a bez subjektivního pokřivení rodí víra, naděje a láska. Naším osudem je znovu nalézt to, čím jsme a čím jsme nikdy nepřestali být: nikdy nevyhasínající a tvořící jiskrou. Ti, kteří se modlí, aniž by se snažili probudit k tomu, co jsou, padnou do ještě většího zmatku, než kdyby o nic nežádali.

Zřídka se objeví text, navíc z pera akademického profesora, který je ve své podstatě konfesí, pokornou výpovědí člověka o vědomí dalšího života duše. Knížku Vladimíra Sadka můžeme chápat jako osobní vyznání člověka, jenž se svým pojetím ”láskomoudrosti” připojil k široké rodině duší těch, kteří jsou schopni ”rozmlouvat beze slov se šípkovým keřem”.

Obsahuje cvičení a eseje od následujících autorů: G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky.

Základní dílo spirituální ekologie vycházející z kritiky abstraktního pojetí přírodovědy. Kirchhoff přichází s alternativní kosmologií založenou na tradiční a zkušenostní představě oduševnělého kosmu.

P. D. USPENSKIJ (1878—1947) hledal v Evropě, v Egyptě a v Orientě učení, které by mu objasnilo základní otázky Člověka a Vesmíru. V roce 1915 jej hledání přivedlo k setkání s Georgiem Gurdžijevem v Petrohradě. Kniha Hledání zázračného: Zlomky neznámého učení je záznam osmi let, během kterých Uspenskij pracoval coby Gurdžijevův žák a patří mezi základní díla západního esoterismu 20. století

Klasické dílo politického myšlní, které ve své době vzbudilo značné kontroverze. Autorka se v roce 1961 vydala jako reportérka do Jeruzaléma, kde sledovala soud s nacistickým funkcionářem Adolfem Eichmannem. Ze statí původně určených pro magazín The New Yorker vznikla kniha, která je vlastně filosofickou reportáží. Kromě popisu okolností soudu, při němž uplatňuje svoji schopnost přesného pozorování, formuluje rovněž filosofické teze, které tvoří rámec, v němž lze uvažovat o vině a odpovědnosti v nacistickém Německu. Kniha měla bouřlivou odezvu a vyvolala spory, jež filosof Isaiah Berlin označil dokonce za „občanskou válku intelektuálů“. Mezi dodnes nejdiskutovanější postřehy Hannah Arendtové patří teze, že zlo spáchané Eichmannem mělo kořeny v absenci myšlení a „banálnosti“.

Metafyzika A je úvodní knihou souboru Aristotelových spisů věnovaných otázkám první filosofie. Aristotelés zde definuje filosofii jako vědu o prvních počátcích a příčinách. Na pozadí své vlastní nauky o příčinách podává přehled názorů svých předchůdců od Thaléta přes pythagorejce až po Platóna a podrobuje je kritice. Nový český překlad F. Karfíka.

Příspěvky v tomto výboru rekonstruují Antisthenovo myšlení v širším rámci antické filosofie. Antisthenés zde představuje spojnici mezi klasickou sókratovskou tradicí a hellénistickými formami sokratismu. Hlavní důraz je kladen na kynismus, který přejímá sókratovský odkaz právě díky Antisthenově etické nauce.

Komentované řecko-české vydání Komentáře k Platónovu „Parmenidovi“od neznámého pozdně antického (patrně novoplatónského) autora,který se zlomkovitě dochoval na turínském palimpsestu. Publikace kromě řeckého textu a překladu zahrnuje detailní komentář a úvodní studii věnovanou příběhu tohoto textu, otázce jeho autorství a srovnání s myšlenkově příbuznými autory a texty, Plótinem, Porfyriem, Mariem Victorinem a některými gnostickými spisy z Nag Hammadi. Text přeložili F. Karfík a V. Němec. Úvodní studii a komentář pořídil V. Němec.

Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.

Kniha v ucelené podobě přibližuje myšlení francouzského filosofa Louise Althussera, jednoho z nejvýznamnějších marxistických teoretiků 20. století. Analyzuje vývoj jeho filosofie od období šedesátých let až po jeho pozdní filosofii tzv. aleatorního materialismu z let osmdesátých. Zabývá se Althusserovým výkladem Marxe, koncepcí ideologických státních aparátů i Althusserovými názory na události května 1968. Jeho myšlení zasazuje do intelektuálního a politického kontextu.

Společná kniha Rudolfa Steinera a lékařky Ity Wegmanové představuje zásadní dílo, jež nastiňuje hlavní perspektivy rozvoje medicíny, obohacené o anthroposofické vědomosti. Nejde o opozici vůči klasickému lékařství, nýbrž o takové uchopení léčebného umění, které na jedné straně přijímá přírodovědecké metody, na druhé straně je však doplňuje o metody vycházející z pojímání člověka jako ducha, duše i těla, z trojčlennosti jeho fyzické bytosti i sounáležitosti s kosmem.

Čtenář má před sebou sborník vybraných textů Rudolfa Steinera, které se zabývají identitou pověstného zakladatele bratrstva Růžového kříže Christiana Rosenkreutze a podstatou a posláním rosikruciánství. Steiner se k těmto problémům opakovaně vracel a poukazoval na jejich význam, jeho duchovní věda na rosikruciánské hnutí přímo navazovala. Hovořil o předcházejících inkarnacích i následujícím vtělení této individuality, o Chíramovi, staviteli Šalomounova chrámu, o Lazarovi - Janovi a též o hraběti de Saint Germain. Editor shromáždil Steinerovy komentáře k základním pramenným textům, jeho poznatky o zásadách rosikruciánského zasvěcení a meditaci i výklady znamení kříže s růžemi či rosikruciánských průpovědí.

Jak je to s opětovným vtělováním a karmou v západním myšlení? Co se s člověkem děje mezi smrtí a novým narozením? Jaké jsou nadsmyslové články lidské bytosti? Jak se moderní duchovní věda, anthroposofie, staví ke křesťanství a k darwinismu? V čem spočívá vnitřní cesta člověka, vedoucí k poznání duchovního světa? Jak může dnešní člověk rozvíjet lásku, úctu a vnitřní klid? Ve výboru jedenácti přednášek předního českého anthroposofa Jana Dostala (1920–2015) se čtenář seznámí se základy anthroposofie Rudolfa Steinera. Najde zde fundované odpovědi nejen na výše uvedené otázky. Především se z povolaných úst dozví, jak pracovat na sobě a jak se vydat na stezku pokory, poznání a lásky. Kniha obsahuje také biografii autora a přehled jeho anthroposofických publikací.

Stále více lidí vnímá, že naše civilizace se blíží k neblahým koncům. Drancujeme přírodu, vykořisťujeme jeden druhého, dochází k úpadku morálky, úplatní politici slouží zištným zájmům podnikatelů, korupce zasahuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc. V čem spočívají příčiny tohoto nedobrého stavu a existují východiska? Svět kolem nás odráží naše vědomí, my sami vytváříme svou společenskou realitu. Přičiny tohoto systémového selhávání naší civilizace spočívají v našem pokřiveném obrazu světa, východisko v jeho narovnání a uzdravení. Naše intelektuální vědomí musí učinit rozhodný krok k intuici, k vnímání duchovní reality, nemá-li naše civilizace skončit všeobecným úpadkem. Tato kniha podává srozumitelný návod, jak takové intuitivní vědomí rozvíjet a položit tím základy skutečně lidské společnosti.

Rudolf Steiner v tomto přednáškovém cyklu přináší myšlenky, které se vymykají konvenčním pohledům na pojmy svobody a nutnosti. Řetězení příčin a účinků na fyzické rovině nás obvykle žene k představě nutnosti, vědomí dynamického působení bytostí na vyšších rovinách bytí nám zase dovoluje nahlédnout do tajemství svobody. V nitru lze pak prožívat svobodu jako vše, co je otevřené, přicházející a nehotové, zatímco nutnost jako vše uzavřené a minulé. Na příkladu pověsti o pražském orloji autor ilustruje všudypřítomnou dualitu a způsob, jak se v lidském konání i poznání projevují dvě protikladné krajnosti – to, co anthroposofie vyjadřuje pojmem ahrimanských a luciferských sil. Jejich projevům se nelze vyhnout, lze je však dynamicky vyrovnávat a tak souznít s řekou postupujícího vývoje. Za fyzickou událostí se vždy odehrává i dění v éterném světě a tyto události se mnohdy protichůdně doplňují, přičemž zde působí součinnost vyššího řádu. Předpokladem svobodného jednání je úroveň jejího vnitřního uvědomění, která jde ruku v ruce s úrovní vnímání Já jako vyššího základu lidské osobnosti. Přednáškový cyklus je doplněný o výňatky z několika přednášek na téma svoboda a láska a svoboda a karma.

Dennis Klocek - anthroposof, umělec, vědec, zahradník a alchymista, v této knize ukazuje, jak může být latentní schopnost zření probuzena vědomými akty vůle a pravidelnou duchovní praxí. Jeho poznatky se zakládají na alchymické tradici a západní ezoterní stezce zasvěcení, kterou rozvinul Rudolf Steiner. Tato praxe bude pomáhat k porozumění alchymického obrazu cesty duše, vede nás na Alchymickou horu a k myšlení srdce.

Tato kniha nizozemského lékaře Alberta Soesmana přináší zásadní a zároveň nesmírně živé rozpracování nauky Rudolfa Steinera o dvanácti smyslech.Jako je dvanáct znamení zvěrokruhu, má člověk také dvanáctero smyslů. Vedle čtyř fyzických smyslů (hmat, životní smysl, smysl pro pohyb a smysl pro rovnováhu) jsou to čtyři smysly duševní (čich, chuť, zrak a smysl pro teplo) a čtyři smysly duchovní nebo také sociální (sluch, smysl pro řeč, resp. slovo, smysl pro myšlenky a smysl pro lidské já). Poznání této dvanácternosti lidských smyslů i jejich vzájemných polarit a souvislostí dává zejména pedagogům do rukou velmi důležitý nástroj pro jejich práci s dětmi. Zároveň umožňuje poznat celistvou bytost člověka jako tělo, duši a ducha a jeho vztah ke světu.

Kniha Světlo na konci tunelu vychází z přednášek Elisabeth Kübler-Rossové o žití a umírání a nabízí čtenářům jedinečnou příležitost seznámit se s autorčinými názory, prací i životem.

Znamení lásky Lindy Goodmanové jsou triumfálním vyhlášením síly lásky. Je to kniha, jež se podrobně zabývá vším - od vaší sexuální kompatibility až po tajná přání vašeho partnera. V každém aspektu partnerského vztahu nabízí kniha Znamení lásky praktickou radu, jak lze otevřít komunikační kanály, jejichž prostřednictvím je možno dosáhnout vzájemné důvěry a štěstí, po nichž všichni tak toužíme. Každý v tomto podmanivém a důkladně zpracovaném svazku najde neocenitelné rady a poučení pro svůj vztah s jiným člověkem téhož znamení i pro svůj vztah s lidmi všech ostatních znamení zvěrokruhu. Ať již jste Lev, jenž miluje Blížence, nebo Štír, kterého přitahuje Panna. Znamení lásky Vám sdělí, co můžete očekávat a čeho se máte vyvarovat. Veškeré tyto informace jsou podávány poučnou a zároveň zábavnou formou. Znamení lásky je důležitou knihou, jež se jako první zabývá astrologickým výkladem a všestrannými studiemi lidských vztahů a je výsledkem mnoha let pozorování a zkoumání synchronizace kosmických sil a vzorců chování mužů a žen k sobě i jiným.

Autor se déle než tři desetiletí věnuje z důvodu své lékařské profese léčebně-alternativním metodám, v průběhu kterých se mimo jiné setkává i se sibiřskými šamany. Na základě autorovy návštěvy u jednoho z nejznámějších sibiřských šamanů na Dálném severu si autor v knize klade nezodpovězené otázky týkající se problematiky naší degenerující společnosti. Kniha také zaujme milovníky divoké severské přírody a ty, kteří se zajímají o různé alternativní léčebné metody a blaho naší planety.

Kniha srozumitelným způsobem shrnuje esoterní nauku o 72 andělech hermetického nebe ve vztahu k člověku. Obsahuje nejen jména a působnost těchto géniů, ale poprvé v českém jazyce i jejich správné evokační verše. V samostatné grafické příloze knihy je poprvé uveřejněno dosud legendární teurgium, pokročilá hermetická pomůcka, jejíž rituální použití autor ve svém díle popisuje.

Knížka je podobného ladění jako knížky Využít každý den a Vlídná povzbuzení na každý den. Znovu se setkáte s citáty Aristotela, Seneky nebo svatého Augustina, ale i s výroky moderních filozofů, spisovatelů, vědců, slavných žen a mužů. Úvahy vážné, ale i hravé jsou tentokrát prokládány krátkými příběhy ze všech koutů světa a citáty z děl slavných osobností. Na konci stručného zamyšlení nebo příběhu je krátká výzva k uskutečnění podnětu na určitý kalendářní den. Inspiraci zde může čerpat každý člověk sám pro sebe, pro svou rodinu i přátele.

Novoplatonismus, pozdně antický platónský filosofický systém byl v posledních sto letech opakovaně srovnáván s některými proudy indické filosofie. Bylo tomu tak jednak pro jeho monistické tendence, jednak pro důraz na osobní zkušenost kontemplujícího filosofa, jehož jednotlivé roviny kontemplace byly zároveň klíčem k pochopení jednotlivých rovin jeho hierarchicky uspořádaného metafyzického systému. Jen méně často byl brán do úvahy radikální holismus, zejména patrný u Plótina, a to byl zřejmě důvod, proč z hledáčku srovnávacího bádání po celé století unikal monismus indické paramádvaity, ve své zralé podobě rovněž velmi holistického vyznění. Této pomyslné niky ve srovnávacím bádání se ujímá Novoplatonismus a paramádvaita, průkopnický text, který se snaží porovnat oba systémy, zaměřujíc se přitom na jejich hlavní protagonisty, Plótina na straně řecké a Abhinavaguptu na straně indické. Vedle historické studie na téma Plótinos-Indie, obsahuje kniha stručný úvod do obou srovnávaných systémů, následovaný rozborem některých společných témat. V závěru knihy čtenář najde překlad jednoho z klíčových paramádvaitových textů, Spandakáriky, opatřený stručným komentářem českého překladatele.

Kniha povídek z let 1986 – 2015 je pokusem o vytvoření jakési holografické mandaly, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme? Kdokoliv se jimi upřímně zabývá, dojde k Sókratovu Vím, že nic nevím. Cesta poznávání, která vede až do tohoto bodu, je vždy bolestná. Je to ono Ježíšovo boření starého chrámu. Nicméně čím hlubší je naše nevím, tím pevnější máme půdu pod nohama. O tom všem pojednává první část této knihy. Jednotlivé povídky první části knihy jsou jako zrnka písku budoucí mandaly. Jako jednotlivé kameny chrámu reality rozloženého až k samým základům. Druhá část knihy je jako samotné rýsování obrysů a obrazců mandaly z chaosu nevím začíná vystupovat mnohovrstvé tuším. Mým záměrem bylo vytvořit holografickou mandalu z povídek, jejíž smysl se tu a tam mění podle toho, z jakého úhlu se díváme. Pokud v knize najdete zenový kóan, potrhlé povídky, inspirativní duchovní dílo nebo blábol, je to v pořádku. Třetí část knihy – Pralesy duše – tvoří jednotlivé povídky, které poetickým a magickým způsobem zpracovávají totéž téma.

Avatamsaka sútra patří mezi nejvýznamnější texty mahájánového buddhismu. Její filosofické pasáže podávají vizi dokonale harmonického celku vesmíru, jehož každá část je organicky spojena s ostatními. Princip všech věcí odrážejících či „obsahujících“ jedna

Současná geomancie je dnes označována jako spirituální, zkušenostní věda živého, která může být zkoumána metodami sociálních věd, psychologie, přírodních nebo kulturních věd. Zabývá se vzájemným působením člověka a zemského prostoru na rovině fyzikálně.

Autorka ve své světově proslulé knize odhaluje, proč jsou lidé žijící na Západě tak nespokojení a často nešťastní. Po několika expedicích mezi jihoamerické indiány rozpoznala, že tyto pocity mohou pramenit z neuspokojených potřeb miminek a malých dětí, které se na Západě snažíme vychovávat podle všemožných teorií, jen ne podle vlastní intuice a evolucí vytvořených jednoduchých pravidel a očekávání.V knize, kterou napsala již v r. 1975, velmi jasně a přesvědčivě vysvětluje, jak je potřeba zacházet s našimi nejmenšími, aby z nich vyrostly spokojené a samostatné děti a posléze dospělí lidé, kteří si nepotřebují &bdquo

Známý český hermetik František Kabelák tuto svou knihu psal v rozmezí let 1935-1973, nic však neztrácí na své aktuálnosti a poskytne mnohé informace i dnešnímu čtenáři. V úvodu knihy je blíže osvětlen pojem jóg: Jóg tvoří společně s metodou sánkhja jednu z poznávacích cest hermetického umění, které nazýváme psychurgií. Psychurgie je praktickým esoterismem, čili uměním správně vidět, použitým na problém antropogneze, tj. na problém vzniku intelektu. České vydání knihy je doplněno mimo jiné o překlad Lukáše Loužeckého klasickéh spisu Sánkhja-kárika, výběr z korespondence vztahující se k tématům obsažených v knize a faksimilií prvé verze Knihy o jógu, která byla otištěna roku 1940 v časopise Medium.