Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.

Džihádistická propaganda, která se šíří volně na internetu ve formě online časopisů, je stále se prohlubujícím trendem, který dnes představuje významnou bezpečnostní hrozbu. Ta může vést k radikalizaci a rekrutaci osob do džihádistických skupin, ale i k jejich motivaci provést teroristický čin uvnitř nepřátelské společnosti. Předkládaná publikace se zabývá třemi případy džihádistických časopisů, za kterými stojí významné islamistické organizace. Jedná se o časopis Inspire, který vydává Al-Káida na Arabském poloostrově, časopis Dabiq, jenž je počinem tzv. Islámského státu, a Azan, za nímž stojí Pákistánské hnutí Tálibán. Analýza jednotlivých případů vychází z modelu analýzy propagandy od Gartha Jowetta a Victorie O’Donnellové. V knize jsou představeny způsoby a techniky, které islamistické organizace využívají k propagandě vlastní ideologie a zejména k manipulaci s cílovým publikem. Součástí jsou názorné ukázky vizuálního zpracování vybraných časopisů, které doplňují textový obsah. V závěru dochází ke vzájemnému porovnání představených případů, přičemž jsou identifikovány základní charakteristické rysy dané formy džihádistické propagandy.