Esence zušlechtěného zlata čili slavná meditační příručka 3. dalajlamy o metodě lamrim doplněná rozsáhlým komentářem současného 14. dalajlamy.

Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo v roce 1993, kdy byl v jiné hrobce Kuo-tien vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu.

Apóha (dosl. „vyloučení“) je buddhistická sémantická teorie, pomocí které se buddhističtí nominalističtí filosofové pokoušeli vyřešit otázku statusu universálií. Zatímco indičtí metafyzičtí realisté tvrdili, že universálie (samanya) skutečně existují a jsou současně přítomny v mnoha různých věcech, podle buddhistů byly skutečné pouze jednotliviny (laksana), universálie naopak chápali jako pouhé mentální koncepty, které nemají reálnou existenci. Indický buddhistický filosof Dignága (asi 480–540 po Kr.), jeho následovník Dharmakírti (asi 600–670 po Kr.) a další se domnívali, že například obecný termín „kráva“ označuje vše, co není ne-krávou. To znamená, že definovali krávu jako jednotlivinu, aniž by přijali pozici realistů, že termín „kráva“ je založen na obecném „kravství“, které je inherentně a věčně přítomné ve všech jednotlivých kravách. -- Diskuse buddhistických nominalistů s jejich realistickými oponenty, které v Indii trvaly téměř šest set let, se někdy až pozoruhodně podobají debatám mezi středověkými realisty a nominalisty o problému universálií. Nauka o apóze, v níž se silně prolíná sémantika, epistemologie i filosofie jazyka, patří mezi nejdůležitější a nejpropracovanější témata buddhistické filosofie vůbec.

Systematický úvod do Buddhova učení v jeho nejstarší, théravádové podobě. Kniha je rozdělena do deseti tematických kapitol a odhaluje před námi plný rozsah Buddhova učení, od světského života v rodině a manželství až k odchodu do bezdomoví a cestě hlubokého vhledu do skutečnosti. Každou kapitolu předchází stručný a obsažný úvod, jenž vede čtenáře k detailnějšímu porozumění za ním následujících výňatků různých textů z pálijského kánonu.

Tato celobarevná publikace je vizuálním bonusem inspirovaným knihou Bardo thödol a vychází u nás ve velmi limitovaném nákladu. Autorem grafických listů je Saša Neuman, který Tibetskou knihu mrtvých překládal a v průběhu této práce takto zaznamenával své vhledy a inspiraci. Vznikla tak ve spolupráci s naším dvorním grafikem Martinem Třešňákem pozoruhodná a nadčasová publikace plná krásných grafik i textů s důležitými vhledy do moudrosti a kontextů zdrojového díla i dalších příbuzných knih, které jsme vydali.

„Starobylý vzácný text, po staletí ukrytý jako poklad nauky, odhaluje tajemství, jak dobře žít, dobře umřít a dobře se znovu narodit.“ Soubor textů Velké vysvobození prostřednictvím naslouchání v bardech, známější jako Tibetská kniha mrtvých, je považován za jednu z nejvýznamnějších tibetských literárních a filosofických písemností. Obsahuje detailní a přesvědčivé popisy posmrtného stavu (bardo), doprovázené výkladem buddhistických meditací, které mohou zcela proměnit dosavadní zkušenost našeho běžného denního života. Kniha rovněž nabízí rady, jak umírajícím pomoci na jejich cestě, a může být i inspirací k tomu, jak se vyrovnat s bolestnou ztrátou blízkého člověka. Na překladu spolupracovali významní současní mistři tibetského buddhismu, včetně J.S. Dilgo Khjence Rinpočheho a J.S. dalajlamy, jenž napsal úvodní filosofický komentář. Součástí knihy je také rozsáhlý výkladový slovník a podrobný poznámkový aparát. Vzniklo tak „výjimečné dílo“, věrně reprodukující hluboké vhledy a záměry původního textu.

Jak by to v praxi vypadalo, kdybyste se starali více o druhé než sami o sebe? Právě to je radikálním tématem mimořádného souboru ponaučení, jakéhosi výcvikového manuálu, který ve čtrnáctém století sepsal buddhistický poustevník Ngulčhu Thogme a k němuž v této knize podává podrobná vysvětlení jeden z velkých tibetských buddhistických mistrů století dvacátého, Dilgo Khjence Rinpočhe. V mahájánové tradici se ti, kdo mají odvahu podstoupit tuto hlubokou změnu postoje, tolik nezbytnou pro rozvoj pravého soucítění, nazývají bódhisattvy. Díky svému velkému odhodlání klást potřeby druhých na první místo a dosáhnout tak probuzení pro dobro všech živých bytostí překračují omezení vytvářená iluzí „já“ a toho, co je „moje“, přičemž tento svůj vývoj dovršují v přímé realizaci skutečnosti zcela mimo dualistické představy sebe a druhých. Předkládaný klasický text uvádí způsoby, jimiž můžeme pracovat se svým srdcem a myslí z úrovně, na níž se zrovna nacházíme, abychom rozpletli předivo své úzkoprsé zaneprázdněnosti a objevili svůj vlastní potenciál soucitu, lásky a moudrosti. Tato učení inspirovala mnoho generací praktikujících buddhistů a velcí mistři všech tradic k nim sepsali četné komentáře. Dilgo Khjenceho komentář je pravděpodobně jeho nejrozsáhlejším zaznamenaným učením o praxi mahájány.

Stejně jako je pro archetypálního hrdinu příznačná srdnatost, díky níž přestává zkoušky a útrapy v zájmu druhých, tak i bódhisattva se vyznačuje pozoruhodným odhodláním osvobodit všechny od utrpení, aby dospěli k pravému štěstí a probuzení. Buddhistický hrdina soucitu s každou další výzvou rozvíjí bohatství vnitřních kvalit, s jejichž pomocí je s to druhým přinášet skutečný prospěch. V knize Odvážné srdce objasňuje Džecünma Tändzin Palmo, uznávaná duchovní učitelka těžící z celoživotních zkušeností, jádro mahájánového buddhismu – bódhičittu –, kterou popisuje jako „nesobecký projev nezměrného soucitu“. Ve svých výkladech se opírá o slavný tibetský buddhistický text Třicet sedm slok o praxi bódhisattvy. Ukazuje nám, jak se můžeme stát takovýmto hrdinou, bódhisattvou ve výcviku, a pomáhá nám čelit nejistému víru světa, jakkoliv radostnému či nebezpečnému, s hlubokým přáním, abychom nalezli smysl a objevili nejzazší esenci moudrosti a soucitu.

Známý zen-buddhistický učitel Haemin Sunim přináší návod, jak proměnit náročné životní okamžiky v příležitosti k poznávání sebe sama. Znáte ten nepříjemný pocit, když se ocitnete v nějaké obtížné životní situaci? Když přijdou těžké chvíle, ze kterých chcete co nejrychleji pryč? Ztráta, smutek, samota a strach jsou součástí naší běžné zkušenosti. Všichni je známe a děláme všechno pro to, abychom se jim vyhnuli. Ale co kdyby nám tyto náročné okamžiky mohly přinést pochopení, nadhled a možná i moudrost? V této laskavé knížce nám Haemin Sunim, autor celosvětově oblíbených bestsellerů, ukáže, že je to možné, a pokud se tomu otevřeme, je to i pravděpodobné. Sunim čerpá nejen z filozofie zen-buddhismu, ale i ze svých vlastních zkušeností. V knize Když věci nejdou tak, jak chcete se dozvíte, jak díky malým změnám v uvažování a díky soucitu zvládnete projít i těmi nejnáročnějšími životními okamžiky. Byli jste odmítnuti, cítíte se nejistě, osaměle nebo řešíte konflikty ve vztazích a potýkáte se s vyhořením, nebo jen hledáte způsob, jak dosáhnout větší duševní pohody – Sunim nabízí nový úhel pohledu na věci, o kterých jsme si mysleli, že jejich jediným účelem je nás pořádně potrápit.

Dalajláma, hlavní autorita a představitel duchovna a nenásilí, nám předal hodnoty, které ještě dnes ovlivňují celý svět a nikdy nezestárnou. Dalajláma je pro svět skutečnou ikonou a reprezentuje moudrost jako zásadní řešení utrpení a lítosti. Uvědomte si, že změna je nutná, naučte se myslet na sebe, klaďte před sebe výzvy nebo pěstujte pozitivní myšlení: dalajláma vám předává klíče, které jsou nezbytné k tomu, abyste dosáhli skutečného štěstí. Inspirujte se 31 tajemstvími Jeho Svatosti, pracujte na sobě a osvojte si jeho tajemství, dosáhnete postupně klidu a vyrovnanosti. Tak neváhejte a vydejte se v dalajlámových stopách! Postupujte krok za krokem podle jeho filozofie a uvědomte si, jak je důležité přestat žít minulostí a vysněnými představami o své budoucnosti.

Film Žijící Buddha (Living Buddha) je úchvatný snímek a zároveň výjimečný historický dokument, který Clemens Kuby natáčel v letech 1986 až 1992. Je věnován současnému převtělenci v nejdelší reinkarnační linii Tibetu - karmapovi. V žádné jiné kultuře nic obdobného neexistuje. I když je víra ve znovuzrození rozšířena v mnoha náboženstvích, chybí v nich ekvivalent historické tradice i buddhistického pojetí principu reinkarnace a dharmy - zákona skutečnosti. Jeho Svatost karmapa je považován za nejdéle vědomě se zrozujícího lamu, tulkua, označovaného jako živoucí, živý nebo žijící Buddha. Je duchovní hlavou linie jedné ze škol tibetského buddhismu zvané Karma Kagjü. Clemens Kuby v tomto ohromujícím snímku - jehož vznik popisuje stejnojmenná kniha - ukazuje také historické, politické, náboženské a spirituální pozadí, které ozřejmuje a vysvětluje mnohovrstvý význam sedmnácté inkarnace karmapy - „toho, který vykonává buddhovské činy“.

O napínavém putování do největšího duchovního centra světa píše malířka a grafička, která si tím splnila svůj dávný životní sen. S malou pětičlennou skupinou přátel z Čech se vydala do Indie za nejznámějším žijícím duchovním učitelem Satja Saí Bábou, avatárem – vtělením Božství, a zažívá od počátku překvapení za překvapením. Podle svých zápisků rekonstruuje všechny okolnosti a události, které s přáteli prožila při pobytu v r. 1996 v ášramech Prašani Nilajam (Království nebeského míru) a Brindavan, seznamuje čtenáře s obdivuhodným vybavením ášramů, mezi něž patří architektonicky pozoruhodné obrovské meditační haly, školy, univerzity, muzeum světových náboženství, planetárium, mezinárodní nemocnice s letištěm, svatyně, chrámy, meditační parky, vlastní nakladatelství a knihkupectví aj.

Tändzin Čhödag, jeden z nejvýznamnějších mistrů tibetské lékařské tradice, opustil definitivně svůj rodný Tibet v roce 198. Po více než dvaceti letech nepředstavitelného utrpení, které byl nucen prožít v čínském pracovním táboře, mu nakonec bylo umožněno odejít do indického exilu, aby se po boku dalajlamy opět ujal své dřívější funkce jeho osobního lékaře. Dnes podává Tändzin Čhödag o svém životě svědectví. Jeho slova zaznamenaná Gillesem van Grasdorffem vypovídají o nevšedním životě spjatým s osudem národa, který měl být zcela vyhlazen.

Sborník článků nejvýznamnějších představitelů théravády. Dr.Malalasekera: MODLITBA A BOHOSLUŽBA / Bhikhu Piyananda: PROČ MEDITACE? / Pchra S. Sobhana: MRAVNÍ ZÁSADY / Sri Dhammananda: POSTAVENÍ ŽENY V BUDDHISMU, UCTÍVAJÍ BUDDHISTÉ MODLY? NÁBOŽENSTVÍ VE STOLETÍ VĚDY & POSTOJ BUDDHISMU K JINÝM NÁBOŽENSTVÍM / Dr. W.Rahula: THÉRAVÁDOVÝ A MAHÁJÁNOVÝ BUDDHISMUS & IDEÁL BÓDHISATTVY V BUDDHISMU atd.

Narada Mahathera: ŽIVOTNÍ REALITA & SMYSL ŽIVOTA / Francis Story: DÁVNÁ MOUDROST A MODERNÍ PROBLÉMY / Sri Dhammananda: ŽIVOT JE NEJISTÝ - SMRT JE JISTÁ & JAK PŘEKONÁVAT VAŠE POTÍŽE / Dr. Ananda Guruge: BUDDHISMUS V MODERNÍM ŽIVOTĚ atd. (Sborník článků významných představitelů théravády / svazek tvoří ucelený komplet.

Kniha Indické cesty do duchovného sveta je výsledkom mnohých ciest a veľkým dobrodružstvom štyroch vedcov zaoberajúcich sa indickými náboženstavmi, ktorí sa s čitateľom vydávajú objavovať Indiu a jej spritualitu originálnym a v našom prostredí úplne novým spôsobom.

Cunetomo Jamamotovi, jenž působil celý život ve službách Micušige Nabešimy (třetího daimjóa neboli lenního pána prefektury Saga) a dosáhl postavení jednoho z jeho nejbližších dvořanů, nebylo umožněno, aby ze zármutku nad smrtí svého pána spáchat obřadnou sebevraždu, která už tehdy byla zakázána výnosem jeho vlastního dvora i tokugawské vlády. Proto požádal o povolení odejít do ústraní a stát se buddhistickým knězem. Poté, co v r. 1700 přijal mnišské jméno Gijokuzan Džóšó, se uchýlil do malé poustevny na hoře Kinrijú, na místě zvaném Kurocučibaru, vzdáleném asi dvanáct kilometrů od hradu Saga, aby tam žil takřka v osamění. Zde jej navštěvoval mladý samuraj jménem Curamoto Taširo, aby vedli dlouhé diskuse. Jejich rozhovory, týkající se obecných doktrín i konkrétních událostí, trvaly sedm let a roku 1716 – tři roky před Cunetomovou smrtí ? byly jeho výroky, zaznamenané Curamotem, vydány knižně pod názvem Hagakure (tento název může být přeložen jako „Skrytý v listí“ anebo „Skryté listy“).

První a jediná publikace v češtině (i slovenštině) o džinismu - jednom ze 3 hlavních indických náboženství, podstatně starším než buddhismus i křesťanství, navíc z pera jednoho z nejvýznamnějších českých indologů, prof. Karla Wernera, autora řady vědeckých prací a monografií

Reprezentativní výběr čtenáři zprostředkovává tři populární díla ilustrující různé podoby tibetské literatury: historickou kroniku buddhistického mnicha napsanou klasickým jazykem i lidovější literární žánry. Z tibetských originálů Snang-sa-’od-de-’bum-pa’i rnam-thar (vydavatelství Čching-chaj žen-min čchu-pan-še, Si-ning 1958), Bja sprel gtam-rgjud (vyd. Čching-chaj žen-min čchu-pan-še, Si-ning 1957) a Gjalrab salwä melong (vyd. Min-cu čchu-pan-še, Peking 1981) přeložil a komentáři, doslovem a poznámkami opatřil prof. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc.) Překlady, které editor zařadil do publikace Klasické tibetské příběhy, spojuje kromě jazyka originálů i osoba překladatele ? profesora Josefa Kolmaše, zakladatele československé tibetologie. Profesor Kolmaš publikoval desítky vědeckých studií doma i v zahraničí, čímž přispívá k rozvoji tibetologie jako samostatné vědecké disciplíny, který nastal zejména od 60. let 20. století. Jeho studie o čínsko-tibetských vztazích spoluvytvářely jeden ze směrů tibetologického výzkumu.

Harada Sekkei róši: HOVORY O DHARMĚ - KAŽDODENNÍ  MYSL / J.Černega: CESTA DO PEKLA JE LEMOVÁNA BÓDHISATTVY / Mistr Sheng-yen: DŮVOD, PROČ JSEM ČCHANOVÝM MISTREM / D.T. Suzuki: ZEN A JAPONSKÁ KULTURA I. / M. Chrasta: ZEN JE NÁBOŽENSTVO PRÁZDNOTY / MUMONKAN s komentářem Róši Aitkena (pokr.) / Róši Jiyu-Kennett: V  PROUDU  OSVÍCENÍ / Bhikšu Khantipálo: NEW  AGE  Z  HLEDISKA  BUDDHISMU / Bhikšu Khantipálo: SBLIŽOVÁNÍ  NÁBOŽENSTVÍ  

Dr.Yang Jwing-ming: ŠAOLINSKÉ WAJ-TAN ČCHI-KUNG / Mistr Hsing-yun: TŘI BUDDHISTICKÉ SÚTRY / J.Starkbauer: ZEN A CHASIDISMUS / R.Sturmer: RILKE A ZEN / Mistr Jung-ťia: PÍSEŇ OSVÍCENÍ (7.stol.) / S.Sheehan: WAKAN MU / J.Černega: AVALÓKITÉŠVARA / Chuang-po: ZENOVÉ UČENÍ / DIAMANTOVÁ SÚTRA / MUMONKAN s komentáři róši Aitkena ...atd. (240 stran).

Sensei S.Graef: PSYCHOTRONICKÉ JEVY Z POHLEDU ZEN-BUDDHISMU / Róši Aitken: DRAK, KTERÝ NIKDY NESPÍ / Kora & Ohara: MORITOVA TERAPIE / Mistr Mumon: MUMONKAN / Mistr Ikkjú: VRÁNA BEZ ÚST / D.T.Suzuki: INTERPRETACE ZENOVÉ ZKUŠENOSTI / C.Kane: MORITOVA TERAPIE A NAIKON / McDonaldová: EMÓCIE V KONTEXTE CVIČENIA / Róši Morgan: MÍSTO POHLAVNÍHO ŽIVOTA VE VÝCVIKU / Róši Kapleau: ROZHOVOR S RÓŠIM / DESET ETAP KROCENÍ BUVOLA DLE PCHU-MINGA / J.Maraldo: FILOZOFIE ŠIZUTERU UEDY / L. Stryk: MISTR IKKJÚ ...atd. (320 stran).

Strategie úspěšného vůdce pro Nový věk (New Age) Autor, psycholog, profesor Školy psychiatrie při Menningerově nadaci a ředitel Školy lidského potenciálu v Mendocinu, zde předkládá nově adaptovanou verzi staročínského spisu Tao-te-ťing (Spis o Tao a ctnosti) pro New Age. Většina ilustrací byla převzata z publikace The Mustard Seed Garden Manual of Painting (anglického vydání čínské malířské příručky ze 17.století - Čchie c´jüan chua čchüan), vydané v Bollingenské edici Princeton University Press, New York 1956.

Mumonkan (Wu-Men Kuan)jedno ze základních děl zen-buddhistické LITERATURY Sbírka klasických čínských zenových příběhů sestavená v r. 1229 Mistrem Wu-men Chuej-kchajem,v překladu a s komentářem Róšiho R. Aitkena,ilustrace Sengai Gibon.

Autor se zde pokouší co nejstručněji a nejsrozumitelněji pokrýt široký komplex událostí od Šákjamuniho smrti do 5.stol., tedy období raného buddhismu. Druhou část tvoří texty nejvýznamnějších buddhistických súter - Diamantová sútra, Sútra srdce a úvod do Gandavjúhy.

Čína, Japonsko, Korea, JV Asie, Srí Lanka. Předmluva prof. Oldřich Král

Autor je nejvýznamnějším vietnamským zenovým mistrem, básníkem a bývalým vedoucím buddhistické mírové delegace, zakladatelem Řádu Tiep Hien a Buddhistické university Van Hanh. Ve své knize učí, jak meditovat v každodenním životě.

Úvod do meditační praxe a vysvětlení jednotlivých pozitivních i negativních aspektů meditace a s ní spojených vizí.

Pojednání o zabíjení zvířat a vegetariánství z hlediska buddhistického, všeobecně etického i exaktně racionálního (doplněného vědeckými argumenty a přesnými údaji nejnovějších výzkumů FAO a světově uznávaných výzkumných institucí).

Sensei S. Graef: PSYCHOTRONICKÉ JEVY Z POHLEDU ZEN-BUDDHISMU / Kora & Ohara: MORITOVA TERAPIE / C.Kane: MORITOVA TERAPIE A NAIKON / Mistr Dešimaru: ZAZEN A MEDICÍNA / Dr.D. Burns: BUDDHISTICKÁ MEDITACE A HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE / Dr.Hirai: LÉČBA ZENOVOU MEDITACÍ / McDonaldová: EMOCE V KONTEXTU CVIČENÍ / S. Boorstein: PROBLÉMOVÉ VZTAHY: TRANSPERSONÁLNÍ A PSYCHOANALYTICKÝ PRÍSTUP / O. Detherage: PŘEDMĚTNÁ MEDITACE AKO PSYCHOTERAPIE.

Úvahy na téma společných aspektů a vzájemných rozdílů buddhismu a křesťanství z pera proslulého indologa Helmutha von Glasenapp (profesora university v Tübingenu) a zenového mistra Kaisena, jenž porovnává jednotlivé aspekty buddhistického učení mj. i s gnostickými spisy.Obsah: Alan Watts: ZÁVAŽNOST ORIENTÁLNÍ FILOSOFIE - O VZTAHU/ASIJSKÉ FILOSOFIE KE KŘESŤANSTVÍ/Mistr Kaisen: BUDDHISMUS A KŘESŤANSTVÍ/Masao Abe: PRÁZDNOTA JE TAKOVOST/H. von Glasenapp: BUDDHISMUS A KŘESŤANSTVÍ.

Dr.D.Burns: BUDDHISTICKÁ MEDITACE A HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE / R.Abraham: ORFISMUS - STAROVĚKÉ KOŘENY ZELENÉHO BUDDHISMU / Padmasiri de Silva: BUDDHISTICKÁ ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA / Thubten Chodron: KARMA - FUNGOVANIE PRÍČINY A NÁSLEDKU / Mistr Hsing-yun: TŘI BUDDHISTICKÉ SÚTRY / J.Černega: ÚVOD DO SRDEČNÍ SÚTRY / SÚTRA SRDCE DOKONALÉ MOUDROSTI / DIAMANTOVÁ SÚTRA (200 stran).

J.Halifax: BUDDHISMUS, ŠAMANISMUS A HLUBINNÁ EKOLOGIE / J.Černega: NIČIRENŮV BUDDHISMUS / Lal Mani Joshi: BUDDHISMUS, BRAHMANISMUS A HINDUISMUS / Thubten Chodron: PODSTATA BUDDHIZMU A BUDDHISTICKÝCH TRADÍCIÍ / Pchra Khantipálo: PŘEDNÁŠKY O DHARMĚ / Ajahn Chah: BODHINJÁNA / Ajahn Sumedho: BUDDHA, DHAMMA, SANGHA (210 stran).

V 1. století př. n. l. se začínají v severní Indii objevovat nové texty, které zásadním způsobem přepisují zavedenou buddhistickou tradici. Literárním skvostem mezi těmito tzv. mahájánovými spisy je Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.), jejíž ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Zatímco v Indii se tento zdramatizovaný výklad nauky netěšil širší oblibě, jeho úspěch ve východní Asii byl dechberoucí. Důvodem této popularity, která ale nikdy nepřerostla v kult, může být fakt, že zatímco většina buddhistických spisů je přímočarým dialogem Buddhy s některým z jeho žáků, Vimalakírtiho sútra se vyznačuje zápletkou a propracovaným dějem, jehož hlavním protagonistou není putující asketa Šákjamuni, ale laický stoupenec mahájány ponořený do světa plného nedokonalostí. Jednou z těchto nedokonalostí je „nemoc“, kterou na sebe Vimalakírti v samém začátku sútry bere a od níž se následně odvíjí celá filozofická diskuze. Ta svou bohatou představivostí a propojením různých světů bortí zavedené představy svých aktérů o čase, prostoru a o tom, co lze, či nelze vyjádřit jazykem. Překlady Vimalakírtiho sútry do západních jazyků až donedávna vycházely výhradně z čínských a tibetských interpretací sútry, naproti tomu český překlad je převodem nově objeveného (1999) sanskrtského rukopisu. Ke kořenovému textu je pak přidán výběr z komentářů slavného překladatele do čínštiny Kumáradžívy a jeho dvou spolupracovníků, který tvoří druhou část knihy. Samotný text je doplněn poznámkami, předmluvou a doslovem překladatele.

Monografie Buddhismus v židovských náboženských textech 18.–21. století sleduje židovskou náboženskou tematizaci buddhismu od konce 18. století až po současnost. Činí tak za pomoci podrobné textové analýzy, jejímž cílem je ukázat základní osy kontextualizace buddhismu v židovských náboženských textech a jeho místo v moderním judaismu. Autor předkládá tři na sebe navazující modely fungování buddhismu v židovské náboženské literatuře. Buddhismus jako nástroj polemiky a sebedefinice, jako formu spirituality plně kompatibilní s judaismem a jako náboženský konkurent judaismu představující ohrožení jeho sociální i ideové integrity. Zatímco k rozličným aspektům židovské náboženské tematizace křesťanství či islámu existuje bohatá akademická literatura, role, kterou v různých podobách moderního judaismu sehrává buddhismus, byla akademiky až doposud buď přehlížena, nebo v lepším případě redukována na fenomén JUBU (Jewish Buddhists). Cílem předkládané práce je přispět k zaplnění této mezery.

Didaktická báseň mahájánového filosofa, jeden z nejdůležitějších textů o praxi indického a tibetského buddhismu, s rozsáhlým komentářem překladatele, českého buddhistického mnicha Dhammadípy. Slavný básník a filosof 8. stol. zde v desíti kapitolách podává praktický návod k mahájánovým meditacím v rámci filosofické školy mádhjamaka. Úvodní studii o mahájánovém buddhismu napsal anglický buddholog Paul Williams.

Příručka vipassany čili meditace vhledu pro běžný život obsahuje třicet jedna meditací na každý den a v krátkých kapitolkách nám přesně ukazuje, jak budovat naši každodenní meditační praxi, aby vytrvale rozvíjela uvolněnost, svěžest, radost, mír, moudrost a probuzení. Autorův styl je srozumitelný a snadno přístupný, prodchnutý osobní zkušeností a lehkostí, jeho učení je proloženo řadou přirovnání a praktickými příklady.

Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova? Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.

Indický jógin a duchovní mistr Padampa Sanggjä přišel do Tibetu poprvé v roce 1091. Pobýval zde deset let, pak dvanáct let cestoval po Číně a poté se navrátil zpět do Země sněhu, kde zůstal až do své smrti. Než v Tingri v roce 1117 zemřel, věnoval tamějšímu lidu jako své poslední učení těchto Sto veršů rad. Krátce nato řekl: “Má mysl splynula se světem jevů.” Tím vyjádřil, že z jeho mysli vymizelo veškeré dualistické vnímání. Poté spočinul svým pohledem na nebi a zemřel. Každý z těchto veršů bohatě, velmi jasně a zpříma okomentoval Dilgo Khjence Rinpočhe (1910-1991) a zároveň tak ukázal, že “lidé z Tingri” se nijak neliší od jiných hledačů pravdy. S velkou láskou, ale nekompromisně nám Dilgo Khjence Rinpočhe dává velkolepé učení o tom, jak zacílit své myšlenky k tomu, na čem v životě opravdu záleží, jak se věnovat duchovní praxi celým svým bytím a jak odhalit konečnou přirozenost mysli. Přeložili Lukáš Chmelík a Lucie Hanigerová. Edice Mangalam – malá řada.

Ve své první česky vydané knize odhaluje Tulku Urgyen Rinpočhe cestu k osvícení, která spočívá v odkrytí probuzeného stavu, který je v nás již přítomen. S laskavostí a duchaplností realizované bytosti Tulku Urgyen Rinpočhe vysvětluje srozumitelnou, humornou formou základní body duchovní praxe a svým jedinečným přímočarým způsobem objasňuje, jak je uplatňovat v každodenním životě. Tulku Urgyen Rinpočhe (1920-1996) patřil mezi nejvýznamnější tibetské buddhistické mistry 20. století a byl jedním z hlavních propagátorů nejvyšších buddhistických nauk na Západě. Byl také otcem několika významných mistrů (Chokyi Nyima Rinpočhe, Tsikey Chokling Rinpočhe, Tsoknyi Rinpočhe a Yongey Mingyur Rinpočhe), kteří dnes aktivně vyučují i na Západě.

Komentář věhlasného tibetského mistra meditace (1910-1991) k jednomu ze základních textů tibetského buddhismu, slavnému Atíšovu Sedmibodovému výcviku mysli (11. stol.), jenž v kostce vysvětluje mahájánovou praxi bódhisattvy od meditace tonglen (imaginativní výměně štěstí za utrpení) až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít pro další postup na stezce. Tuto nauku přinesl do Tibetu poprvé velký indický mistr Atíša (10.-11. stol.), jenž studoval u nejuznávanějších mistrů své doby. Hlavní Atíšův žák Domtönpa ji pak předal Čhekawa Ješe Dordžemu, který ji jako první uspořádal v písemné podobě. Sedmibodový výcvik mysli je od té doby v nepřerušené linii předáván až dodnes. Kniha je překladem série učení, která udělil Kjabdže Dilgo Khjence Rinpočhe v průběhu své poslední návštěvy ve Francii v létě 1990. Je proto považována za jeho “duchovní závěť” „Skutečné jádro celé praxe tibetského buddhismu.“ – Cetrul Pema Wangjal

V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu. Indičtí guruové a tibetští učitelé bývají na Západě nekriticky idealizováni, a z krásných slov Mingyura Rinpočheho mnozí bezesporu usoudili, že je vysoce realizovanou duchovní bytostí. Jenže Mingyur Rinpočhe se rozhodl sám sebe konfrontovat s realitou, a stejně jako Buddha před dvěma a půl tisíci lety opustil v noci a potají zázemí pohodlného života a bez prostředků odešel do bezdomoví vstříc nemilosrdné samsáře. Okamžitě byl postaven před skutečnost, že ho ani celoživotní studium buddhistické teorie a meditační praxe nepřipravily na pobyt se špinavými spolucestujícími v přecpaném vlaku. Zjistil, že je příliš připoután ke své identitě buddhistického mnicha, aby dokázal svléknout své roucho nebo nocovat na holé zemi. Rychle mu ale došly peníze, takže nezbylo než doopravdy žít jako potulný žebrák. Poměrně brzy smrtelně onemocněl po otravě jídlem – a jeho pouť dospěla k překvapivému vyústění. Dosavadním meditačním výcvikem byl teoreticky připraven na setkání se smrtí a náhle měl příležitost svou přípravu reálně prověřit. Předpisy buddhistickým mnichům zakazují referovat o jejich duchovní úrovni i vlastních zkušenostech. Tváří v tvář smrti se ale Mingyur Rinpočhe rozhodl své zážitky, použité meditační postupy i zcela osobní duchovní prožitky téměř deníkovou formou zveřejnit. Můžeme se tedy v jistém smyslu poprvé v dějinách buddhismu seznámit s přímým osobním svědectvím vysoce respektovaného mnicha, a to bez iluzí a bez cenzury. To dělá z této knihy zcela výjimečnou událost.

Již prvotina Yongey Mingyur Rinpočheho, Radost ze života, se umístila v seznamu bestsellerů New York Times a psalo se o ní jako o knize „přesvědčivé, čtivé a informované“ (Buddhadharma). Tématem jeho nové knížky Radostná moudrost je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti v našem každodenním životě. „Z perspektivy buddhismu dlouhé pětadvacet století,“ píše Mingyur Rinpočhe, „lze jakékoli období lidských dějin označit ‚věkem úzkosti‘.“ Takže co s tím uděláme? Je lepší pokusit se před tím utéct, nebo se poddat? Obě tato řešení nevyhnutelně vedou k dalším komplikacím. „Buddhismus,“ píše Mingyur Rinpočhe, „nabízí třetí možnost.“ Radostná moudrost identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat naše prožitky a vjemy v hlubší vhled, a aplikuje uvedené metody na běžné emocionální, tělesné a osobní problémy. Výsledkem je knížka, která je moudrá, anekdotická, zábavná, informovaná a zároveň prodchnutá autorovým neodolatelným kouzlem. Přeložil Alexandr Neuman, vyšlo v edici Mangalam.

Tato osvěžující kniha je dalším znamením toho, že nová generace buddhistů je tvořivá a působí napříč kulturami i napříč obory. Její autor Yongey Mingyur Rinpočhe se narodil v roce 1975 v Nepálu. Patří do generace tibetských lamů vychovávaných už mimo Tibet. Je nadaným adeptem meditace. Jeho mozková aktivita při meditaci byla zaznamenána přístroji a vysloužila mu záviděníhodné přízvisko “nejšťastnější člověk na světě”. Po tisíciletí využívají buddhisté nesčetné výhody meditace. Jak ale meditace funguje? A proč? Principy této starobylé duchovní praxe dlouhou dobu unikaly zainteresovaným odborníkům, mezi nimž bychom našli některé z nejlepších hlav současné vědy. Až donedávna. Yongey Mingyur kombinuje vědecký a spirituální přístup k věci, vysvětluje meditaci jako tělesný a zároveň duchovní proces. Ví z vlastní zkušenosti, nakolik meditace může proměnit mozek. Jako dítě trpěl záchvaty panického strachu, jež se mu podařilo překonat pomocí intenzivní meditace. Díky ní poznal prakticky, nakolik dokážeme ovlivnit “štěbetání neuronů” (to je rinpočheho nápaditý popis komunikace mozkových buněk), které nás udržuje v setrvačném chováni vedoucím k pocitu neštěstí. Rinpočhe ve spolupráci s neurology z Waismanovy laboratoře pro snímání a zkoumání mozku nabízí srozumitelné vhledy do moderního výzkumu, jež prokazují, že systematický trénink meditace může zesílit mozkovou aktivitu v oblastech, spojených s pocity štěstí a soucítění. Mingyur Rinpočhe pracoval také s fyziky z různých míst U.S.A., aby společně vytvořili moderní, vědecky podloženou interpretaci buddhistického chápání podstaty reality. Mistr meditace Yongey Mingyur nabízí v knize také širokou škálu meditačních technik, doprovázenou radou praktikovat bez námahy, aby člověk nepropadal nudě nebo averzi. Méně je tu více. Praktikujte kratší časové úseky, ale častěji, nabádá rinpočhe. Jeho přístup jistě přivítají především ti, jež meditace frustruje nebo žijí v přesvědčení, že “to nedělají správně”. S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá tak Yongey Mingyur dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost. S použitím základních meditačních praktik, které rinpočhe nabízí, můžeme objevit cesty k řešení našich každodenních problémů, přeměňovat překážky v příležitosti k rozpoznání neomezeného potenciálu naší vlastní mysli. Tato kniha je závanem čerstvého vzduchu z meditační místnosti. Je napsána s laskavostí, energií a zápalem.

Zenový mistr kocour Kojabaši, který putuje po Japonsku s holí, miskou na milodary a ranečkem přes rameno a vypráví zenové příběhy neposednému žákovi Tanedovi... takový kocour přece neexistuje! Henri Brunel ale jednoho takového kocoura měl. Starý Kojabaši od svého pána leccos pochytil, a tak se vydal na cesty, aby se sám na vlastní kůži přesvědčil, v čem spočívá osmidílná stezka a vznešené pravdy zenového buddhismu. Na cestě za poznáním ho doprovází jeho věrný a učenlivý žák, kocourek Taneda.

Tato malá knížka nabízí soubor myšlenek a reflexí pro každý den v roce. Obsahuje pasáže z Buddhových nauk, které probudí vaše srdce a vtáhnou vaši mysl. Noste ji s sebou, a kdykoli si najdete chvilku nebo budete zaplaveni zážitky, použijte ji jako příjemného a inspirativního průvodce. Knihu můžete číst tak, že si pro každý kalendářní den přečtete příslušnou stránku, nebo si vyberete úplně podle libosti.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem. Oproti původnímu vydání je doplněna současnou odbornou literaturou a bohatým poznámkovým aparátem, který vychází ze stavu současného indologického bádání. V této podobě vychází kniha poprvé. K vydání připravili, doprovodné studie napsali a poznámkami opatřili Petr Kužel a Jiří Holba.

Aniž by kdy Buddha vkročil do kanceláře, věděl, že bude-li lidem ukazovat, jak správně pracovat, pomůže jim nalézt stezku k probuzení. Užíváte si svou práci? Nyní potřebujeme jeho rady více než kdy dříve. Až příliš mnoho z nás pracuje přesčas a potýká se s náročnými šéfy i kolegy a neustálým stresem. Potřebujeme někoho, kdo nám připomene, že existuje i lepší cesta. Díky Buddhově moudrosti, jež je jádrem každé kapitoly, vám kniha Dělat jako Buddha pomůže přestat si zkracovat cestu, naučit se všímavosti, pečovat o sebe i o druhé, odolat prokrastinaci a také začlenit Buddhovy nestárnoucí rady do vašeho moderního pracovního života. Najděte to pravé pro vás, vaše zdraví a zdravý rozum Je načase probudit se a začít pracovat osvícenějším způsobem – takovým, jenž je správný pro vás, vaše fyzické i duševní zdraví a také pro okolní svět.

Svým tématem stojí kniha na pomezí lingvistiky a teologie. Po základním přehledu teorií, na nichž je založena následná analýza, rozebírá metafory obsažené v konceptualizaci hebrejského výrazu tóra a příbuzných termínů ve Starém zákoně. Pozornost věnuje rovněž překladům vybraných metaforických výrazů z Jeremiáše a Sofoniáše do moderní češtiny a angličtiny. Případová studie v závěrečné kapitole analyzuje pojmové metafory v učebnici Compass: Manual for Human Rights Education with Young People a ukazuje tak biblické (židovské a křesťanské) kořeny samotné idey lidských práv.

Zenový kompas je jednoduchou, jasnou a mnohdy humornou ukázkou základního učení hlavních buddhistických tradic (kulminujících v zenu) přednesenou jedním z nejoblíbenějších zenových mistrů 20. století. Takto je zenový mistr Seungh Sahn podával v průběhu mnoha let po celém světě. Stal se známým díky své jedinečné schopnosti proniknout do jádra buddhistického učení způsobem, který je mimořádně jasný, a nesklouzávat přitom k esoterickým nebo akademickým výrazům. V této knize, která vychází z jeho promluv, představuje základní učení buddhismu způsobem, který je nesmírně obohacující a zároveň snadno přístupný jak pro začátečníky, tak pro mnohaleté studenty.

Kniha je věnována současnému převtělenci v nejdelší reinkarnační linii Tibetu — karmapovi. V žádné jiné kultuře nic obdobného neexistuje. I když je víra ve znovuzrození rozšířena v mnoha náboženstvích, chybí v nich ekvivalent historické tradice i buddhistického pojetí principu reinkarnace a dharmy — zákona skutečnosti. Napínavý příběh vypovídá nejen o vzniku slavného filmu, ale přibližuje především to, co obrazový dokument zprostředkovat nemůže. Autor vypráví úžasný, téměř neuvěřitelný souběh všech okolností a epizod, které ho na mnoha jeho cestách provázely. Ukazuje také historické, politické, náboženské a spirituální pozadí, které ozřejmuje a vysvětluje mnohovrstvý význam sedmnácté inkarnace karmapy — „toho, který vykonává buddhovské činy“.

Učení opata Lin-ťiho, jenž patří mezi nejslavnější a nejdůležitější čínské čchanové mistry v historii buddhismu ve východní Asii. V 9. století našeho letopočtu opat Lin-Ťi ve svém klášteře při ranních rozhovorech předával mnichům své chápání buddhismu. Jeden z jeho žáků zachytil tyto rozhovory do sbírky, z níž si čtenář může sám udělat o tomto učení představu. V zasvěceném doslovu pak získá informace o historickém i filosofickém kontextu tohoto čínského směru buddhismu, který vede adepta ke svobodnému a rozhodnému jednání bez závislosti na písmech a zaměřuje se na dosažení intuitivního probuzení.

Matthieu Ricard, žijící střídavě v klášteře Žečhen v Nepálu a ve Francii, je pova­žovaný za jednoho z největších znalců buddhismu v Evropě. Po dlouholeté výzkumné praxi v oblasti buněčné a molekulární genetiky se vydal na cestu buddhistického mnicha. Již více než třicet let se pohybuje mezi velkými duchovními mistry v Himálaji, působí jako dalajlámův tlumočník, překladatel a vydavatel. V Knize o štěstí, která byla přeložena do více než deseti světových jazyků, se věnuje otázce, která je stará jako lidstvo samo: co je štěstí a jakými prostředky jej lze dosáhnout.

Je mysl naším nepřítelem, anebo spojencem? Co můžeme dělat pro to, abychom se stali pány vlastních myšlenek, místo abychom se jimi nechali ovládat? Autor knihy Sakyong Mipham objasňuje, že klíčem ke klidnému, vyrovnanému a smysluplnému životu je výcvik mysli. Pokud ji necvičíme, jsme neustále vydáni napospas svým náladám a emocím, kterým navíc nejsme sto rozumět. Chceme-li v životě dosáhnout nějakého cíle, potřebujeme nejprve zklidnit a ustá¬lit vlastní mysl a také se učit rozvíjet vyrovnanost a jasnost. Právě to nás naučí kniha Jak si ze své mysli udělat spojence. Základním nástrojem, který nám může pomoci stát se jejím pánem, je meditace. Autor čtenářům přesvědčivě vysvětluje, proč je meditace nezbytná, a zároveň je přístupnou formou zasvěcuje do jejích základů. Věnuje se jak velmi praktickým tématům (například jak při meditaci sedět s rovnými zády), tak i hlubokým otázkám filozofické povahy (kupříkladu proč a jak bychom měli rozjímat o nemocech, stáří a smrti). Miphamův bezprostřední přístup k meditaci je nepochybně přínosem pro všechny, kdo se věnují duchovním naukám bez ohledu na to, v jaké konkrétní tradici (včetně křesťanské či pohanské) se pohybují. Jeho průvodce se vyznačuje čtivostí a také srozumitelností – na rozdíl od mnoha jiných učitelů totiž čtenáře nezahlcuje pojmy, jimž rozumí jen zasvěcení. Základní buddhistické koncepty jsou jasně definovány a vysvětleny. Knihu, jejíž předmluvu napsala Pema Čhödrön, doplňují tři užitečné dodatky, které obsahují přesné pokyny k meditační pozici a ke kontemplaci. Dílo Jak si ze své mysli udělat spojence patří bezesporu k vůbec nejlepším pojednáním o buddhismu určeným pro západní čtenáře.

Dech Absolutna je souborem rozhovorů mezi Moojim a upřímnými hledajícími Pravdy, které se odehrály v průběhu uplynulých několika zim u Arunáčaly, posvátné hory nedaleko jihoindického města Tiruvannamalai.

Kniha Psychologie buddhistické tantry objasňuje velmi přístupným způsobem podstatu tantrické praxe, aniž by ji zjednodušovala na soustavu racionálních názorů, praktických cvičení a technik. Rob Preece se nesnaží obhajovat nepopiratelně evokativní a temně působivou řeč a imaginaci tantry, ale ukazuje, že jde o transformativní symboly našeho bohatého a rozmanitého vnitřního života. Tantra se na rozdíl od konvenčních náboženství nesnaží zklidňovat vřavu existence útěšnými sliby o ráji a spasení. Tantrik je rozhodnut čelit matoucím a chaotickým silám strachu, agrese, tužeb a hrdosti a pracovat s nimi tak, aby vyústily v kreativitu, v láskyplné vztahy a v moudré pojetí života

Meditační techniky mnoha duchovních tradic odedávna využívají zvuku a jeho vibrací jako základního prostředku léčení a duchovního rozvoje. Meditující i léčitelé dokážou zpěvem posvátných zvuků očistit fyzickou, emocionální, psychologickou i duchovní dimenzi bytí a navrátit jim harmonii. Jednou z nejstarších tradic, která se zachovala v nepřerušené linii učitelů až do současnosti, je tibetský bön buddhismus. Meditace zvaná Pět bojovnických slabik, se kterou vás v této knize seznámí mistr bön buddhismu Tenzin Wangyal Rinpočhe, využívá léčivé síly posvátného zvuku pěti tibetských slabik A, ÓM, HÚM, RAM, DZA. Cvičením s těmito slabikami dokážete odstranit své vnitřní překážky a emocionální bloky, které vám brání odhalit v sobě netušený potenciál radosti a lásky a vnést tyto ušlechtilé vlastnosti do svého života

Život a učení toulavého jógina, učence a básníka Patrula Rinpočheho – vysoce uznávaného tibetského buddhistického mistra meditace z 19. století – v příbězích, které shromáždil a přeložil francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard. Ten příběhy postupně sbíral po více než třicet let na základě osobních vyprávění velkých učitelů současnosti i z písemných zdrojů. Patrulův životní příběh odhaluje ryzí charakter vysoce realizovaného mistra, který předává dharmu ve všem, co dělá, a který učí prosté kočovníky i významné lamy často nekonvenčním, někdy až humorným způsobem, vždy však s neúprosnou autentičností. Tyto příběhy moudrosti a soucítění vyprávěli Dilgo Khjence Rinpočhe, Dodrub Tenpe Ňima, Garčhen Rinpočhe, Jangthang Rinpočhe, Khenpo Džampel Dordže, Khenpo Könčhog Mönlam, Khenpo Kunpel, Khenpo Palga, Khenpo Ngawang Palzang, Khenpo Pema Wangjal, Khenpo Šönri, Khenpo Cchering Gonpo, Khunu Rinpočhe Tendzin Gjalcchen, Ňošul Khen Rinpočhe, Ňošul Lungtok Tenpe Ňima, Trogawa Rinpočhe, Tsokňi Rinpočhe, Tulku Orgjen Tobgjal, Tulku Pema Wangjal, Tulku Thondup, Tulku Urgjen Čhemčhog a Tulku Urgjen Rinpočhe.

Kniha významného tibetského mistra meditace je tradičním komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňingthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa, nejstarší tradice tibetského buddhismu. Kniha je praktickým průvodcem k cestě vnitřní transformace, a zároveň úvodem do základních duchovních praxí, které jsou společné všem tradicím tibetského buddhismu. První polovina knihy obsahuje sled zamyšlení nad marností a hlubokým utrpením samsáry, koloběhu existence poháněného nevědomostí a zmatenými emocemi, a nad nesmírnou hodnotou našeho lidského života, který nám skýtá jedinečnou příležitost dosáhnout buddhovství. Druhá polovina knihy vysvětluje první kroky vadžrajány neboli „diamantového prostředku“, jehož mocné metody transformace jsou typickým rysem tibetské buddhistické tradice. S předmluvami J. S. dalajlamy a Dilgo Khjence Rinpočheho a s původním doslovem prvního Džamgon Kongtrul Rinpočheho. Z tibetštiny přeložila Padmakara Translation Group. Z anglického vydání přeložila Překladatelská skupina Dharmašrí CZ (Zuzana Daňková, Adam Pulchart a Lucie Poláčková). Patrul Rinpočhe (1808-1887) byl významným mistrem školy Ňingma tibetského buddhismu a autorem mnoha komentářů a pojednání. Ačkoliv byl v dětství rozpoznán jako in­karnovaný lama neboli tulku a za normálních okolností by mu náleželo vysoké postave­ní v klášterní instituci, strávil celý život putováním z místa na místo a často tábořil pod širým nebem, vydávaje se za oby­čejného žebráka. I když se Patrul Rinpočhe stal slavným učitelem, stále cestoval inkognito a žil prostým životem.„Moudří nacházejí ve slovech Patrul Rinpočheho hluboký význam. I duchem méně nadaní jim snadno rozumí. Jsou v nich zhuštěny všechny hluboké klíčové body, a tak je snadné si je zapamatovat. Těmto slovům je radost naslouchat, a ať jsou přísná či vlídná, splývají v jednu chuť přímých pokynů, které si získají mysl všech - moudrých, zmatených i těch na pomezí.“ - Třetí Dodrubčhen Rinpočhe

Klidná mysl je první kniha o buddhistické filosofii a meditaci napsaná v Jižní Africe. Od svého prvního vydání v roce 1993 sehrála průkopnickou roli při šíření buddhismu v této části světa. Její světlo však zazářilo až daleko za hranice afrického kontinentu. Během deseti let se kniha stala mezinárodním bestsellerem, který byl přeložen do osmi jazyků. Jihoafričan Rob Nairn (1939), původním povoláním vysokoškolský profesor, se pod vedením tibetských mistrů školy Karma Kagjü věnuje studiu buddhismu a meditační praxi už téměř padesát let. Díky svým akademickým zkušenostem dokáže srozumitelným způsobem zpřístupňovat starobylou východní moudrost lidem ze Západu.

Kronikář čchanového buddhismu z 9. století známý už i našim čtenářům, mnich jménem Šu?la?ce, nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin?ťiho na břehu řeky Chu?tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu. Nejenže ještě dnes citují učebnice čínského buddhismu Lin?ťiho učení a momenty z jeho života, ale zároveň je trvale jedním z nejpopulárnějších čchanových (zenových) mistrů i v očích současného západního světa. Kniha je pokračováním úspěšné knihy Ranní rozhovory v klášteře opata Lin-ťiho.

V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu. Indičtí guruové a tibetští učitelé bývají na Západě nekriticky idealizováni, a z krásných slov Mingyura Rinpočheho mnozí bezesporu usoudili, že je vysoce realizovanou duchovní bytostí. Jenže Mingyur Rinpočhe se rozhodl sám sebe konfrontovat s realitou, a stejně jako Buddha před dvěma a půl tisíci lety opustil v noci a potají zázemí pohodlného života a bez prostředků odešel do bezdomoví vstříc nemilosrdné samsáře. Okamžitě byl postaven před skutečnost, že ho ani celoživotní studium buddhistické teorie a meditační praxe nepřipravily na pobyt se špinavými spolucestujícími v přecpaném vlaku. Zjistil, že je příliš připoután ke své identitě buddhistického mnicha, aby dokázal svléknout své roucho nebo nocovat na holé zemi. Rychle mu ale došly peníze, takže nezbylo než doopravdy žít jako potulný žebrák. Poměrně brzy smrtelně onemocněl po otravě jídlem – a jeho pouť dospěla k překvapivému vyústění. Dosavadním meditačním výcvikem byl teoreticky připraven na setkání se smrtí a náhle měl příležitost svou přípravu reálně prověřit. Předpisy buddhistickým mnichům zakazují referovat o jejich duchovní úrovni i vlastních zkušenostech. Tváří v tvář smrti se ale Mingyur Rinpočhe rozhodl své zážitky, použité meditační postupy i zcela osobní duchovní prožitky téměř deníkovou formou zveřejnit. Můžeme se tedy v jistém smyslu poprvé v dějinách buddhismu seznámit s přímým osobním svědectvím vysoce respektovaného mnicha, a to bez iluzí a bez cenzury. To dělá z této knihy zcela výjimečnou událost.

Co je třeba ke štěstí? Tuto otázku si v určité fázi života položil snad každý z nás, ale jen málokdo najde cestu k trvalému naplnění. Autor knihy David Michie měl za to, že si splnil všechny své životní sny a cíle – významné pracovní postavení, drahý byt v centru velkoměsta, luxusní auto, báječné dovolené - ale vnitřní tichý hlas mu říkal, že mu stále něco chybí a jeho život ho nenaplňoval. Řízením osudu se dostal k léčitelce, která ho poslala do místního buddhistického centra. Tam začala nejdůležitější cesta jeho života. David Michie v této jednoduché překrásně napsané knize otevírá bránu k základům učení tibetského buddhismu. Se suchým a sebeironickým humorem nám ukazuje, jak začal buddhistické cvičení integrovat do svého každodenního života, a vysvětluje, jak postupně pochopil rozdíl mezi dočasnými radostmi všedního života a hlubokým dobrým pocitem a vnitřním klidem, který pramení ze spojení s naší vnitřní přirozeností. Jako jednotlivci jsme ve svém úsilí dosáhnout šťastného a smysluplného života příliš nepokročili. Podle většiny lidí jsou zaručeným receptem na štěstí peníze, vztahy a smyslupná práce, jenže když provedeme odbornou revizi těchto položek, zjistíme, že při bližším zkoumání neobstojí. Následné výzkumy u výherců loterií například ukazují, že přestože tito šťastlivci vyhráli mnohamilionové částky, po několika měsících od pohádkové výhry se míra jejich štěstí vrací tam, kde byla před výhrou. My lidé jsme nesmírně přizpůsobiví a velice rychle si zvykáme na nové podmínky. To, co nám zpočátku připadá báječné a velkolepé, se brzo stává normou, a jsme znovu tam, kde jsme byli předtím, a opět hledáme nějaké nové podněty a rozptýlení. V této knížce se dozvíte jak z tohoto bludného kruhu ven.

Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření. Vždyť Indie prostřednictvím buddhismu a jógy ovlivnila nejen celou Asii, ale v několika posledních desetiletích i západní svět. Jógových a buddhistických center jsou na Západě tisíce a indičtí svatí muži i významní buddhističtí mniši dnes jezdí i sem. Lidé ze Západu zase hojně navštěvují indické duchovní mistry v jejich domovině, kde se jim dostane odpovědí širších a hlubších, než jaké naleznou v tradiční domácí kultuře. Svět svatých mužů Indie má přiblížit právě tato kniha. Vyvstává v ní živá duchovní tradice prastaré Indie, kterou nesou indičtí svatí muži, s nimiž autor knihy žil a putoval během natáčení řady dokumentárních filmů.

Zhuan Falun představuje jednu z cest kultivace osobnosti, vycházející z tradic buddhismu. Autor se snaží přiblížit tuto nauku západnímu čtenáři.

Jak přijmout sama sebe ve světě usilujícím o dokonalost. Malými kroky k velkým životním změnám. Od autora bestselleru Věci, které uvidíte jen když zpomalíte. Mnozí z nás na různé tlaky v životě reagují tím, že se stáhnou do sebe a problém ignorují, což někdy vede k úzkosti nebo depresi. Jiní reagují tím, že se usilovněji věnují svým povinnostem v práci, ve škole nebo doma, v naději, že to přinese štěstí jim samotným i jejich nejbližším. Co když ale stačí být prostě sám sebou? Stejně jako když v letadle dostaneme pokyn nasadit kyslíkovou masku napřed sobě a teprve pak pomáhat ostatním, musíme být nejprve v míru sami se sebou, než budeme moci být v míru se světem kolem sebe. V tomto krásném pokračování svého mezinárodního bestselleru Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte se zen-buddhistický mnich Haemin Sunim s moudrostí sobě vlastní věnuje tématu péče o sebe a tvrdí, že pouze přijetím sebe sama – a všech nedostatků, díky kterým jsme sami sebou – můžeme dosáhnout soucitných a naplňujících vztahů s partnerem, rodinou a přáteli. Kniha Láska k nedokonalým věcem, kterou doprovází vice než třicet pět barevných ilustrací, potěší vaše oči i srdce a pomůže vám mít rádi sebe, svůj život a každého, kdo do něj patří. Když se staráte v první řadě o sebe, také svět uzná, že si zasloužíte, aby o vás bylo postaráno.

Pokud sám sebe vnímáte jako obyčejného člověka, jednoho ze sedmi miliard, není důvod mít pocit, že byste se měl chovat, jako byste byl někdo výjimečný. Ať už jsem s královnou nebo králem, prezidentem, premiérem či žebrákem, vždy mám na paměti, že jsme všichni stejní. Svět kolem nás se rychle proměňuje, jsme svědky tragédií celosvětového významu, katastrof, (nejen) osobních neštěstí, nemocí, smrti - lze vůbec v takovém světě, v takové době prožívat radostný život a nenechat strasti, aby nás pohltily? Ano, lze pracovat na tom, abychom i v tom špatném uměli najít něco, co nás posouvá dál. Lze cvičit náš přístup k sobě samým a k ostatním kolem nás. Kniha radosti zprostředkovává dlouholeté zkušenosti dvou neuvěřitelných mužů, kteří navzdory nepředstavitelně těžkým životním zkouškám zůstávají veselými, nezbednými, soucitnými, odpouštějícími a neztrácejí víru ve všechny lidské bytosti. Douglas Abrams mistrně propojil životní příběhy dvou blízkých přátel - Jeho Svatosti dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutua, jejich odpovědi na otázky týkající se překážek na cestě k radosti, pokory, humoru, odpuštění, vděčnosti, soucitu, velkorysosti a mnoha dalšího s vědeckými poznatky, které se probíranou tematikou zabývají. Kniha provází čtenáře cestou od zaměření na já, mně, moje k zaměření na my, nám, naše. Ukazuje nám, jak se poučit z utrpení (ať už vlastního nebo utrpení kolem nás), popřípadě jak si uvědomit, že jsme součástí velkého společenství a že v ničem, co prožíváme, nikdy nejsme a nebudeme sami. Nikdo z nás nedokáže uniknout utrpení. To však neznamená, že nemůžeme prožívat radost. Netrapme se kvůli věcem, které nedokážeme změnit. „Pokud s tím lze něco udělat, jaký je důvod ke sklíčenosti? Pokud se nic dělat nedá, k čemu je být sklíčený? Nechte se pohltit moudrostí dvou, veselých kop, které se umějí zasmát samy sobě, udělat si legraci ze svého velkého nosu nebo ze špatné angličtiny a které vám jakoby mimoděk otevřou oči, rozesmějí vás i rozpláčou.

Bondyho dnes již klasická monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Autorem fotografií indických soch Buddhy je Lubomír Ondračka, studii Buddha ve staroindickém sochařství napsala Klára Šimečková. Dříve či později evropští filosofové najdou i kontakt s myšlenkovou tradicí buddhismu. Chtěl jsem mj. ve své práci ukázat, že tento kontakt by mohl být nad jiné plodnější a že poučení, které každý člověk naší současnosti může v Buddhově hlubokém myšlenkovém usilování nalézt, umožní mu v prvé řadě jednu věc, která je často nejpotřebnějším předpokladem všeho dalšího: uvidět dosud nevyřešený problém světa a člověka jasně, bez předsudků, bez přítěže tradic, bez okovů doktrín. Buddhovo poučení se může zdát být na první ochutnání trpké, ale vzápětí poznáváme, že zbavuje strachu a úzkosti stejně jako zbavuje potřeby iluzí, jimiž se tak často bráníme proti nezkreslenému pohledu na skutečnost.

Není nutné vzdát se psychoterapie, abyste mohli následovat cestu buddhismu. Tato kniha může přinést klid do duše těm, kdo mají dojem, že si buddhistické učení a západní psychologie v mnohém odporují. Ukazuje, jak se mohou ve skutečnosti vzájemně doplňovat. Psycholog a dlouholetý praktikující tibetského buddhismu přináší pohled, který osvětluje vztah mezi emocemi a duchovní praxí. Náš citový život vidí jako něco, co leží v samotném jádru našeho probuzení. Často se má za to, že sféra emocí je jednou z oblastí, kde se buddhismus a západní psychologie rozcházejí. Máme emoce vnímat jako cenné, podrobovat je zkoumání a pracovat s nimi jako s vodítky, která nás dovedou k hlubšímu sebepoznání? Nebo jsou něčím, co bychom měli ignorovat a čemu bychom se měli vyhýbat, jakmile to rozpoznáme? Podle Roba Preece není ani jeden z těchto extrémních pólů správný. Vytyčuje cestu terénem emocí v jejich vztahu k buddhistické praxi, přičemž ukazuje, že i když jsou emoce opravdu tím, co se v buddhistickém učení označuje jako skandhy (složky iluzorního já), můžeme se toho na základě těchto skandh mnoho naučit. Pozornost věnovaná jejich obsahu přispívá nejen k psychickému zdraví, ale také nám otevírá hluboký vhled do povahy skutečnosti. Autor čerpá z vlastních zkušeností s emocemi a meditací, které získal prostřednictvím svého studia tibetského buddhismu a psychoterapie, a ukazuje, jak může práce s emocemi doplnit meditační praxi.

Tento text, patřící mezi nejvyšší jógické tantry, podrobně vysvětluje systém tibetského buddhismu, který se zabývá jemnou fyziologií, a podává důkladný výklad kanálků, kapek a větrů, jež jsou základem vědomí. Pro praxi dvou stadií cesty nejvyšší jógické tantry je nezbytné porozumět základům, které je nutné očistit: smrti, mezistavu a znovuzrození. Text od tibetského učence Jangdžen Gjawa Lodöa, jejž doplňuje komentář jiného tibetského učence Lati Rinpočheho, se těmito procesy a stupni podrobně zabývá. Smrt, mezistav a znovuzrození je odborná a výstižně napsaná publikace a cenný pomocník při četbě slavné Tibetské knihy mrtvých i moderních západních prací o smrti a umírání. V předmluvě Jeho Svatost 14. dalajlama nabízí praktické a zralé rady týkající se správného přístupu ke zkušenosti smrti, díky jemuž může každý zúčastněný poznat plný duchovní potenciál umírání a smrti. Lati Rinpočhe (1922–2010), rozpoznaný převtělený lama, působil jako představený v tibetském exilovém klášteře Gandän v jižní Indii. Narodil se v tibetské oblasti Kham, obdržel učený titul geše v tibetském klášteře Gandän a později vstoupil do tantrické školy ve Lhase. Po čínské komunistické invazi byl nucen odejít do exilu.

Originální portrét Buddhy od světoznámé autorky vychází v nakladatelství Barrister & Principal již ve druhém vydání (v originále vyšel v prestižní edici Penguin Lives). Autorka se zabývá jak archetypální náboženskou ikonou, tak Buddhou jako člověkem. Popisuje Buddhovy osudy od chvíle, kdy jako Siddhata Gótama opouští svoji ženu, malého synka a pohodlný život ve význačném společenském postavení, aby se vydal na cestu namáhavého hledání duchovního probuzení. Ve srozumitelné a přesvědčivé próze Armstrongová oživuje Buddhovo hledání od jeho odmítnutí privilegovaného života po objevení pravdy, o níž byl přesvědčený, že naprosto promění lidské bytosti a umožní jim žít v míru uprostřed utrpení světa. Autorka se v knize soustřeďuje také na dobovou kulturu a zamýšlí se nad Buddhovou rolí v duchovních dějinách lidstva a nad zvláštním významem jeho myšlenek pro naši společnost, která nyní prochází krizí víry.

Mnoho již bylo napsáno o krizi moderního umění, o rozchodu malíře s divákem, skladatele s posluchačem, básníka se čtenářem, obecněji vzato umělce s milovníkem umění či jeho konzumentem. V této souvislosti vyvstala řada zajímavých otázek a objevilo se i mnoho špatných odpovědí, zejména od samotných umělců. Proto je vždy užitečné, když se nad podstatou umělecké činnosti a jejím významem pro společnost zamyslí někdo jiný než profesní umělec, umělecký kritik či historik umění. Mezi takové osobnosti patřil i uznávaný antropolog a filosof Claude Lévi-Strauss (1908–2009), jeden z předních představitelů strukturalismu. Kniha rozhovorů, které s proslulým francouzským filosofem vedl v roce 1959 spisovatel Georges Charbonnier, čtenáře uvede nejen do Lévi-Straussova fascinujícího filosofického systému a antropologických výzkumů, ale rovněž nabídne řadu podnětných myšlenek o moderním umění a zejména abstraktní malbě, jež se koncem padesátých let začala dostávat do krize. Jak Lévi-Strauss kriticky uzavírá v jedné z kapitol, abstraktní malířství může sice milovníka umění okouzlit, ale vždy zůstane omezeno na svou dekorativnost, neboť mu chybí hlavní rys uměleckého díla, a to je být nositelem skutečnosti sémantického řádu. Útlá kniha rozhovorů neztratila za mnoho let od svého vzniku na aktuálnosti a může nabídnout řadu cenných podnětů k přemýšlení o současném uměleckém dění.

Buddhismus pro začátečníky je kniha, která původně vzešla z nejčastějších dotazů, se kterými se autorka při své letité výuce setkávala, a to jak na Východě, kde je buddhismus tradičním náboženstvím, tak na Západě, kde je buddhismus něčím neznámým. Buddhismus pro začátečníky je knihou nejen pro ty, kteří se začínají o buddhismus zajímat, ale i pro ty, kteří jsou již na cestě, a potřebovali by sami systematičtější poučení ohledně některých témat. Kniha je uspořádána do 21 kapitol. V každé kapitole autorka odpovídá na nejčastěji kladené otázky v rámci daného tématu. V knize naleznete jak kapitoly zabývající se klasickými buddhistickými tématy, jako jsou třeba cíle buddhismu, karma, meditace, tak kapitoly, které se zabývají otázkami, které jsou nám na Západě bližší – jako např. vědou a znovuzrozením, emocemi v našem každodenním životě, dharmou a sociálním aktivismem. Na otázky Chodronová odpovídá jednoduchým a srozumitelným jazykem, aby pomohla čtenářům porozumět daným tématům a zároveň je navedla k tomu, jak mohou jednotlivé buddhistické principy vnést do každodenního západního způsobu života. Na tuto knihu lze tedy nahlížet i jako na příručku, která radí, jak vést mírumilovnější, ohleduplnější a spokojenější život, aniž by se člověk ihned musel stát buddhistou.

Kniha předního českého znalce karmelitánské spirituality přibližuje pomocí dvanácti klíčových slov sv. Terezie její praxi vnitřní modlitby. Výklad kombinuje jak vyprávěcí styl (kde se autor tak trochu dělí o své osobní zkušenosti se spiritualitou světice), tak přístupným způsobem styl věroučný (kde prezentuje popularizujícím způsobem nauku sv. Terezie). Představuje tak přístupnou a živou formou poklady duchovního dědictví, které jsou stále živé, jen jsou rozprostřeny pro celých spisech sv. Terezie.

Jungova žákyně a jeho nejbližší kolegyně Jolande Jacobi si předsevzala, že názorně a zhuštěně představí základní pojmy Jungovy psychologie a myšlení. Kniha vyšla v prvním vydání v roce 1940 a byla několikrát přepracována a aktualizována. Už přes sedmdesát let platí za klasické a kanonické dílo analytické psychologie, o němž se vyjádřil sám C. G. Jung takto: „Předložená práce vychází vstříc všeobecné potřebě, jíž jsem já sám dosud neuměl dostát: přání po stručném představení základních rysů mého psychologického myšlení. Paní dr. Jacobi se tohoto úkolu zhostila s úspěchem a zdařil se jí šťastný výklad oproštěný od balastu detailních poznatků. Tím vznikla synopse, která obsahuje všechno podstatné.

Radost ze života, prvotina Yongey Mingyur Rinpočheho, se umístila v seznamu bestsellerů New York Times a psalo se o ní jako o knize přesvědčivé, čtivé a informované (Buddhadharma). Tématem jeho nové knížky Radostná moudrost je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti v našem každodenním životě. Z perspektivy buddhismu dlouhé pětadvacet století, píše Mingyur Rinpočhe, lze jakékoli období lidských dějin označit věkem úzkosti. Takže co s tím uděláme? Je lepší pokusit se před tím utéct, nebo se poddat? Obě tato řešení nevyhnutelně vedou k dalším komplikacím. Buddhismus, píše Mingyur Rinpočhe, nabízí třetí možnost. Radostná moudrost identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat naše prožitky a vjemy v hlubší vhled, a aplikuje uvedené metody na běžné emocionální, tělesné a osobní problémy. Výsledkem je knížka, která je moudrá, anekdotická, zábavná, informovaná a zároveň prodchnutá autorovým neodolatelným kouzlem.

V září roku 1994 pořádalo Světové společenství pro křesťanskou meditaci desátý výroční Seminář Johna Maina, mezinárodní duchovní konferenci konanou na počest irského benediktinského mnicha Johna Maina, (1926-82) který vyučoval meditaci v tradici Jana Kassiána a pouštních otců a založil střediska křesťanské meditace po celém světě a jehož otec Bede Griffith nazval nejdůležitějším duchovním vůdcem dnešní církve.

Autor (1910-1991) byl jedním z nejvyšších mistrů meditace a dzogčhenu ve starobylé tibetské tantrické tradici Ňingma a zároveň jedním z posledních představitelů generace velkých lamů, kteří své vzdělání a duchovní vyškolení získali ještě v Tibetu. Po čínské okupaci odešel do Nepálu, později působil i v USA a Evropě. V této své poslední knize komentuje rozsáhlou didaktickou báseň věhlasného tibetského mistra meditace Paltrul Rinpočheho (1808-1887), významného učitele dzogčhenu a nesektářského hnutí rime. Báseň popisuje kompletní buddhistickou cestu, počínaje základní motivací a přípravnou praxí, přes stadia rozvoje, dovršení a nekonceptuální meditaci mahámudry a dzogčhenu až po vrcholnou přímou zkušenost absolutní skutečnosti mimo dosah konceptuální mysli. Vydáno spolu s originálním tibetským textem básně. Předmluva J. S. 14. dalajlamy. Edice Mangalam.

Guru Padmasambhava byl jedním z velkých indických učitelů, kteří v 8. století uvedli buddhismus do Tibetu. Dodnes je považován za nejvýznamnějšího mistra tantrického buddhismu a v Tibetu za druhého buddhu. Dvanáct jeho různých textů (terma), převážně ústních poučení blízkým žákům, ukryla jako „vzácné poklady“ pro dobro budoucích generací jeho hlavní žačka Ješe Cchogjal. Antologii sestavil a do angličtiny přeložil Erik Pema Kunsang. Úvod Tulku Urgjen Rinpočhe. Český překlad Překladatelská skupina Dzogčhenu.

Příběhy a podobenství významného meditačního mistra současné thajské lesní tradice théravádového buddhismu.

Tajný životopis jednoho z předních tibetských světců, buddhy jménem Dugpa Künleg (1455 - 1570), následovníka duchovní linie založené Tilopou, Náropou, Marpou a Milaräpou, a inkarnace velkého mahásiddhy Sarahy. Obyvatelé Tibetu si Dugpu Künlega zamilovali jako bláznivě moudrého učitele a probuzeného mistra, jehož urážlivé chování a přisprostlý humor měly za cíl probouzet prosté lidi i jóginy ze spánku náboženského dogmatismu a samolibého klidu. Tato kniha je souborem anekdotických příběhů a písní, které se až do dnešních dnů vyprávějí v hostincích i chrámech Tibetu a Bhútánu. Bláznivý jógin byl prvním životopisem bláznivého adepta v akci, který se kdy na Západě objevil. Na rozdíl od jiných, mnohem asketičtějších východních učitelů, hlásajících popírání těla a jeho tužeb, Dugpa Künleg využíval ve všech situacích touhu, cit a sexualitu k vyvolání deziluze, vhledu a rozkoše. S nesmírnou obratností ve sjednocování protikladů následoval stezku tantry čili realizace blaženosti a za pomoci sexu urychloval probuzení svých družek. Coby jedinečná kronika probuzeného jednání je Bláznivý jógin doposud nejpřesvědčivějším úvodem do vysokého učení tibetské tantry.

Čtyři přednášky o dzogčhenu (velké dokonalosti), esenci nauk tibetské Staré školy (Ňingma), které přednesl J. S. dalajlama v Evropě a USA na základě klasických textů Garab Dordžeho, Paltul Rinpočheho ad. mistrů meditace. Nauky jsou doplněny jeho přednáškou „Úvahy o významu soucítění na konci dvacátého století“ a přednáškou Ňošul Khan Rinpočheho „Dar světu“. Předmluvu napsal Sogjal Rinpočhe. Přeložili Petr Lisý a Daniel Erhardt.

Diamantová sútra patří mezi nejhlubší, nejposvátnější a nejvlivnější texty mahájánového buddhismu. Japonští a čínští buddhisté jej považují za jeden z nejhůře pochopitelných. Je to poměrně krátký text, jenž obsahuje rozhovor mezi Buddhou a jeho žákem Subhútim. Jeho styl, dikce a poselství odpovídá ostatním pradžňápáramitovým textům a stejně jako v ostatních pradžňápáramitách jsou hlavními tématy prázdnota (šúnjatá) a cesta bódhisattvy. Prázdnota všech jsoucen a její dokonalé poznání (pradžňápáramitá) představuje základní filosofickou naukou celé pradžňápáramitové literatury. Ze sanskrtu přeložil, rozsáhlým komentářem a úvodní studii doprovodil Jiří Holba.

Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity na příštích 2000 let. V průběhu posledních desítek let mahájána výrazně oslovuje i obyvatele Západu, což se odráží v množství odborných pojednání, ale i počtech západních vyznavačů tibetského buddhismu, zenu a dalších tradic. Kniha Paula Williamse Mahájánový buddhismus je považována za standardní odborný úvod do tématu a jako taková byla přeložena do několika evropských a asijských jazyků a stala se součástí kurikula mnoha vzdělávacích a vědeckých institucí. Nové vydání knihy zaměřené na různorodost a bohatost mahájánového buddhismu bylo zevrubně přepracováno ve světle nejnovějších vědeckých poznatků. K původnímu pojednání o buddhismu indickém a tibetském byl přidán materiál o Číně a Japonsku, podrobný poznámkový aparát a rozšířená bibliografie. Williamsova kniha se ve své nové podobě stane nepostradatelným společníkem všech, kdo se o mahájánový buddhismus vážně zajímají.

S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá Yongey Mingyur dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost. S použitím základních meditačních praktik, které rinpočhe nabízí, můžeme objevit cesty k řešení našich každodenních problémů, přeměňovat překážky v příležitosti k rozpoznání neomezeného potenciálu naší vlastní mysli.

Pojednání o cvičení se v přirozené podstatě mysli od Drubwang Tsoknyi Rinpočheho

Horské kláštery (kor. sansa) představují jedinečný, více než 1500 let starý fenomén tradiční kultury Koreje. Básník, cestovatel a publicista I Hjong-kwon (1963) v této knize plasticky přibližuje dvaadvacet jihokorejských lokalit a jejich osobitý svět. Seznamuje nás s korejskou historií, buddhistickou filozofií, výtvarným uměním, svéráznými legendami i zenovou poezií a geografií (ba i geomancií) hor - a to vše doplňuje více než 220 barevnými fotografiemi. Věnuje též velkou pozornost architektuře, zejména souvislosti mezi uspořádáním jednotlivých budov v prostoru sansa a pojmem cesty k duchovnímu probuzení v buddhistickém smyslu. Kniha je tak určena nejen zájemcům o kulturu Dálného východu, estetiku a buddhismus, ale i všem čtenářům, kteří se zamýšlejí nad vztahem krajiny a architektury, přírody a kultury.

Kniha známého tibetského mistra meditace obsahuje vynikající uvedení do u nás takřka neznámého tibetského učení o dosažení přirozeně dokonalého stavu naší mysli, o esenciální podstatě lidského bytí. Toto poznání tibetští mistři předávali od dávných časů a stojí za všemi omezeními různých sekt a klášterních tradic. Dzogčhen může být popsán nejspíše jako konkrétní poznání pravé povahy bytí, jako klíč, který je schopen otevřít vědomí každého člověka, nezávisle na tom, k jaké kultuře, filozofické tradici nebo náboženství patří. Spolu s českou Komunitou dzogčhenu.

Autor nás ve svých ojedinělých vzpomínkách seznamuje se ztracenou kulturou tradičního Tibetu. Ve svém vyprávění čerpá z bohaté historie své rodiny i z tradice transmisí dzogčhenu a mahámudry, jichž se sám stal držitelem. Odhaluje vlivy a skutečnosti, které formovaly linii skrytých jóginů i různých význačných duchovních mistrů Tibetu 19. a 20. století, a vytváří tak jedinečný obraz kultury plné záhadných příběhů, zázraků i hlubokých vhledů do přirozenosti naší mysli. Tulku Urgjän Rinpočhe (1920-1996) byl jedním z nejvýznamnějších meditačních mistrů a učitelů škol Ňingma a Kagjü a dědicem slavné linie skrytých nauk (terma) Nových pokladů, jež objevil jeho praděd Čhoggjur Lingpa. Po čínské okupaci odešel do Sikkimu a později do Nepálu. Své učení dále předával mnoha zájemcům z celého světa, a naplnil tím mimo jiné pokyn 16. Karmapy: Nechej slunce moudrosti vyjít na oblohách Západu. V šíření odkazu Tulku Urgjäna dnes pokračují jeho čtyři synové, kteří jsou rovněž inkarnacemi velkých mistrů.

Reprezentativní výběr šesti textů z díla zenového mistra Činula, jenž patří k nejvýraznějším postavám v dějinách korejského buddhismu. Činul (1158–1210) se do historie zapsal nejen jako iniciátor obrodného komunitního hnutí, ale i jako myslitel, jemuž se podařilo překlenout názorové rozpory v mnišské obci, systematizovat metody zenové meditace a úspěšně je skloubit se spekulativní metafyzikou scholastického buddhismu, zvláště školy Chua-jen. Činulův myšlenkový odkaz je nedílnou a organickou součástí širší dálněvýchodní tradice buddhismu čínského kulturního okruhu, v němž se snoubí indický substrát, středoasijské vlivy, taoistické myšlení, prvky konfuciánské morálky i lidové pověry a představy vycházející z šamanských kořenů.

Nyanatilokův slovník představuje již po několik desetiletí jednu z nejpopulárnějších učebnic buddhismu na Západě i v Asii, především na Srí Lance. Slovník podává jasná vysvětlení základních buddhistických pojmů v kontextu pálijského kánonu a nauk théravádového buddhismu. Čtenář tak získá nejen znalosti odborné buddhistické terminologie, ale též ucelený přehled Buddhova učení. Kniha se věnuje všem základním principům Buddhovy nauky a bude jistě užitečným průvodcem i pro čtenáře, kteří se zabývají buddhismem v rámci jiných tradic, než je théraváda.

Vkusně napsaná intimní autobiografie popisuje zmatky mladé Američanky, na jejíž otázky neumí uspokojivě odpovědět společnost ani náboženství. V touze po autentické duchovní zkušeností volí cestu tantry, původně indické sexuální jógy. Její tělo i duše se postupně probouzejí do extatických úrovní orgasmické rozkoše, která jí umožňuje prožívat hluboké stavy jednoty s Bohem, láskyplné vztahy s lidmi i dokonalé tělesné zdraví. Knížka popisuje úvodní iniciace, jednoduchá meditační cvičení i skupinové rituály. Nabízí rovněž cenné psychologické vhledy do partnerských vztahů a odhaluje nejen duchovní prospěšnost tantry, ale i selhání, problémy a pokušení čekající na této extatické cestě ””sladké jógy lásky””. První titul nové edice Anima.”

Lao-c´, Starý mistr, žil asi v letech 570 až 490 př. n. l. Historik S´-ma Čchien o něm napsal: Lao-c´ pěstoval cestu (tao) a její sílu (te). Učil, že člověk se má snažit skrýt a zůstat beze jména. Žil po dlouhá léta v království Čou. Když viděl, jak dynastie upadá, opustil zemi. Nikdo neví, kde skončil své dny. Lao-c´ byl mudrc, který toužil žít ve skrytosti. Navzdory tomu je snad jen málokterý čínský mudrc je tak dobře znám jako tento legendární zakladatel taoismu. Jeho Tao te ťing patří více než dva tisíce let k hlavním zdrojům čínského myšlení a je i nejčastěji překládaným čínským textem do západních jazyků. V současnosti je rovněž považován za jedno z klíčových děl světové filosofie, které v budoucnu pravděpodobně přinese ještě mnoho nových podnětů. Excelentní a dnes už klasický překlad Berty Krebsové doplňují její filologické a filosofické komentáře, originální čínský text, rozhovor s překladatelkou, text filosofa Egona Bondyho ad. dodatky.

Požadavky kladené na manažery v dnešním bouřlivém, nejistém a náročném světě bez ustání rostou. Dokonce i ten nejzkušenější manažer musí držet krok s vývojovými trendy a pravidelně si oprašovat základní dovednosti. Nové akualizované a revidované vydání tohoto nejprodávanějšího praktického průvodce manažera pokrývá jasným a zasvěceným způsobem 5 klíčových stránek managementu. Zabývá se mimo jiné i nedávno rozvinutými přístupy k vedení a přináší nové náhledy na přemýšlení o dobře známých aspektech manažerské práce. Žádná kniha nedokáže říct manažerům, co dělat v určité situaci, avšak tento praktický a zřetelný průvodce úspěšného vedení, psaný na základě více než 3 let zkušeností, vám poskytne pravidla, jejichž využitím získáte nezbytné manažerské znalosti a dovednosti. Témata jednotlivých kapitol pojednávají například o způsobech, jak: odhadnout různé typy lidí, posoudit své vlastní výkony, mít autoritu, umět se rozhodovat, rozvíjet svou emocionální inteligenci, jednat s nepříjemnými lidmi, si počínat při pohovoru, dosáhnout pracovního závazku, zvládat stres, pracovat v týmu a určovat priority. Kniha tedy zahrnuje široké spektrum dovedností a přístupů používaných úspěšnými manažery – vše, čemu potřebují rozumět a být schopni dělat, aby byli v své pozici kvalifikovanými lidmi. Je neocenitelnou příručkou pro současné ctižádostivé manažery a bude užitečná jak pro vzdělávání řídících pracovníků podnikatelské sféry, ale rovněž i pracovníkům na různých úrovních státní správy.

Kniha představuje jednoho z nejpozoruhodnějších lidí současnosti 14. tibetského dalajlamu Tändzina Gjamccha v celé ohromující šíři jeho osobnosti, kterou u nás dosud neznáme: jako buddhistického mnicha, učitele buddhismu, hlasatele mezináboženské snášenlivosti, jako filosofa a vědce, politického představitele a vůdce Tibeťanů a v neposlední řadě i jako transreligiózního proroka, oslovujícího lidi všech vyznání i bez vyznání. Využívaje dlouholeté osobní známosti s dalajlamou a hluboké odborné erudice, významný buddholog, buddhista a tibetanista se ve své knize soustřeďuje na dalajlamův příspěvek k řešení současných politických, sociálních a ekologických problémů, v Tibetu, v Číně a na celém světě. Český překlad bude doplněn detailní informací o dalajlamových návštěvách v České republice, připravenou ve spolupráci se sdružením Lungta a nadací Forum 2.