Monografie o židovské modlitbě za stát a jeho představitele pojednává o jednom z vůbec nejpozoruhodnějších textů židovské bohoslužby. Vedle desítek požehnání velebících Boha jako jediného vládce veškerenstva se modlitba za cizího a někdy i nepřátelského vládce může zdát na první pohled až paradoxní. Teprve hlubší vhled do problematiky postavení vládců v rámci židovského náboženství umožní větší porozumění nejen danému typu textu, ale celé problematice. Kniha najde jistě své uplatnění jako zdroj informací nejen u odborné, ale informované laické veřejnosti, ve vědeckých institucích, na vysokých a středních školách, zejména teologického či společenskovědního zaměření.

Čtyři eseje, obsažené v tomto útlém svazku, nasal Martin Buber již kolem roku 1907 jako úvod ke své Baalšemově legendě. Tento teoretický úvod, pojatý jako výklad čtyř základních pojmů chasidské mystiky, nazývá Buber Das Leben der Chassidim, Život Chasidim. K těmto čtyřem esejům je připojen patý, nazvaný Má cesta k chasidismu a pocházející z roku 1917. Martin Buber se zapsal do paměti milovníku literatury především popularizací chasidských legend, příběhů, v nichž je zachycena životní moudrost cadikim („spravedlivých“) a hluboká víra chasidim („zbožných“), tedy přívrženců chasidského hnutí, jež počátkem 18.století zasáhlo široké vrstvy židovského obyvatelstva východní Evropy a udrželo si svůj vliv až do prvních desetiletí našeho století.

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti? Proč při židovské svatbě nevěsta sedmkrát obchází ženicha a z jakého důvodu by měl ženich na konci obřadu rozdupnout skleničku? Tyto otázky a mnohá další židovská témata osvětluje kniha MAZAL TOV! od rabína Davida Maxy. Autor v ní hovoří o židovské tradici, vysvětluje její svátky a obřady,mluví o síle židovské kultury přecházet mezi starým a novým a udržovat obojí v rovnováze.Vše v jedinečném a vstřícném jazykovém pojetí pro kteréhokoli zvídavého čtenáře.

Mnoho současných knih o meditaci nevěnuje judaismu velkou pozornost. Ačkoli si většina autorů zřejmě uvědomuje, že v judaismu jsou i mystické prvky, jejich diskuse se obvykle omezují na kabalu a chasidské mistry. Většina knih o meditaci staví do popředí východní praktiky a v některých případech i křesťanskou meditaci, ale židovskou meditaci v podstatě ignorují. Pro ty, kdo chtějí meditaci studovat, se jedná o důležité opomenutí. Judaismus vytvořil jeden z nejdůležitějších systémů meditace a jeho opomenutí nutně znamená, že jakékoli studium meditace bude neúplné. A protože judaismus je východní náboženství, které se přesunulo na Západ, jeho meditativní praxe může být navíc pro západního člověka ta nejvíce relevantní. Bez znalosti židovské meditativní praxe se ztrácí důležité pouto mezi Východem a Západem.

Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině. Zároveň hluboce náboženský a filosofický komentář k denním i svátečním modlitbám pomáhá k porozumění a plnému pochopení textu modliteb. Součástí knihy a Munkových komentářů jsou i části modlitební knihy-siduru, které uvádíme poprvé knižně v překladu rabína Karola Sidona. Kniha je rozdělena do dvou částí, na Denní a Sváteční modlitby, a obsahuje kromě velkých částí samotného siduru i komentáře k jednotlivým výrazům v modlitbách a obsáhlý, v českém prostředí ojedinělý, heslář ke zdrojům, z nichž Elie Munk čerpal.

Nakladatelství Garamond vydává dvojjazyčnou verzi knih žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Takto koncipovaná kniha je pro čtenáře zajímavá hned ze dvou hledisek:Zaprvé Knihy žalmů nikdy nevyšly ve dvojjazyčné, česko-hebrejské verzi, a zadruhé je text žalmů doplněn o výbor z Rašiho komentářů, přičemž je třeba podotknout, že knihy s rabínskými komentáři na českém knižním trhu chybí. Za českou verzi žalmů jsme zvolili překlad Viktora Fischla, který je zároveň velmi poetický a poměrně přesný. Hebrejsko-český zrcadlový text bude doprovázet výběr z Rašiho komentářů na každé straně pod čarou. Výběr komentářů bude veden s ohledem na náboženský smysl komentářů a pominuty budou některé Rašiho komentáře dobové či lingvistické povahy.

Kapitoly rabiho Eliezera (Pirke derabi Eliezer), zvané též Barajta rabiho Eliezera, patří mezi nejpozoruhodnější díla v midrašické tradici a jeden z nejčastěji citovaných midrašů v rabínské a midrašické literatuře (cituje ho často např. Raši nebo Nachmanides). Autor zůstává v anonymitě a jednotlivé proslovy klade do úst legendárním nebo imaginárním rabínům. Za místo vzniku se považuje Itálie, někteří historici podle odkazů na islám umisťují vznik Kapitol do Palestiny, podle jiných by se dalo usuzovat i na byzantský původ. V židovské tradici se za zdroj textu sepsaného v 8.–9. století považuje učení rabína Eliezera ben Hyrkana. Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester. Autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfní literaturou. Midraš vykládá a tvůrčím způsobem rozvíjí, komentuje a často mysticky interpretuje Tóru a rozehrává spletitou hru nových významů.

Pauline Bebe, jedna z prvních evropských rabínek, podává ve formě odpovědí na sedmdesát otázek základní informace o liberálním judaismu. Liberální či reformní hnutí v židovské víře je moderní alternativou k ortodoxnímu a konzervativnímu judaismu, k němuž se hlásí čím dále více židovských i nežidovských věřících . Od svých počátků v Německu v 18, století přes rozvoj reformního hnutí zejména v USA až po dnešek se liberální judaismus neustále vyvíjí a snaží se úvést do souladu židovskou víru a současný svět. Pauline Bebe se věnuje hlavním zásadám hnutí, požadavkům na věřícího, snahu liberálního hnutí o rovnoprávnost pohlaví až po obřady a liberální náboženskou praxi.

Knížka přináší zhruba 1100 přísloví v jidiš, tedy v jazyce židovského obyvatelstva východní Evropy. Jidiš je jazykem, který stojí z velké části na starší verzi němčiny, zároveň však přejímá velké množství slov z hebrejštiny a z jazyků slovanských. Sbírka jidiš přísloví není vhodná na souvislé čtení, ale spíše na „zobání osvěžujících jednohubek“. Díky fonetickému přepisu doceníme zvukovou jímavost přísloví. A díky rozdělení do tematických oddílů oceníme moudrost věků, tak blízkou i naší vlastní mentalitě. Objevíte, jak židé ve východní Evropě vnímali věci, jako jsou námluvy, vztahy mezi dívkami a chlapci, svatba, manželství, stáří a smrt, zdraví a nemoc, přátelství, životní trápení, štěstí i neštěstí, práce, peníze a majetek, bohatství a chudoba, postavení, čest, vztah ke zvířatům, moudrost a hloupost, rituály, slovní hříčky, jídlo a pití.

Kniha pro každého, kdo chce mít ucelený přehled o židovském náboženství. Tato publikace s více než 500 fotografiemi a kresbami představuje židovské náboženství a filozofii, tradice a zvyklosti v celé jejich úplnosti. Jedná se o podrobný úvod do judaismu a jeho bohatého kulturního a duchovního dědictví. Kniha popisuje různé aspekty ortodoxního a reformního judaismu či mysticismu a kabaly a v centru její pozornosti je biblické učení a jeho vývoj v průběhu staletí od nejranějších dob až po dnešek. Pojednává o svátcích jako jom kipur, chanuka, purim a pesach. Popisuje rituály při důležitých životních událostech, například při sňatku, bar micva a bat micva. Kombinuje informace ze zasvěceného zdroje s obrazy z židovského života a kultury a poslouží jako studnice poznání pro studenty i širokou veřejnost. Tento bohatě ilustrovaný text poskytuje ucelený obrázek o všem, co se týká života, myšlení a dědictví židovské komunity.

Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky. V esejích obsažených v tomto sborníku si autor všímá katastrofického a revolučního prvku židovského mesianismu i rozdílů oproti křesťanství ohledně vnitřního a vnějšího aspektu spásy. Zabývá se souvislostmi s kabalistickým chápáním nápravy světa, rozebírá antinomické tendence, vyjádřené v heretické koncepci „vykoupení skrze hřích“ a rozvinuté v lžimesiášských hnutích sabatianismu a frankismu v 17. a 18. století. V naukách východoevropského chasidství pak spatřuje jistou neutralizaci mesiášského napětí vedoucí k přesunu důrazu na osobní sféru člověka.Další eseje se týkají vybraných témat z dějin židovského náboženství a literatury.

Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible. Rabi Kaplan v něm ukazuje, že vztah těchto dvou na první pohled nesourodých pojmů je mnohem bližší, než si většina dnešních čtenářů Bible uvědomuje. Po úvodním vymezení a definování termínů nás autor provede svými poznatky o dávné tradici proroků a kabalistů, seznámí nás s výkladem vizí a Božích jmen a systematicky popíše různé prorocké a kabalistické meditační techniky. Závěr knihy je věnován tzv. verbální archeologii, která na základě zjištěných souvislostí rozšiřuje (mnohdy velmi překvapivě) význam a výklad konkrétních biblických slov a veršů.

Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (1932–2008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky. Průřez autorovým dílem zároveň poskytuje vhled do situace židovských bádání v této zemi během druhé poloviny 20. století. Široké spektrum témat jdoucích od knihy Zohar přes rabiho Löwa-Maharala až po pražské židovské učence či památky starého pražského židovského hřbitova osloví zájemce o historii, filosofii, judaismus i další obory.

Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů. Kromě prvního českého překladu Cava’at Ha-RIBaŠ obsahuje kniha také originální hebrejský text, komentář osvětlující obsah jednotlivých textů, odborný úvod zasvěcující do problematiky a glosář použitých hebrejských termínů. Cava’at Ha-RIBaŠ ve-hanhagot ješarot (1793) odkazuje svým názvem na zakladatele chasidismu rabiho Jisra’ela ben Eli’ezera zvaného Ba’al Šem Tov. V celkem 144 textech je zachyceno učení prvních tří generací chasidského hnutí zaměřené na etiku každodenního života. Texty jsou obsahově rozmanité, spojuje je téma rezonující celým spisem, jímž je správná a úplná služba Hospodinu. Tento překlad dává českým čtenářům jedinečnou možnost nahlédnout do myšlení raného chasidismu prostřednictvím pramenného textu.

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí. Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše etablující se ortodoxní linii a ač se v některých ohledech nevyhýbá cizím vlivům, postrádá dualistické vyhrocení. K tehdejším rozborům řeckých magických papyrů a počínajícím diskusím o svitcích od Mrtvého moře přidává odbornou reflexi hejchalotické literatury, jež v té době ještě nebyla kriticky zhodnocena a stála spíše na okraji zájmu badatelů. Kniha obsahuje Scholemovu (tj. první úplnou) edici hejchalotické makroformy Ma‘ase merkava a také vyhledávací studii Saula Liebermana (1898–1983) k ústní tradici o Písni písní.

Gershom Scholem (1897-1982), jeden z nejvýznamnějších židovskýchmyslitelů 20. století, v tomto díle podrobně analyzuje původ a ranástadia vývoje kabaly, což je bezesporu jednou z nejobtížnějších anejdůležitějších otázek náboženských dějin judaismu. Popisuje rozličnéproudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvnímnástupem kabaly v knize /Bahir/ zhruba v polovině 13. století. Přitomseznamuje čtenáře s různými náboženskými a obecně historickými faktorypůsobícími v době, kdy kabala usilovala o svou krystalizaci. Ve svých”Počátcích kabaly” Scholem sleduje především gnostické a novoplató”

Gershom Scholem v této knize mapuje vývoj nejvýznamnějších kabalistických konceptů (ši‘ur koma, sitra achra, Šechina, cadik, gilgul a celem). Mytické zárodky některých z nich sice vidí již ve starověkých představách, ty však začínají nabývat své nejznámější podoby mystických symbolů teprve s dějinnými počátky kabaly v raném středověku. V každé její vývojové fázi (od dob knihy Bahir, jihofrancouzské a španělské kabaly, přes období Zoharu a safedských mystiků až po lurjánskou a chasidskou nauku) autor nachází nové prvky, jimiž se konkrétní pojem obohacuje, případně přetváří.

Kniha Konverze k judaismu v zrcadle židovské ústní tradice a historie je věnována konverzím jak z hlediska všeobecně historického, tak i z hlediska osudů jednotlivých konvertitů, a to od biblických dob až do konce 18. století. Důležitou součástí knihy jsou nejen základní halachická ustanovení, ale i příklady židovské ústní tradice (Mišna, Gemara, midraše), které se konverzí či konvertity zabývají. Českému čtenáři se touto cestou dostává poprvé do rukou kniha, která ho seznámí s vývojem a proměnami jedné, ne úplně běžně známé stránky života židovské pospolitosti.

Toto je kniha o důvěrné kráse židovství. Opravdu to není další kniha o holokaustu ani o bratrovražedných bojích Izraelců s Palestinci o jejich společnou vlast, kterou dodnes nedokázali ani vstřícně sdílet, ani poctivě rozdělit. Je to intimní kniha o vší kráse, bohatství i bolesti tisíciletí židovské kulturní tradice. Tím je to i kniha o nás, o důležité a opomínané složce naší vlastní kulturní totožnosti. Je to kniha o židovství, se kterým žijeme a jež nosíme i v sobě, leč pramálo je známe. - Z předmluvy Erazima Koháka.